Nově zvolený americký prezident Donald Trump prohlásil, že první den ve funkci podepíše nařízení o zavedení cla ve výši 25 procent na veškeré zboží z Mexika a Kanady a zavede také dodatečné desetiprocentní clo na čínské výrobky. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová naznačila, že Mexiko by na cla mohlo odpovědět. Trump se ujme nejvyššího úřadu 20. ledna.
„Jako jedno z mých prvních nařízení podepíši 20. ledna všechny potřebné dokumenty, abych mohl Mexiku a Kanadě účtovat 25procentní clo na všechny výrobky přicházející do Spojených států,“ napsal Trump a dodal, že cla zůstanou v platnosti, dokud obě země nezakročí proti drogám, zejména fentanylu, a migrantům, kteří nelegálně překračují hranice s USA.
Pokud jde o Čínu, Trump obvinil Peking, že nepodnikl dostatečně důrazné kroky proti přílivu drog. „Dokud se to nezastaví, budeme Číně na veškeré zboží přicházející do USA účtovat dodatečné desetiprocentní clo nad rámec jakýchkoli dalších cel,“ uvedl.
„Po jednom clu bude v reakci následovat druhé, a tak to bude pokračovat dále, až to ohrozí naše společné podniky,“ uvedla dnes Sheinbaumová, která novinářům řekla, že chce s Trumpem nalézt shodu. Zvolenému prezidentovi pošle dopis a chce s ním jednat.
„Výhrůžky ani cla nevyřeší migraci či spotřebu drog v USA,“ zmínila prezidentka dva palčivé problémy ve vztazích mezi Mexikem a Spojenými státy, které Trump zmínil jako důvody pro zavedení cla na mexické vývozy do USA. Prezidentka zmínila, že Mexiko se snaží vyřešit problémy s migrací a potírá pašování drog. V posledních měsících počty nelegálních přechodů přes mexicko-americkou hranici výrazně klesly.
V poslední době naopak rostou počty migrantů přicházejících do USA nelegálně z Kanady. Kanadský premiér Justin Trudeau se ihned k hrozbě cel nevyjádřil, podle zpravodajské společnost CBC ale s Trumpem krátce po jeho pondělním vyjádření několik minut telefonoval. Tématem hovoru podle informací CBC byly obchod a zabezpečení hranice.
Není jasné, zda Trump své hrozby skutečně splní, anebo je použije jako vyjednávací taktiku před nástupem do Bílého domu v příštím roce, poznamenala agentura AP. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ale uvedl, že Trumpovo prohlášení ohledně cel je zapotřebí brát vážně. Dodal, že Evropa a Německo by měly usilovat o rozhovory s cílem odvrátit možnou obchodní válku.
Trump v předvolební kampani hovořil o plánech na uvalení dodatečných cel deset až dvacet procent na prakticky veškerý dovoz do USA. Sliboval také, že Číně odebere doložku nejvyšších výhod a uvalí na dovoz z Číny cla se sazbou přes šedesát procent, tedy mnohem vyšší než za svého prvního prezidentského mandátu, uvedla agentura Reuters.
Myšlenku, že Čína vědomě umožňuje dodávky látek pro výrobu fentanylu do USA, označil mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü za zcela v rozporu s fakty a realitou. „Čína věří, že ekonomická a obchodní spolupráce mezi Čínou a USA je oboustranně výhodná. V obchodní či celní válce nikdo nezvítězí,“ prohlásil.
Analytik Kinger Lau z investiční banky Goldman Sachs uvedl, že Trumpem navrhované dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží je nižší, než se očekávalo. Podle Neila Thomase z výzkumného ústavu Asia Society Policy Institute je nicméně toto clo navrženo specificky kvůli snaze potlačit obchod s fentanylem a nemusí znamenat, že ve hře už nejsou dříve slibovaná vyšší cla.
Lau předpověděl, že Čína se bude snažit negativní hospodářské dopady vyšších cel kompenzovat snižováním úrokových sazeb, rozpočtovými stimuly a mírnou devalvací měny.
„Řeči o clech zvyšují obavy z globální inflace, vytvářejí obavy ohledně hospodářského růstu a posilují geopolitickou nejistotu,“ uvedl analytik Andrew Ticehurst ze společnosti Nomura Holdings. „Prvotní reakcí trhů je silnější dolar, vyšší výnosy dluhopisů a slabší akcie,“ dodal.
Americký dolar dnes výrazně posiluje vůči mexickému pesu i kanadskému dolaru, zpevňuje i k čínskému jüanu. Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, si kolem deseti hodin středoevropského času připisoval zhruba čtvrt procenta na 107,10 bodu.
Asijské akcie dnes převážně oslabovaly. Čínský akciový index CSI 300, který zahrnuje největší firmy na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, klesl o 0,21 procenta a uzavřel na 3840,18 bodu.
Evropské akciové trhy zahájily dnešní obchodování poklesem, pod zvýšený tlak se kvůli obavám z amerických cel dostaly zejména akcie podniků z automobilového průmyslu. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 kolem deseti hodin středoevropského času ztrácel 0,7 procenta a pohyboval se v blízkosti 505 bodů.
