Japonská investiční skupina SoftBank jedná o další investici zhruba za třicet miliard dolarů (607 miliard korun) do americké společnosti OpenAI. Firmy jsou blízko dohody, uvedl s odvoláním na informované zdroje server deníku Financial Times. SoftBank by tak dále prohloubila pozici největšího investora ve firmě, která stojí za chatbotem ChatGPT.
OpenAI usiluje o získání až stovky miliard dolarů v rámci nového kola financování, které by firmu ocenilo přibližně na 750 miliard dolarů. Kromě SoftBank jedná americký podnik s dalšími investory, například s Amazonem, Nvidií nebo se státním investičním fondem Abu Dhabi Investment Authority ze Spojených arabských emirátů.
Zakladatel SoftBank Masajoši Son podle zdrojů Financial Times nadále výrazně sází na generativní umělou inteligenci, kterou považuje za technologii budoucnosti. Skupina už do OpenAI investovala více než třicet miliard dolarů a po loňské restrukturalizaci vlastní zhruba jedenáct procent firmy, zatímco Microsoft drží přibližně 27 procent. Kvůli financování těchto záměrů SoftBank mimo jiné prodala za 5,8 miliardy dolarů celý podíl ve společnosti Nvidia.
O novém financování americké společnosti se jedná v době, kdy OpenAI čelí sílící konkurenci zejména ze strany startupu Anthropic a jeho modelů Claude a technologického gigantu Google s modely Gemini.
V letošním roce by se výdaje na investice do AI a související infrastrukturu podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat přes dva biliony dolarů. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Podle analýzy listu Der Standard je řada slibů od představitelů startupů zaměřených na AI přehnaných a realita je daleko od jejich plánů.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgiev upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o šest set procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
Forbes Česko
