Jako deal roku 2023 asi nelze na českém trhu označit nic jiného než prodej, který přišel až těsně před Vánoci. Novými majiteli společnosti Packeta, pod kterou patří největší česká logistická firma Zásilkovna, se staly Emma Capital miliardáře Jiřího Šmejce a jeden z největších private equity fondů světa CVC Capital Partners.
Hodnotu transakce, jejíž finální podobu se podařilo dotáhnout teprve před pár dny, se obě strany rozhodly nezveřejňovat. Podle informací Forbesu je to však minimálně osm miliard korun. Podobně velký byl pouze letošní prodej šesti podzemních zásobníků plynu skupiny RWE, které státní podnik ČEPS koupil za 360 milionů eur.
ČEPS má na kontě i další obří transakci roku 2023, převzetí společnosti NET4GAS. Za tohoto provozovatele téměř čtyř tisíc kilometrů plynovodů na našem území zaplatil pět miliard korun. Tyto obchody nicméně mohou být předzvěstí věcí příštích.
„Státní výkup je podle mě fenomén, který teď ve strategických odvětvích, jako je energetika, uvidíme čím dál častěji. Nejen v Česku, ale obecně v Evropě,“ míní expert na fúze a akvizice Adam Páleníček z KPMG.
Celkově bylo letos v Česku domluveno 73 fúzí a akvizic a dokončilo se jich 67, vyplývá to alespoň z databáze Mergermarket k 19. prosinci. Ve srovnání s loňskem, který byl v tomto ohledu rekordní, letos dealů výrazně ubylo.
„Dlouhodobě se na domácím trhu dělá v průměru 80 až 100 středních a větších transakcí. I přestože letos pravděpodobně zaznamenáme pokles, nebude počet transakcí o moc nižší než zmíněný průměr. Z vlastní zakázkové naplněnosti a z trhu víme, že hodně transakcí je v tuto chvíli rozpracovaných,“ vysvětluje Páleníček.
S tím souhlasí i Marek Hatlapatka, jednatel společnosti Cyrrus, která u podobných dealů dělá poradce. „Na jedné straně jsou drahé peníze a samozřejmě opatrnější investoři. A na druhé straně někdo, kdo se třeba na prodej připravuje mnoho let. Mám na mysli hlavně segment rodinných firem. Spousta transakcí je v nějaké fázi rozpracovanosti nebo v ,šuplíku‘ s tím, že se čeká na lepší časy,“ říká.
Podle Páleníčka je na trhu cítit i nervozita některých zahraničních hráčů. „Setkali jsme se i s případy, že zámořští investoři do realit nechtějí v našem regionu investovat, protože jim přijde, že jsme příliš blízko válce na Ukrajině,“ říká. Prim na tuzemském trhu proto podle něj momentálně hrají domácí investoři těžící ze znalosti tuzemského trhu.
V oblasti fúzí a akvizic byla letos hodně aktivní skupina KKCG miliardáře Karla Komárka, která dokončila koupi konzultační firmy 4U Consulting a vývojářské firmy Syscom Software. A naopak prodala jednoho z největších českých specialistů na cloud computing Cloud4com, zřejmě za více než miliardu korun. KKCG byla aktivní i v zahraničí, když koupila německou vývojářskou firmu Avenga.
V zahraničí nakupovala i řada dalších velkých hráčů tuzemského byznysu. „Z poslední doby vyniká hlavně akvizice francouzského řetězce Casino, kterou udělal Daniel Křetínský. To je podle mě neuvěřitelný kousek se takto prosadit ve Francii a v konkurenci západních investorů. Zmínit je rovněž třeba další akvizice CZ Colt Group nebo Czechoslovak Group v USA,“ konstatuje Páleníček.
V tuzemsku se letos hodně činil i český fond Genesis Capital, který získal majoritní podíl v rodinné firmě STT Servis, předním tuzemském exportérovi přesně obráběných kovových dílů. Koupil také výrobce elektrických strojů TES Vsetín a vstoupil do pražského studia PFX, které vytváří vizuální efekty do filmů, seriálů či reklam. Studio dělalo například na hitu od Netflixu Stranger Things nebo na v kinech právě promítaném Napoleonovi režiséra Ridleyho Scotta.
Ve finančním sektoru byla hodně aktivní Česká spořitelna, která letos na jaře dotáhla nákup úvěrů zkrachovalé Sberbank CZ za více než čtyřicet miliard korun. Největší česká banka v tomto roce koupila i úvěry digitální banky Hello Bank patřící pod BNP Paribas. Hodnota těchto úvěrů byla koncem května 8,8 miliardy korun. Hello Bank měsíc předtím oznámila, že postupně pozastaví své aktivity v Česku.
„Co se týče zájmu investorů, tak stálicí zůstává IT sektor, přetrvává ale i zájem o výrobní společnosti, například z oblasti potravinářství nebo drogerie. Naopak těžké to teď bude mít e-commerce, která je pod velkým tlakem. A s tím, jak stárne populace, jdou kontinuálně nahoru i transakce v oboru zdravotnictví,“ líčí Jan Hadrava, ředitel fúzí a akvizic PwC Česká republika.
Trendem podle něj zůstává ESG neboli společenská odpovědnost firem. Transakce udržitelných firem banky totiž rády financují, což motivuje i investory. „V kurzu budou i zpracovatelé druhotných surovin. Osobně vidím v blízké budoucnosti jako atraktivní cíle investorů různé disruptory tradičních odvětví. Zejména takové, co nahrazují nedostatkovou lidskou sílu,“ dodává Hadrava.
Zajímavým letošní dealem je i Kofola, která oznámila zisk většinového podílu ve skupině Pivovary CZ Group. Ta vaří piva značek Holba, Zubr a Litovel. „Kofola jednak rozšíří své portfolio o alkoholické nápoje, ale hlavně získá přístup do podniků, kde se piva ze skupiny čepují a může tam spolu s nimi prodávat produkty ze stávajícího portfolia. Jsem zvědavý, jak se bude tento příběh dál vyvíjet,“ říká Páleníček z KPMG.
Kofola získá majoritní podíl 51 procent, 29 procent získá investiční skupina RSJ Libora Winklera a zbylých dvacet kupuje zemědělská skupina Úsovsko, spoluvlastněná bývalým ministrem zemědělství Jiřím Milkem. Smluvní strany se dohodly, že cenu transakce nezveřejní.
Mezi významné transakce oznámené v roce 2023 patří i převzetí sítě čerpacích stanic Robin Oil, která zamíří pod křídla konkurenčního státního podniku Čepro. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tento deal posvětil teprve před pár dny, Čepro provozuje 210 čerpacích stanic, Robin Oil jich má 75.
Letos jsme se dozvěděli také to, že zhruba po dvou letech od poslední změny vlastníka bude mít tuzemský fintech Twisto opět nového majitele. Australská společnost Zip jej prodala za mnohem nižší částku, než kolik za něj v minulosti zaplatila.
Jak už jsme zmínili, celkový letošní objem fúzí a akvizic je pod dlouhodobým průměrem. V příštím roce však odborníci očekávají oživení trhu. Jedním z důvodů je, že by mohly odeznít aspoň některé komplikace z posledních let, jako je vysoká inflace nebo energetická krize.
„Do toho je tu demograficky podmíněný strukturální nedostatek zaměstnanců. To vše se podepisuje na tom, že energie vlastníkům, kteří navíc v průměru stárnou, dochází a častěji přemýšlejí o exitu podnikání,“ popisuje Hadrava z PwC.
Dalším impulzem podle něj bude ale i jedna legislativní novinka chystaná na rok 2025. „Dojde k zavedení limitu pro osvobození příjmu z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci a příjmu z cenných papírů ve výši 40 milionů korun,“ vysvětluje Hadrava s tím, že mnoho vlastníků firem se nejspíš bude snažit stihnout prodej ještě za stávajících podmínek.
