Od začátku válečného konfliktu na Ukrajině uplynul měsíc a čtyři dny. Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přineslo posledních 24 hodin?

  • V Istanbulu má v úterý začít další kolo rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení války na Ukrajině. V prvním osobním setkání se po dvou týdnech sejdou poradci prezidentů obou zemí. Delegace už dorazily na místo, obě strany však předem vyjádřily skepsi ohledně vyhlídek na průlom.
  • Ruská okupační vojska dál udržují své pozice nedaleko Kyjeva. Oblast se od začátku invaze stala místem tvrdých bojů. V uplynulém dni se ukrajinským silám podařilo útoky agresora částečně zatlačit. Teď se Rusové nachází zhruba 25 kilometrů od metropole, naopak postupovat se jim daří v Donbasu.
  • Rusko vyhostí 3 zaměstnance slovenské ambasády v Moskvě. Před 2 týdny totiž Bratislava udělala podobný krok s ruskými diplomaty. Moskva také chystá nová vízová opatření, kterými chce omezit vstup občanům z takzvaně nepřátelských zemí.
  • Německo uvažuje kvůli válce na Ukrajině o nákupu protiraketového obraného systému. V rozhovoru pro stanici ARD to řekl kancléř Olaf Scholz. Berlín podle něj dělá vše, co je v jeho silách, aby podpořil Kyjev, a to včetně dodávek zbraní.
  • Česko kvůli uprchlické krizi dosud Ukrajincům udělilo téměř 237 tisíc speciálních víz, reálný počet běženců je ale vyšší. Nejvíc ukrajinských uprchlíků stále míří do pražského kongresového centra, kde jich za poslední měsíc odbavili zhruba 58 tisíc. Počty příchozích však již klesají, zatímco na začátku března denně přišlo zhruba 3600 lidí, nyní se toto množství pohybuje kolem jednoho tisíce.
  • Podle odhadů ministerstva vnitra přišlo do Česka od začátku války na Ukrajině přibližně 300 tisíc lidí. Téměř polovinu z nich tvoří děti. Do systému veřejného zdravotního pojištění se v ČR přihlásilo více než 240 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, asi 103 tisíc z nich jsou děti a dospělých mužů je asi 28 tisíc. Zhruba čtvrtina uprchlíků je přihlášena v Praze. Vyplývá to z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny.
  • Ruský rubl v pondělí při obchodování v Moskvě zpevnil na 90 rublů za dolar. Ruské akcie ale třetí den po obnovení obchodování po měsíční pauze dál oslabují.
  • Evropská banka pro obnovu a rozvoj uzavírá své kanceláře v Moskvě a Minsku. Reaguje tak na ruský útok na Ukrajinu, který byl veden i z běloruského území. V pondělí to banka oznámila ve své tiskové zprávě.
  • Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem k jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Informovala o tom agentura Reuters.
  • V Mariupolu od začátku obléhání města ruskými silami zemřelo téměř 5000 lidí, uvedl tak web Ukrajinská pravda.
  • Jedním z ruských oligarchů, kteří pocítili Západem uvalené sankce, je Petr Aven. Podnikatel, finančník a bývalý politik s vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina žijící v Londýně se ocitl na seznamu osob, kterým Západ zmrazil majetek.
  • Do Německa před válkou na Ukrajině uteklo už více než 300 tisíc uprchlíků.
  • Americký prezident Joe Biden ve svém návrhu rozpočtu pro další fiskální rok požaduje přibližně čtyřprocentní navýšení výdajů na obranu na rekordních 813 miliard dolarů. Zveřejněný plán počítá mimo jiné se zvýšením platů pracovníků ministerstva obrany a se 682 miliony dolarů pro Ukrajinu, informují americká média.
  • Spojené státy kvůli válce na Ukrajině také dále posilují vojenskou přítomnost v Německu, kam přesunou šest bojových letounů EA-18 Growler a s nimi 240 vojáků a techniků. Informovala o tom agentura DPA.
  • Německo zakáže používání symbolu Z v kontextu podpory ruské invaze na Ukrajinu. Uvedl tak twitterový účet NEXTA s odvoláním na německé ministerstvo vnitra.