Trvalo dlouho, než o tom problému začala sama mluvit. „Ten batůžek jsem nechala na gymnáziu a po příchodu na vysokou do Prahy to o mně skoro nikdo nevěděl,“ vzpomíná Lada Brůnová.

Teď už naopak o ní kdekdo ví, že trpěla mentální anorexií. O svém trápení s poruchou příjmu potravy se rozhodla mluvit veřejně – a nejen to. Spolu s klinickou psycholožkou Terezou Makovou založila platformu 3pe, která má lidem s poruchami příjmu potravy pomáhat.

„Já mám osobní zkušenost, ona zase zdravotnickou. Chtěly jsme vybudovat místo, kde budou informace pro lidi trpící tímto onemocněním a pro jejich blízké,“ vysvětluje Brůnová.

O své zkušenosti poprvé promluvila zhruba před dvěma a půl lety na debatě organizované pro dívky, které jsou v akutní fázi poruchy příjmu potravy. Slyšet příběh někoho, kdo tím prošel a vede teď plnohodnotný život, pro ně zpravidla bývá povzbudivé. Otevřít dlouholeté tabu však pro Brůnovou nebylo nic jednoduchého. 

„Tehdy mě zradilo vlastní tělo, skoro jsem nemohla mluvit, vyslovovat slova, měla jsem stažené hrdlo, úzkost. Ale pak se to zlomilo,“ vzpomíná Brůnová. „Když to skončilo, přišla za mnou maminka s dcerou, měly slzy v očích, že je to pro ně ohromná motivace, aby se z toho dostaly, když vidí někoho, kdo to zvládl.“

V tu chvíli si Brůnová naplno uvědomila, že je potřeba o problému mluvit. Napsala o své zkušenosti na Facebook a brzy se jí začala ozývat média, zdali by svou zkušenost nepopsala. „A docela často se mi pak dělo, že mi někdo napsal nebo zavolal, že mu to hodně pomohlo. Často to byli rodiče nebo blízcí lidé, kteří pochopili, co se děje jejich dceři nebo přítelkyni, bývá to pro ně jinak nepochopitelná nemoc.“

Zlomové pro ni bylo pozvání na debatu festivalu Jeden svět k filmu Autoportrét popisující život norské fotografky, která trpěla anorexií od devíti let a v 33 letech kvůli tomu zemřela. Organizátoři tehdy hledali někoho s přímou zkušeností, zároveň pozvali i zástupkyni odborné veřejnosti. Tehdy se Brůnová setkala s Terezou Makovou, která tou dobou působila v centru Anabell, specializovaném na pomoc lidem s poruchou příjmu potravy.

„Dost jsme si sedly, vyměnily jsme si čísla. Říkala mi, že to mám srovnané a že je fajn, že jsem si z toho něco odnesla,“ popisuje Brůnová. „Mně se líbilo, jak přemýšlí o pacientkách, že vnímá každého jako individualitu a chce ke každému přistupovat specificky.“

Čísla mohou být pro lidi s poruchami příjmu potravy velký spouštěč, nutí je porovnávat se s ostatními.

Spolu pak začaly přemýšlet, jak se tématu věnovat intenzivněji. Mrzelo je, když si uvědomily, že téměř žádná platforma pomáhající lidem s poruchami příjmu potravy neexistuje. A tak se řešení nabízelo: vytvořit ji.

Když Brůnová odcházela ze svého předchozího zaměstnání v dárcovské platformě Donio, už se jí rodil v hlavě nápad na 3pe. 

„Věděla jsem, že mám zkušenosti, kontakty a konečně téma, které je opravdu moje,“ vysvětluje.

Projekt spustily s Makovou na konci loňského roku a začaly se tématu věnovat v různých článcích a tipech na sociálních sítích. Dosud nejvýraznějším výstupem bylo nedávné zveřejnění 3pe kodexu, který radí influencerům, jak vystupovat na sociálních sítích.

„Ozvala se mi slečna na Instagramu, která má asi 120 tisíc sledujících, že jednou vystavila fotku pizzy s tím, že ji teď musí vycvičit, a pak jí napsalo pár holek, že tohle není O. K. Ji přitom vůbec nenapadlo, že by to mohlo být přes čáru, chce mít zodpovědný profil, a tak se přišla zeptat na radu,“ vypráví Brůnová.