Jsou to tři roky, co ruská vojska překročila hranice Ukrajiny a zahájila plnohodnotnou invazi s cílem porazit zemi během tří dnů. Za 36 měsíců si válka vyžádala stovky tisíc mrtvých a zabila i představu Ruska jako neporazitelného soupeře. Tohle jsou některé z těch nejvýznamnějších výher a překvapení, kterými dala Ukrajina najevo, že se vzdávat nehodlá.
Obrana Kyjeva
Zřejmě nejvíce Ukrajina překvapila hned 24. února 2022, když čelila úvodní vlně ruské invaze. A to v čele s prezidentem, který reagoval na nabídky ze zahraničí dnes už slavnou větou: „Potřebuji munici, ne odvoz“. I když tak Rusko vyslalo do města několik jednotek, které měly prezidenta zabít, neutekl.
A nebyl jediným, kdo se rozhodl bojovat. Z Ukrajiny proto přicházely záběry, na kterých v ulicích lidé vyráběli Molotovovy koktejly, nebo ty, na kterých farmáři Rusům odváželi tanky a obrněná vozidla.
Statečně bojovala ale od prvních chvil i armáda. Ta například dokázala zamezit obsazení hlavního města bojem na hostomelském letišti, na které přiletěli ruští výsadkáři, již ho měli zabrat a umožnit tak Rusku přímý útok na Kyjev. Jenže moment překvapení to nebyl zase až tak veliký, jelikož tuto strategii Rusko využívá při napadání států dlouhodobě – i v Československu padlo v roce 1968 jako jedno z prvních pražské letiště.
Město nakonec Ukrajinci ubránili a Rusové ze získaného území okolo Kyjeva odešli. Zanechali za sebou však stovky mrtvých civilistů, které zavraždili například při masakru v Buči.
Potopení Moskvy
13. a 14. dubna 2022
Ani ne dva měsíce od začátku invaze se ukrajinským vojákům podařilo dvěma střelami Neptun zasáhnout ruský křižník Moskva. Ten sloužil od roku 1979 a během 24. února 2022 s ním Rusko ostřelovalo Hadí ostrov. I při té příležitosti ostatně Ukrajinci ukázali, že se jen tak nevzdají, když se lodi odmítli vzdát a místo toho ji poslali „do pr….“.
Po vypuknutí požáru na Moskvě explodovala munice a křižník se následně v Černém moři potopil. Rusko tvrdí, že Ukrajina nikdy loď nezasáhla a požár vznikl z jiného, neznámého důvodu.
Od té doby se Ukrajincům podařilo zničit řadu dalších významných lodí – korvetu Askold, výsadkovou loď Novočerkassk či hlídkovou loď Sergej Kotov.
Charkovská protiofenziva
Od 6. září do 2. října 2022
Jedna z klíčových operací, která ukázala schopnosti ukrajinského velení i vojáků, byla charkovská protiofenziva. Během několika týdnů dokázala Ukrajina osvobodit na pět set obcí a zhruba dvanáct tisíc kilometrů čtverečních.
Při útěku za sebou Rusové nechali také stovky kusů techniky a Putin se dočkal negativních reakcí i od obvykle loajálních stoupenců. Váleční blogeři ho například vyzývali ke změně strategie a hanili ho za účast na otevření ruského kola v Moskvě, zatímco Ukrajinci získávali zpět ztracená území. I čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, jindy loajální Putinův vazal, se vyjádřil, že ruské vedení „udělalo chyby“.
Útok na Kerčský most
8. října 2022 a 17. července 2023
Zajímavý dárek připravila Ukrajina den po sedmdesátých narozeninám ruského vládce Vladimira Putina. Ráno po šesté hodině tamního času vybuchlo na mostě spojujícím Rusko a jím anektovaný poloostrov Krym nákladní auto. Po explozi se část mostu propadla a Rusko na to reagovalo zasáhnutím ukrajinské infrastruktury, obytných domů, univerzity či dětského hřiště.
Znovu na most Ukrajina zaútočila v roce 2023. Ani tehdy se most nepodařilo armádě zcela shodit, přesto ho poškodila. Most napadenému státu vadí, nejen protože vede na Krym, který v roce 2014 Rusko Ukrajině sebralo, ale protože přes něj agresor zásobuje armádu.
Inovace
Ukrajinci však zažívají nejen dílčí vítězství, ale i dlouhodobé úspěchy – například v oblasti armádních inovací. Nutnost umět ovládat darovanou techniku z řady zemí a někdy bojovat i s takřka ničím je naučila řadu originálních způsobů, jak se nepříteli bránit.
Jejich armáda tak například ovládla využití levných dronů, díky kterým dokážou bojovat nejen na frontě, ale i hluboko uvnitř Ruska. Na začátku května 2023 tak například zaútočili na Kreml a ještě do konce měsíce jich do Moskvy přiletělo dalších nejméně osm. Ukrajina však odmítá, že by za tyto útoky měla zodpovědnost.
Osvobození Chersonu
9. až 11. listopadu 2022
Rusové jihoukrajinské město Cherson nedostali zadarmo – místní obyvatelé jim nejdříve aktivně blokovali průjezd a i po okupaci pak dlouho chodili do ulic a proti přítomnosti ruských vojáků protestovali.
Neúspěchy na frontě nakonec donutily Rusy město opustit, a to se tak znovu dostalo do rukou Ukrajinců. Místní je přivítali velkými oslavami, klidu se však obyvatelům nedostalo.
Rusko stále Cherson ostřeluje a zahájilo i takzvanou kampaň „lidského safari“, při které místní terorizují sebevražedné drony, které se snaží zabránit normálnímu životu ve městě. K tomu Cherson zasáhla i povodeň způsobená ruským útokem na Kachovskou přehradu.
Likvidace rafinerií
Ukrajině se dodnes daří zasahovat ruské rafinerie s cílem oslabit ruskou ekonomiku. V půlce února zaútočila například na volgogradskou rafinerii, jednu z šesti největších v Rusku.
V lednu zase bezpilotními letouny dokázala zasáhnout rafinerii v Rjazani, která musela pozastavit provoz. A jelikož není Rusko schopné se dronům efektivně bránit, zasahují Ukrajinci ta samá místa pravidelně – například v Rjazani už zaútočili v březnu 2024. Sklad ropy v přístavním městě Tuapse u Černého moře pak Ukrajinci zapálili v roce 2023 i 2024.
Kurská ofenziva
Od 6. srpna 2024 až dodnes
Že válka platí na obě strany, se Ukrajina rozhodla Rusku ukázat tažením do Kurské oblasti. Už dříve na ruské území vstoupily jednotky složené z ruských dobrovolníků bojujících proti Putinovu režimu, teď však město Sudža a jeho okolí zabraly přímo ukrajinské síly.
Přestože panují obavy z překročení toho, co Rusko označuje za „červenou linii“, státy Západu se víceméně shodly, že se jedná o soukromé rozhodnutí Ukrajiny. Rusko ofenzivu označilo za „teroristický útok“ a Putinův pobočník Nikolaj Patrušev ho nazval „zoufalým činem, vedeným blížícím se kolapsem neonacistického režimu v Kyjevě“.
Ani půl roku od vstupu Ukrajinců na ruské území se ale agresorovi nepodařilo je vytlačit a neproběhl ani kolaps „kyjevského režimu“.
