Většina Američanů podle posledních průzkumů věří, že republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump by řešil hospodářské problémy země efektivněji než jeho demokratická soupeřka Kamala Harris. Ekonomika Spojených států se přitom v době probíhajících voleb blíží k potenciálnímu bodu zlomu.
Nedávný průzkum amerického deníku New York Times a školy Siena College zjistil, že 52 procent respondentů považuje v ekonomických otázkách za kompetentnějšího prezidenta Donalda Trumpa, zatímco Harris věří pouze 45 procent, což je ale těsnější výsledek než minulý měsíc, kdy byl poměr 54 procent ku 41 procentům ve prospěch Trumpa.
Společný průzkum britského listu Financial Times a Ross School of Business při Michiganské univerzitě zase zjistil, že 44 procent voličů dává v otázce vedení ekonomiky přednost Trumpovi, zatímco Harris 43 procent. Tento výsledek obrací poměr 44 procent ku 42 procentům ve prospěch Harris, který byl výsledkem zářijového vydání průzkumu.
Další významné průzkumy ukázaly, že Trump vede jako preferovaný kandidát pro celkové vedení ekonomiky, včetně zářijového průzkumu agentury AP-NORC, podle něhož Trumpa v této otázce preferuje 43 procent ku 41 procentům dotázaných.
Ačkoli Harris ve srovnání s úřadujícím demokratickým prezidentem Joem Bidenem snížila Trumpův náskok v oblasti ekonomiky, průzkumy naznačují, že Američané Trumpa zkrátka výrazně upřednostňují, pokud jde o dopad na jejich osobní finance.
Kamale Harris nicméně může v současných volbách pomoci, že americká centrální banka Fed začala letos v září poprvé po čtyřech letech snižovat úrokové sazby a akciové trhy i díky tomu vystoupaly na nová maxima. V důsledku toho se zlepšuje celkový pohled americké veřejnosti na stav ekonomiky.
Podle průzkumu stanice CBS News zveřejněného v říjnu se až 39 procent Američanů domnívá, že hospodářská situace země je dobrá, přičemž o měsíc dříve to bylo jen 35 procent.
Trumpův ekonomický plán se z velké části soustřeďuje na deregulaci v energetice a finančním průmyslu, přičemž zdůrazňuje, že za vlády republikánského exprezidenta byla míra inflace mnohem nižší než za nynější Bidenovy administrativy.
Americká ekonomika si ovšem podle většiny ukazatelů vedla jak za Trumpa, tak za Bidena velmi dobře a během obou vlád vykazovala například historicky nízkou nezaměstnanost, skvělé výsledky na akciových trzích a stabilní růst ekonomické produkce. Výjimkou byl globální výkyv v době pandemie covidu-19 v letech 2020 až 2021.
Faktem také je, že americký prezident má často menší přímý vliv na stav ekonomiky, než by se mohlo zdát. Tu totiž významně ovlivňuje třeba i mezinárodní propojenost dodavatelských řetězců, stejně jako řada dalších faktorů. Také růst akciového trhu je v konečném důsledku závislý především na hospodářských výsledcích nadnárodních korporací.
Ačkoli vliv prezidenta na ceny akcií bývá z dlouhodobého hlediska zanedbatelný, stratégové naznačují, že je pravděpodobné, že cenné papíry v sektorech, jako je bankovnictví a těžba ropy, mohou v případě Trumpova vítězství zpevňovat, zatímco například společnosti, které jsou silně závislé na dodávkách čipů z Tchaj-wanu, případně na prodejích na čínském trhu (třeba technologičtí obři Apple nebo Nvidia) mohou kvůli Trumpově politice vůči tomuto regionu utrpět významné ztráty.
Foto Profimedia
Kamala Harris a Donald Trump se ucházejí o úřad příštího amerického prezidenta.
