Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly nejníže od pandemie v roce 2020.
Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu, index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16 550,60 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40 545,93 bodu.
Nová rozsáhlá cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota nakousnutého jablka během včerejšího obchodování klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun) na 3,06 bilionu dolarů, v přepočtu asi 68 bilionů korun.
Maloobchodní řetězec Walmart odepsal 2,79 procenta, zatímco akcie výrobce sportovního oblečení a obuvi Nike klesly o 14,4 procenta.
Poklesly také evropské akciové trhy. Index londýnské burzy FTSE 100 odepsal 1,55 procenta na 8474,74 bodu, index frankfurtské burzy DAX klesl o 3,01 procenta na 21 717,39 bodu.
Snížil se i index pražské burzy PX, a to o 1,98 procenta na 2061,27 bodu. Francouzský index CAC 40 zaznamenal pokles o 3,31 procenta na 7598,98 bodu. Index varšavské burzy uzavřel na 2635,76 bodu, což představuje pokles o 4,08 procenta.
Japonský index Nikkei 225 na cla uvalená na import japonského zboží do USA reagoval také poklesem, odepsal 2,77 procenta a uzavřel na 34 735,93 bodu. Čínský index CSI 300 odepsal pouze 0,59 procenta na 3861,50 bodu.
Vývoj rizikovějších aktiv, jako jsou právě akcie, následuje i bitcoin. Jeho cena od středečních 22:00 SELČ do čtvrtečního rána klesla o 1,6 procenta. Riziko takzvaného stagflačního scénáře v USA, tedy kdy je vyšší inflace a slabý růst, nesvědčí dolaru. Ten vůči euru od Trumpova oznámení nových cel oslabil téměř o jedno procento.
„Na finančních trzích plošně vzrostla averze k riziku a akcie se vyprodávají. Není to ale plošné, když defenzivním akciím a akciím telekomunikačních firem se přece jen daří růst,“ uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Samotný Trump ve čtvrtek sdělil novinářům na palubě prezidentského letounu Air Force One, že pokud nějaká země předloží „fenomenální“ nabídku, je ochoten vyjednávat. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič bude v pátek o clech hovořit se svými protějšky z USA. Se snahou odvrátit dovozní poplatky byl Šefčovič v minulých týdnech za Atlantikem dvakrát, neuspěl však.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva ve svém dosud nejostřejším hodnocení Trumpových celních bariér uvedla, že „jasně představují významné riziko pro globální výhled v době pomalého růstu“. MMF podle ní na podrobném hodnocení dopadů celních opatření zatím pracuje.
„Je důležité předejít krokům, které by dále poškodily světové hospodářství. Apelujeme na Spojené státy a jejich obchodní partnery, aby společně konstruktivně pracovali na vyřešení obchodního napětí a omezení nejistoty,“ dodala Georgieva.
Evropská unie i další země hovoří o přípravě odvetných opatření, přednost ale podle slov svých politiků chtějí dát jednání s USA, což je v souladu s výzvou MMF.
Analytici a ekonomové podle Reuters varovali, že vysoká cla na dovoz z asijských výrobních center a případná odvetná opatření by mohla otřást globálními dodavatelskými řetězci a snížit zisky podniků.
„Tato opatření by mohla potenciálně snížit růst (ekonomiky USA) v letošním roce o jeden až 1,5 procentního bodu, což by významně zvýšilo riziko recese,“ uvedl hlavní ekonom Deutsche Bank v USA Brett Ryan.
