Českou distribuční soustavu čeká v následující dekádě vlivem rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE) a elektromobility obrovský nápor. Už dnes se jí začínají podlamovat kolena a bez modernizace by nejčernější scénáře nemusela v budoucnu ustát. Elektromobily jí ale paradoxně ve finále budou i pomáhat.

V Česku už dnes přibývají případy, kdy distribuční společnost zamítne žádost zájemců o zapojeních jejich fotovoltaické elektrárny do distribuční soustavy. Ještě před dvěma lety prakticky nevídaný jev, který dnes odhaluje jediné – prudký růst zájmu Čechů o fotovoltaiku už dnes začíná narážet na limity energetických sítí. A to nás do toho čeká rozvoj elektromobility.

Aby česká energetická síť v této dekádě nezkolabovala, což by pro spotřebitele znamenalo v lepším případě nutné omezení spotřeby, v horším pak blackouty, je nutné začít investovat stovky miliard korun. 

„Síť je postavená na toky z nejvyšších napěťových hladin směrem dolů, ale musí se připravit i na toky z nejnižších hladin nahoru. A právě tohle si bude vyžadovat ohromné investice v řádu stovek miliard korun,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Forbes předseda ERÚ Stanislav Trávníček.

ČEPS nyní v aktuálním dokumentu s názvem Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040 uvádí přesnější data. Podle nich by provozovatelé distribučních soustav jako sám ČEPS, ale i další subjekty v podobě ČEZ Distribuce, PREdistribuce a EG.D měli do roku 2030 investovat 290 miliard a 75 milionů korun. Investiční plány kromě obnovy a rozšiřování sítí zahrnují i technologický rozvoj sítí. 

„Jedná se zejména o investice související s přiměřeným rozvojem elektromobility a budováním související dobíjecí infrastruktury, rozvojem akumulace, integrací decentrální výroby a obnovitelných zdrojů, dále s rozvojem flexibility a agregace, nárůstem přenosu dat a tím zvyšujícími se nároky na IT systémy a jejich zabezpečení,“ uvádí ČEPS ve zprávě.

Zdroj: Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040, ČEPS

Výsledné číslo ale může být daleko vyšší. „Bude nezbytné reflektovat nárůst cen materiálů a prací spojený s vývojem inflace. Z těchto důvodů lze předpokládat podstatné navýšení investičních rozpočtů provozovatelů sítí, a to i přes využití dotačních programů. Objem investic souvisejících s integrací OZE může narůst až na vyšší desítky miliard korun pro nadcházejících deset let.“

Elektromobilita je sice jedním z důvodů, proč musíme investovat miliardy do rozvoje soustavy, na druhou stranu ale může sama hrát významnou roli v rámci následné stabilizace sítě. ČEPS totiž počítá s rozvojem chytrého řízení nabíjení a od roku 2025 se navíc očekává rozvoj konceptu zpětného vybíjení vozidel do sítě (takzvaný Vehicle to grid), který umožní navýšit využitelnost připojených elektromobilů právě pro stabilizaci sítí.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Vlivem decentralizace výroby elektřiny, kdy mnoho domácností i firem bude sbírat energii přímo ze Slunce, bude docházet ke krátkodobým extrémním převisům výroby elektřiny a její spotřeby, v noci nebo v zimních měsících bude situace opačná.

Baterie elektromobilů tak budou sloužit jako lokální vyrovnávač těchto odchylek. Když bude elektřiny mnoho, bude výhodné elektromobil dobíjet, když dojde k opačné situaci, elektromobily budou poskytovat kapacitu svých baterií do sítě.

V Česku je dnes registrováno 14 370 elektromobilů. Podle odhadu ČEPS by se v rámci konzervativního scénáře měl jejich počet v roce 2030 zvýšit nad dvě stě tisíc, o deset let později by číslo mělo přesahovat jeden milion elektroaut, která pro své dobíjení budou vyžadovat spotřebu dvou terawatthodin elektřiny. Pro představu, Temelín loni vyrobil šestnáct terawatthodin.

Legenda: BEV a LUEV = čistě bateriové vozy, PHEV a LUPHEV = plug-in hybridy | Zdroj: ČEPS

Je nutné si uvědomit, že i když zmiňovaných téměř tři sta miliard korun budou investovat samotní provozovatelé, ve finále je zaplatí konečný zákazník. „Pro něho to samozřejmě bude znamenat velký tlak na zvýšení tarifů za distribuci,“ uvedl v rozhovoru předseda ERÚ Trávníček a za pravdu mu dává i ČEPS. 

„Lze očekávat, i přes využití dotačních titulů, postupný nárůst síťových poplatků pro konečné odběratele,“ píše v aktuální zprávě.

V překladu to znamená, že domácnosti a firmy na jedné straně mohou dle současného vývoje na trhu počítat s postupným klesáním cen silové elektřiny, které tvoří neregulovanou složku výsledných cen na fakturách, bude se ale zvedat její regulovaná složka, ze které se financuje právě obnova a rozvoj přenosové soustavy a distribučních sítí.

Už v příštím roce se Čechům na faktuře ve vyúčtování za energie pravděpodobně objeví nová položka v podobě ceny za provoz nesíťové infrastruktury, kterou se bude financovat činnost vznikajícího Elektroenergetického datového centra (EDC). S jeho vybudováním počítá novela energetického zákona o komunitní energetice neboli Lex OZE 2, která ale ještě neprošla parlamentem.