Japonská automobilka Honda se rozhodla vyrábět svůj příští model Civic hybrid v americkém státě Indiana místo původně plánovaného Mexika, aby se vyhnula potenciálním celním sazbám na jeden ze svých nejprodávanějších modelů.
Tento krok podtrhuje, jak se výrobci automobilů snaží přizpůsobit návrhům amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení pětadvacetiprocentních cel na zboží z Mexika a Kanady. I když se několik automobilek obává těchto tarifů, Honda je první významnou automobilkou, která přijala konkrétní opatření.
Původně měl být nový Civic vyráběn v Guanajuatu v Mexiku, přičemž produkce měla začít v listopadu 2027. Mexiko bylo zvoleno díky nižším nákladům na výrobu, které však začaly růst poté, co byl do čela Spojených států zvolen Donald Trump.
Nově se plánuje, že výroba nového modelu začne v Indianě v květnu 2028, s roční produkcí kolem 210 tisíc vozů. Pokud by kapacita výroby v Indianě nepostačovala poptávce, Honda bude zvažovat dovoz z jiných zemí, na které se cla nevztahují.
Honda se k těmto změnám nevyjádřila veřejně, ale zdůraznila, že při rozhodování o výrobě bude stále brát v úvahu poptávku a obchodní prostředí. Pro japonskou automobilku je Mexiko dlouhodobě levným centrem výroby, přičemž zhruba osmdesát procent její produkce v Mexiku směřuje na americký trh, druhý největší automobilový trh na světě.
Situace Hondy ukazuje, jak velmi disruptivní by americké tarify mohly být pro průmysl, který nemůže rychle přizpůsobit své výrobní plány kvůli vysokým investicím a složitým výrobním linkám pro různé trhy. V roce 2024 Honda prodala v USA přibližně 1,4 milionu vozů, včetně modelů Acura, a více než 240 tisíc modelů Civic, což z něj činí druhý nejprodávanější model na americkém trhu po CR-V.
Grafika: Forbes Česko
Pokud by došlo k odvetným tarifům ze strany Mexika nebo Kanady, Honda by čelila dalším nákladovým problémům. Výrobní změny, které se týkají nejen Hondy, ale i dalších automobilových gigantů, tak mohou mít dalekosáhlý dopad na ceny a dostupnost automobilů na severoamerickém trhu.