Izrael má za sebou třetí týden války s hnutím Hamás. Židovský stát zahájil enormní ostřelování Pásma Gazy, které vyvolalo v oblasti absolutní chaos a přerušilo veškeré satelitní spojení, s jehož obnovou přispěchal na pomoc Elon Musk. Co dalšího přinesl uplynulý týden konfliktu na Blízkém východě?

  • Intenzivní izraelské ostřelování. Palestinské Pásmo Gazy čelí největšímu izraelskému ostřelování od 7. října, informovala v pátek večer agentura AFP. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení. Silné ostřelování směřuje i z Pásma Gazy na Izrael, kde zní v mnoha místech sirény, napsal server The Times of Israel. Mluvčí izraelské armády oznámil, že armáda rozšíří pozemní výpady do Pásma Gazy. Už mnoho dní se spekuluje o zahájení rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivy do oblasti.
  • Chaos a strach v Gaze. Po rozsáhlém izraelském bombardování panuje v Pásmu Gazy podle reportéra BBC „panika, strach a chaos“. Po přerušení internetu a mobilního spojení, které trvá ve většině oblasti od pátečního večera, lidé nemají zprávy o svých blízkých a řidiči sanitek jezdí pro raněné jen podle toho, kde slyší exploze. Některá média mají informace díky satelitním telefonům. Izraelské ostřelování se spolu s pozemní operací armády soustředí na sever Pásma Gazy. Podle reportéra BBC, který je na místě, ale rakety zasáhly i jih Pásma.
  • Pomoc od Muska. Na výpadek připojení pohotově reagoval americký miliardář a druhý nejbohatší člověk na planetě Elon Musk. Ten v sobotu oznámil, že jeho satelitní komunikační systém Starlink poskytne své služby mezinárodně uznaným humanitárním organizacím v Pásmu Gazy. Musk oznámil, že Starlink „podpoří konektivitu mezinárodně uznávaným humanitárním organizacím v Gaze“. Učinil tak v reakci na prohlášení americké kongresmanky Alexandrie Ocasi-Cortez, která uvedla, že přerušení komunikace v Gaze je nepřijatelné.
  • Požár na hranicích. Všudypřítomná smrt, střelba, chaos a zmatek nejsou jediné pohromy, které oblast Blízkého východu momentálně postihují. Na jihu Libanonu se v několikakilometrové oblasti šíří lesní požáry. Rozhořely se kvůli střelbě u hranic s Izraelem a s jejich likvidací libanonským hasičům pomáhají příslušníci mírové mise UNIFIL Organizace spojených národů. Ozbrojenci z militantního šíitského hnutí Hizballáh, které má podporu Íránu, se denně pouštějí do přestřelek s izraelskými vojáky. O život zatím přišlo více než čtyřicet bojovníků Hizballáhu a Izrael uvádí, že na hranici s Libanonem ztratil sedm vojáků.
  • Izrael ukázal masakry. Izraelská vláda uspořádala uzavřenou tiskovou konferenci pro dvě stovky zahraničních novinářů, jimž ukázala necelou hodinu záběrů masakrů a mučení Izraelců prováděných členy palestinského hnutí Hamás. Šlo o události ze 7. října, při němž Hamás zabil na 1400 lidí. Mezi oběťmi byli nejen Izraelci, ale také lidé z dalších zemí. Kromě vražd a mučení civilistů, včetně žen a dětí, vypálil v izraelském pohraničí Hamás týž den na Izrael z Pásma Gazy několik tisíc raket.
Více z tématu
Dva týdny od propuknutí konfliktu. Sankce proti Hamásu a šestnáct mrtvých novinářů
Sirény, stovky mrtvých a chaos. Jak probíhal šokující víkend v Izraeli
Zachovejte neklid. Co udělá izraelská válka s cenami ropy?
  • Izraelské bombardování zabilo rodinu zpravodaje. Katarská televizní stanice Al-Džazíra uvedla, že šéf její kanceláře v Pásmu Gazy Vaíl Dahdú přišel ve středu při izraelském náletu o manželku, syna, dceru a vnuka. Podle zpravodajské organizace výbuch zasáhl dům v uprchlickém táboře Nusajrát v centrální části Pásma Gazy, kde se rodina ukrývala po vysídlení, informovala stanice CNN. Uvedla také, že nemůže nezávisle potvrdit zdroj výbuchu v domě. Al-Džazíra neposkytla důkazy, které by výbuch přímo spojovaly s izraelským úderem. Izraelská armáda k tomuto případu podle agentury DPA uvedla, že v této oblasti útočila na „teroristickou infrastrukturu“ radikálního palestinského hnutí Hamás.
  • Civilisté se vyzbrojují. Izraelci, které vyděsilo vraždění komand Hamásu v obcích na jihu země a byli znepokojeni pomalou reakcí armády na překvapivý útok, se s požehnáním vlády nyní vyzbrojují ve velkém. Obchody se zbraněmi a střelnice prodloužily provozní dobu, aby zvládaly náhlou poptávku a mezi jejich novými zákazníky se objevují i někteří bývalí zastánci přísných zákonů o držení zbraní. Podle televize Channel 13 po 7. říjnu přišlo 150 tisíc žádostí o zbrojní pas, kdežto loni to za stejné období bylo pouhých čtyřicet dva žádostí. Prodej zbraní je v Izraeli přísně omezený a získat civilní zbrojní pas není jednoduché.