Patrně žádný jiný Čech nemá takový vliv na globální vývoj koronavirové pandemie jako Tomáš Cihlář. Ve Spojených státech žijící virolog je viceprezidentem farmaceutické společnosti Gilead, která přišla s látkou Remdesivir, vůbec prvním schváleným lékem proti covidu.
Po více než roce a půl od doby, kdy byl lék od Gileadu nasazen do boje s pandemií, český vědec říká: „Celá řada kvalitně provedených studií potvrdila, že Remdesivir má pozitivní dopad na průběh nemoci, a to nejenom u hospitalizovaných pacientů.“
Co přesně studie ukázaly?
Během letošního roku jsme získali data od sto tisíců pacientů s covidem, kteří se Remdesivirem léčili ve Spojených státech. Na tak veliké populaci se jasně potvrdilo, že Remdesivir má nezpochybnitelný účinek na zkrácení pobytu v nemocnici a na snížení úmrtnosti.
Víme už také lépe, jak a kdy podávat Remdesivir pacientům s raným covidem tak, abychom zabránili dalšímu postupu nemoci ještě před případnou hospitalizací. Nevýhoda je, že jde o nitrožilní infuzi, kterou lze podávat jen v lékařském zařízení, ale jinak se prokázalo, že u pacientů s počátečními symptomy a rizikovými faktory snižují pouhé tři dávky Remdesiviru hospitalizaci o 85 procent. Velmi záleží na tom, v jaké fázi je Remdesivir podán.
Pokud vím, Gilead už pracuje na tabletce Remdesiviru, že?
Tabletovou formu pro orální podání už nyní má pro svou látku společnost Pfizer a je třeba uznat, že je to velmi výrazný pokrok v boji s pandemií. My pilulku na bázi látky podobné Remdesiviru vyvíjíme – nyní ji posouváme do klinických testů a doufáme, že tak budeme moci nabídnout další preparát, který by měl účinkovat jiným mechanismem než látka od Pfizeru.
A inhalační metoda, kterou též společnost Gilead zkoušela?
Tento program jsme nakonec zastavili. Minulý rok jsme mu věnovali hodně času, dostali ho do druhé fáze klinických zkoušek, ale nepodařilo se nám najít účinný inhalátor, jehož prostřednictvím by se látka dala pohodlně vdechovat. Rozhodli jsme se proto soustředit na orální formu.
Kdyby vše klaplo, kdy by mohla být tabletka Remdesiviru na trhu?
K tomu je těžké se vyjádřit. Záleží na řadě faktorů, zejména na tom, jak se pandemie bude vyvíjet, kdy se dostane pod kontrolu. Bude-li v některých částech světa během příštího roku covid nadále aktuální, mohli bychom získat výsledky o klinické účinnosti orální látky během nasledujících dvanácti měsíců. Jak dlouho by ale následně trvala cesta k oficiálnímu schválení, to je zatím obtížné odhadnout.
Jak Remdesivir reaguje na jednotlivé mutace koronaviru?
Věnovali jsme dost usílí tomu, abychom otestovali Remdesivir na nové varianty viru. Díky tomu víme, že jeho aktivita není těmito novými variantami, včetně varianty Delta, nikterak ovlivněná, což je mimochodem výhoda ve srovnání s některými protilátkami.
Všechny tyto nové poznatky budou nepochybně hrát důležitou roli v přípravě proti možným budoucím virovým infekčním chorobám a epidemiím. Covid nastartoval významný vědecký a lékařský pokrok, který bychom teď měli cílit správným směrem.
Jak to myslíte?
Bezprostřední odezvy covidu spočívají v tom, že velká část veřejnosti bere hrozbu virových infekcí o něco vážněji než dřív. Doufám, že i řada odborníků a lékařů, kteří dříve léčbu akutních virových onemocnění, zvláště pak těch respiračních, podceňovali, své stanovisko přehodnotí.
Je třeba určit a jasně plánovat, jak se na případné pandemie v budoucnu připravit včetně výzkumu a vývoje nových antivirotik. Americká vláda i Evropská unie na to nedávno ze svých rozpočtů vyčlenily velké prostředky a řada farmaceutických firem včetně Gileadu se rozhodla se na řešení této problematiky velmi aktivně podílet.
Další věcí, která v souvislosti s covidem vyvstala, jsou otázky kolem vakcín, které jsou dnes extrémně zpolitizované. Je nutné vrátit vše do odborné roviny a řídit se jasnými nezvratnými fakty tak, aby lidé lépe porozuměli tomu, co vakcíny přesně dělají a proč je potřeba nasadit je v co největším měřítku.
Jak se tedy vlastně stavíte k problému vakcinace proti covidu, který se dostal do téměř hysterické roviny?
Často přemýšlím, kde to má kořeny. Podle mě se někteří lidé ve viditelných pozicích, z nichž mohou uplatňovat vliv na veřejnost, rozhodli, že mohou měnit jasná fakta o prospěšnosti vakcín a z odborné báze ochrany zdraví napříč celou společností omezili problém na otázku osobní volby a svobody.
Lidé, kteří jsou proti vakcínám, přitom neberou vůbec v
úvahu, že jejich negativní postoj není v případě vysoce
nakažlivých infekčních onemocnění zdaleka jen o nich samotných.
Že odmítnutím ohrozí mnoho spoluobčanů a to je sobecké a
velice nezodpovědné.
Naprosto chápu, když lidé chtějí v tuto chvíli slyšet fundované odpovědi kupříkladu na to, jak je vakcína bezpečná pro děti. Toto je skutečně třeba jasně vysvětlit na základě přesných výsledků zkoušek, protože rodiče musí být při takto zodpovědném rozhodnutí ohledně svých dětí maximálně poučení.
Na druhou stranu ale bezpečnost a jasný efekt očkování u dospělé populace je dnes už natolik přesvědčivý a vyzkoušený na milionech lidí, že nerozumím tomu, jak někteří lidé mohou říci, že je to vše nepodložené a vymyšlené.
Velkou a dlouhodobou ambicí společnosti Gilead je vyléčit pacienty s HIV – jak jste daleko?
Pro nás je docílení úplného vyléčení nejvíc rozšířených chronických virových onemocnění včteně HIV velkou a současně velmi komplikovanou výzvou. S ambiciózním projektem na úplné vyléčení HIV pacientů jsme začali zhruba před deseti lety. Startovali jsme z nuly, dnes máme látky v klinických zkouškách a v příštích třech až pěti letech se nám snad podaří počáteční průlom.
Myslím, ze Gilead bere tuto oblast ze všech farmaceutických firem nejvíc vážně a aktuálně má ve vývoji nejširší škálu látek, které by v optimalní kombinaci mohly vést k vyléčení HIV, alespoň u některých pacientů.
Co si pod tím mám přesně představit? Vakcínu proti HIV?
Na preventivních vakcínách proti HIV pracují odborníci už skoro třicet let, ale jde bohužel o velmi obtížný problém, neboť virus HIV je vysoce proměnlivý a existuje celá řada jeho variant, mnohem širší než ta, jakou jsme dosud poznali u covidu. Proto nejsem moc optimistický, že se účinná preventivní vakcína na HIV objeví v příštích deseti letech.
Velmi rozumnou alternativou se ale jeví chemoprofylaxe, tedy preventivní podávaní antivirových chemoterapeutik k zabránění přenosu infekce. V Gileadu vyvíjíme látky, které by mohly být podávány injekčně jednou za půl roku nebo i za rok a tato dávka by chránila před virem HIV, takže chemoprofylaxe by se v podstatě podobala dejme tomu každoroční vakcinaci proti chřipce. To by byl velmi významný progres a troufám si říct, že i v této oblasti je Gilead na špičce světového vývoje.
