Čína, Japonsko, Blízký východ a Indie jsou nejsilnějšími trhy, v nichž lidé nejvíce utrácejí za luxus. Pozitivní sentiment panuje i mezi výrobci high-endového zboží, zjistila nová mezinárodní studie od společnosti Deloitte. Také Praha si drží pozici nejdůležitějšího centra s přepychovým zbožím ve středoevropském regionu.
Stále větší domácí spotřeba, rostoucí počet movitějších zákazníků i rozsáhlé investice do luxusní infrastruktury katapultují Čínu na jedničku v hledáčku luxusních značek. Není země, v níž by lidé více prahli po luxusních oděvech, doplňcích, špercích nebo hodinkách.
Jak zjistila studie Deloitte, nazvaná Global Powers of Luxury 2026, až za Čínou následují v očekávaném růstu Japonsko, Blízký východ a Indie. Posledně jmenovaná země zejména díky nastupující nové ekonomické elitě a masivnímu rozvoji technologií.
Naproti tomu jak Evropa, tak Severní Amerika jsou výrazně pomalejší, říkají aktuální data. Zatímco Čína očekává nárůst trhu o 19,3 procenta, Evropa o devět procent, Severní Amerika pouze o 7,9 procenta.
Dvě třetiny firem očekávají stabilní či rostoucí tržby, téměř tři čtvrtiny vyhlížejí zlepšení marží. Zdrojem dat byli nejvýše postavení manažeři luxusních značek – odpovídalo jich 420 z celkem deseti zemí.
Nejvíce sebevědomí jsou přitom manažeři italských brandů, jejichž síla spočívá mimo jiné v sázce na dokonalé řemeslo i globální popularitu. Ostatně značná část světové produkce luxusního zboží pochází právě z Itálie.
Francie následuje těsně za ní. Země je domovem největších a nejmocnějších luxusních konglomerátů na světě a jejich manažeři věří, že jim příjmy udrží trvalá poptávka po ikonických produktech i zvyšování cen.
Luxus s rozvahou
Nic necharakterizuje aktuální proměnu trhu lépe než to, že růst značek se už nehodnotí počtem otevřených prodejen, ale schopností vytvářet vztahy, autenticitu a skutečnou hodnotu pro zákazníka.
Jako běžnou část svého obchodního modelu zařazují použité (pre-owned) zboží. Podle studie dnes nabízí 68,3 procenta firem opravy a renovace, 53,8 procenta provozuje certifikované programy luxusního zboží z druhé ruky a 44,5 procenta firem spolupracuje s nejrůznějšími platformami pro prodej použitého zboží. Díky tomu získávají přízeň mladé generace a tím i nové zákazníky.
Značky intenzivně rozvíjejí zážitkové koncepty svých vlajkových prodejen. Téměř třetina respondentů je přesvědčena, že cesta k růstu vede přes osobní přístup.
Grafika Marek Tomanka
„Umělá inteligence v tom bude hrát zcela zásadní roli – umožní lépe předvídat preference, zefektivnit provoz a nabídnout zcela nové formy kreativity. Budoucnost bude patřit těm, kteří dokážou propojit řemeslnou tradici své značky s technologiemi, aniž by ztratili důvěryhodnost,“ uvádí Michal Černý, expert na oblast retailu a partner v oddělení auditu společnosti Deloitte.
Praha a specificky Pařížská třída si pak drží vlajkové pozice na středoevropském trhu. Butiky tu kopírují trend zážitkového retailu.
„V posledních letech vidíme na českém trhu posun. Zatímco dříve dominovali zákazníci z Ruska a Číny, dnes jsou to mnohem častěji klienti z Evropy a Blízkého východu. Značky na to reagují a upravují nabídku i zákaznické služby tak, aby odpovídaly jejich očekáváním,“ dodává Michal Černý z Deloitte.
