Ukázka moci, narovnání minulosti, politika nebo návrat ke kořenům. Za změnou názvů u států, měst nebo území může být hned několik důvodů. A i když se v souvislosti s přejmenováváním v posledních týdnech poukazuje především na kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, není zdaleka jediným „vládcem“, který využil svého postavení a rozhodl se změnit historii.
Prezident Spojených států Donald Trump nechal po svém nástupu do úřadu na počátku letošního roku přejmenovat Mexický záliv na Americký a nejvyšší hoře Severní Ameriky vrátil původní jméno Mount McKinley (od roku 2015 se pro ni užíval výhradně název v místním athabaském jazyce Denali).
Připomeňte si s Forbesem další příklady z historie, kdy zejména autoritářští politici neváhali měnit názvy celých zemí.
Demokratická republika Kongo – Zair 1971
Částečně, aby se odlišil od svých sousedů, částečně, aby se přiklonil k africkým kořenům, překřtil v roce 1971 diktátor Mobutu Sese Seko tehdejší Demokratickou republiku Kongo na Zair.
Název zůstal jedné z největších afrických zemí 26 let, v roce 1997 se po diktátorově pádu vrátilo na příkaz nového prezidenta Laurenta-Désirého Kabily i původní pojmenování.
Cejlon – Srí Lanka 1972
Ostrovní stát v jižní Asii se nachází v blízkosti poloostrova Přední Indie na ostrově Cejlon. To byl také až do roku 1972 oficiální název státu. Nová ústava přejmenovala zemi na Svobodnou, suverénní a nezávislou republiku Srí Lanka.
Od roku 1978 byl název ještě poupraven na Demokratická socialistická republika Srí Lanka. Jméno Srí Lanka nebo též Šrí Lanka je odvozené ze sanskrtu a znamená „Zářivá země“.
Kambodža – Khmérský stát – Kampučia 1973 až 1993
Jednoduché to nebylo ani v Kambodži. I v ní se měnily režimy a s nimi i názvy státu jak písničky na přání. S příchodem vojenského režimu generála Lon Nola se přejmenovala na Khmérskou republiku.
Když nastoupili k moci komunističtí Rudí Khmerové, byla z ní Demokratická Kampučia, po nástupu prosovětských komunistů zase Kampučská lidová republika. Nakonec se s návratem krále dospělo zpátky ke Kambodži.
Rhodesie – Zimbabwe 1979
Rhodesie, oficiálně Republika Rhodesie, byl mezinárodně neuznaný stát, který vznikl jednostranným vyhlášením nezávislosti na Velké Británii 11. listopadu roku 1965.
Roku 1979 byl přejmenován na Zimbabwe Rhodesii ve snaze zklidnit černošské povstání. Krátce nato se dobrovolně znovu stal britskou kolonií pod staronovým názvem Jižní Rhodesie, aby jí dalo Spojené království v roce 1980 svobodu pod názvem Zimbabwe.
Nové Hebridy – Vanuatu 1980
Souostroví v Oceánii, které se během koloniálního období nazývalo Nové Hebridy, v roce 1980 přijalo jméno Vanuatu. Byl to rok, kdy souostroví vyhlásilo nezávislost na Francii a Spojeném království.
Dodnes vedou spor s Francií o neobydlené ostrovy Matthew a Hunter, které Francie už před osmnácti lety prohlásila za území Nové Kaledonie.
Horní Volta – Burkina Faso 1984
V odstraňování názvů ale vynikají hlavně africké země. Pravděpodobně za to vděčí touze zbavit se koloniálních jmen.
Takovou potřebu měli i ve vnitrozemském státě, který spadal pod nadvládu Francie. V roce 1984 opustil název řeky, u níž leží, a přijal nový – Burkina Faso. V překladu to znamená „Země spravedlivých“, což v souvislosti s vysokou mírou korupce v zemi zní minimálně úsměvně.
Barma – Myanmar 1989
Země pagod a deštných pralesů se po staletí jmenovala Barma – podle dominantní etnické skupiny Barmánců. I když si mnozí myslí, že ji tak pokřtili Britové, v době jejich příchodu už svůj název nesla.
V roce 1989 vojenská junta, která brutálně potlačila prodemokratické hnutí v zemi, zničehonic přejmenovala oficiální název země na Myanmar.
Označení mělo více zohledňovat existenci menšinových národů, což ale ve skutečnosti bylo zcela mylné. Momentálně má nad zemí kontrolu armáda, která brutálně potlačuje jakékoli protesty vůči její vládě.
Svazijsko – Eswatini 2018
Divočejší proměnou prošlo Svazijsko. V malém království na jihu Afriky šokoval při padesátém výročí nezávislosti král Mswati III., který se rozhodl, že Svazijskem už země prostě nebude.
Ze své pozice absolutní moci pak překřtil království na Eswatini s tím, že africké země by se měly vrátit k předkoloniálním názvům. Nicméně prý mu také vadilo, že si cizinci pletou jeho zemi se Švýcarskem – Swaziland a Switzerland se mu zkrátka zdálo podobné.
Foto Profimedia
Leningrad – Petrohrad 1991
Neměnily se ale jen názvy států, nová jména dostávala i města. Hlavně v souvislosti se změnou režimu. To je případ i ruského Leningradu.
Město založené v roce 1703 na Zaječím ostrově ruským carem Petrem Velikým získalo původně název Sankt-Pitěr-Burch, který byl později změněn na Petrograd, aby vzdal po smrti bolševického vůdce Vladimira Iljiče Lenina hold jeho jménu. Zůstalo mu až do roku 1991, kdy padl Sovětský svaz.
Nur-Sultan – Astana 2022
O své jméno Nur-Sultan přišlo i hlavní město Kazachstánu. Dostalo jej přitom na počest prvního kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva v roce 2019, který zastával politiku boje proti terorismu. Díky tomu se stal Kazachstán i důležitým partnerem USA a Ruska.
Protože ale jeho vláda zas tak růžová nebyla, dlouhodobě neřešil korupci v zemi, potlačoval opozici a svobodu slova, rozhodli se v roce 2022, že město přejmenují na Astanu. A tím se tak od bývalého prezidenta distancují.
Název Astana se přitom pro hlavní kazašské město používal již předtím v letech 1998 až 2019. Ještě dříve nesla metropole jména Akmola, Celinograd a Akmolinsk.
Zlín – Gottwaldov – Zlín 1949 až 1990
A zkušenosti s přejmenováváním máme i v tuzemsku. V roce 1949 bylo moravské město Zlín přejmenováno na Gottwaldov na počest prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda.
Tenhle název město používalo až do 1. ledna roku 1990, kdy se po pádu komunistického režimu vrátilo k původnímu jménu.
