Češi si dají v restauracích a hospodách už jen tři piva z deseti, zbytek vypijí doma. Roste podíl nealkoholických piv a mladší ročníky pokukují stále častěji po nealku a jiných drincích. Byznys pivovarů se mění a šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák říká: „Jednou z našich největších výzev je, aby se z piva nestal nápoj starých pánů.“
V pivovarnickém průmyslu se pohybuje přes dvacet let. Za ty roky už poznal, že české pivo přežije leccos. Odolá nepředvídatelným událostem, přečká dobu, kdy se řada lidí chytá trendu alkohol nepít, a zvládne se prosadit i v mezinárodní konkurenci. „Ale bojovat o svou výsostnou pozici musí neustále,“ říká CEO Budvaru Petr Dvořák.
A tak se jím řízený pivovar snaží chytat nových trendů. Představil první hořký ležák Budvar 33, spolu s Mattoni přinesl ochucenou řadu nealka Birgo, pracuje s influencery v čele s TMBK a stále častěji kooperuje s malými pivovary.
„Minipivovary jsou hodně orientované do budoucna. Částečně sice vycházejí z tradic, ale mnohem více dbají na to, aby vytvářely trendy. A právě u nich chceme být,“ vysvětluje Dvořák. „Obchodní styl postavený na spolupráci je navíc mladší generaci přece jen bližší,“ dodává.
Z Budějovic až do Arábie
Budějovický pivovar zatím úspěšně prochází krizemi posledních let. I v covidu rostl a nenalomila ho ani válka na Ukrajině, ačkoli odchodem z Ruska přišel o desetinu svého exportu. Výpadek na ruském trhu se totiž podařilo nahradit relativně rychle.
Zatímco v loňském roce Budvaru klesl zisk po zdanění o čtyřicet procent na 200,8 milionu korun a počet výstav o 1,2 procenta na 1,788 milionu hektolitrů, letošní statistiky za prvních devět měsíců ukazují, že se mu oproti loňskému roku daří výrazně lépe.
„Jestli se nestane v posledním kvartálu něco nepředvídatelného, mohli bychom se v objemu dostat i nad rok 2021,“ říká ředitel národního podniku.
Na poličce za svým pracovním stolem má vystaveno několik plných lahví Budweiser Budvar Original. Právě tato vlajková loď tvoří sedmdesát procent celé produkce pivovaru a až pětadevadesát procent veškerého exportu nejslavnějšího českobudějovického podniku.
Chceme být na co největším počtu trhů, kde je to možné a kde to dává smysl.
Výpadek ruského exportu má podíl i na tom, že se pivovar více soustředí na dobývání západních trhů. A na nich se mu aktuálně velmi daří. Je největší českou značkou na důležitých trzích ve Velké Británii a Rakousku, v Německu je dokonce druhou nejimportovanější značkou vůbec.
„Zároveň se neustále snažíme dostat na nové trhy, které bereme jako investici do budoucna. Z pohledu dnešních čísel sice nepřinášejí velké hektolitry prodejů, ale přítomnost známky je pro nás důležitá, proto chceme být na co největším počtu trhů, kde je to možné a kde to dává smysl,“ vysvětluje exportní strategii šéf Budvaru.
Firma tak vyváží do více než sedmdesáti států světa. „Rozvíjíme ale také ty trhy, na kterých již dnes působíme a které jsou možná překvapivé. Velmi dobře, a to v řádech tisíců hektolitrů, si vedeme ve Spojených arabských emirátech a pro mě překvapivě také v Albánii.“
OK, Czech
Také zahraniční kraftové pivovary v posledních letech začínají objevovat kouzlo českého piva. S cílem posilovat dobré jméno českého ležáku v zahraničí spolupracuje Budvar například s anglickým pivovarem Thornbridge, kde nyní vaří pivo Czech Mates (Čeští kámoši), i s jedním z nejprogresivnějších berlínských pivovarů BRLO, který zase nabízí ležák OK, Czech.
Se slavným dánským pivovarem Mikkeler, který je proslulý tím, že rád experimentuje s neotřelými chutěmi, pak sládci Budějovického Budvaru vaří pivo s názvem #Yearofthelager (Rok ležáku).
Zahraničí pak mohou Češi inspirovat nejen spotřebou, ale i péčí o pivo v restauracích a hospodách, která je v Česku unikátní. „Mám zkušenosti z britského trhu a tahle skvělá následná péče tam chybí, překvapivě tohle začíná chybět také v Německu, kde se z piva postupně stává relativně levná komodita,“ říká Petr Dvořák.
Zajít si na jedno
Sám pivo miluje, ale doma ho prý nemívá. „Pro mě je pivo spojené s hospodskou kulturou a s tím, že si zajdu ‚na jedno‘ s kamarády, kolegy a známými. Baleného piva tolik nespotřebuji,“ přiznává.
Pod jeho vedením se budějovickému pivu daří na českém trhu i v prémiovém segmentu, nedávno si Budvar odnesl také první místo ze soutěže Sodexo Zaměstnavatel regionu 2023.
Podniku šéfuje už šest let, ale na vysokých pozicích v pivovarnickém průmyslu působí přes dvě dekády. Byl ředitelem marketingu v Pivovaru Staropramen a šéfem mezinárodního marketingu Plzeňského Prazdroje. Rozdíly v řízení soukromého a státního pivovaru jsou ale podle něj minimální.
Každý hektolitr navíc, který získáme, musíme někomu sebrat.
„Musíme fungovat stejně, koukáme na podobné věci, máme podobné ukazatele výkonnosti. Musíme umět vařit dobré pivo a naším bossem je zákazník,“ říká.
A zákazník podle něj stojí i za změnou produktové strategie, která je nyní rozdělena na domácí a exportní. V zahraničí se pivovar drží vyhlášené známky Budweiser Budvar Original a taktiky jedno pivo, jedna značka. Doma se ale přizpůsobil poptávce.
„Český trh je specifický, protože je tu silná preference hořkých piv. Když jsem nastupoval do Budvaru, tak mi řada lidí říkala, že pivo Budvar nepijí, protože je málo hořký a silný. Proto jsme se v Česku vydali jinou cestou a vaříme i další skvělá piva, jako je Budvar 33,“ vysvětluje nasazení ležáku, který dostal jméno podle 33 jednotek hořkosti a který aktuálně propaguje přes limitované edice plechovek s designem od TMBK.
Boj se přiostřuje
Ve spolupracích s influencery i malými pivovary hodlá Budvar pokračovat, stejně jako v rozvoji portfolia pro domácí trh. Chystá i posílení marketingových aktivit na zahraničních trzích.
„Skoro všude, kde rosteme, trhy celkově klesají, to znamená, že každý hektolitr navíc, který získáme, musíme někomu sebrat, a ten někdo není rád. Boj se bude přiostřovat a my na to musíme být dlouhodobě připravení,“ hlásí rozhodně Dvořák.
Pivovar by se měl na konci příštího roku dostat s provozní kapacitou na hranici dvou milionů hektolitrů. Některé výrobní linky už jsou ale staré skoro dvacet let, takže se bude investovat do jejich modernizace. A podnik čekají také investice do udržitelného rozvoje.
„Jestli nás rok 2022 něco naučil, tak to, že se musíme více dívat na spotřebu a energetický mix. Na příští rok máme v plánu investice do fotovoltaických panelů a obecně do systému energetického managementu, od kterého očekáváme, že nám pomůže identifikovat úspory energie až kolem deseti procent,“ dodává Petr Dvořák.
