Rozjel celosvětovou celní válku, neuplynul ale ani týden a už začal Donald Trump ustupovat. Nejdříve odložil navýšení sazeb na zboží ze zhruba šedesátky států, koncem týdne pak americké úřady oznámily, že byla pozastavena cla na elektroniku. A nyní prezident nastínil, že by ulevil i automobilovému průmyslu. Byť z Bílého domu zní, že ústupky jsou jen dočasné, může americký prezident na svou hru doplatit.
Na státy, které s Američany dostatečně obchodují, mělo padnout clo „jen“ ve výši deseti procent, pro ostatní chystal Trump vyšší sazby. Celní válka, kterou spustil první dubnový víkend, však už po několika dnech změnila podobu.
Když pro desítky zemí měly začít platit vyšší sazby, americký prezident to odložil o devadesát dnů. Mezitím chce s jednotlivými státy jednat. Koncem uplynulého týdne pak americký celní úřad informoval o další výjimce.
Spojené státy měly dočasně zrušit uvalená cla na chytré telefony, počítače a některé další elektronické výrobky. Což se týká i Číny, která s Američany šponuje postupně uvalená cla, jejichž sazby na obou stranách už překonaly hranici sta procent.
Americký ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že smartphone a podobné zboží budou spolu s polovodiči podléhat samostatným clům, která by měly Spojené státy představit do dvou měsíců. Což v pondělí, po dvou dnech, potvrdil i sám Trump. Avšak odmítl, že byla oznámena nějaká celní výjimka.
A nyní naznačil, že by mohl osvobodit od cel i automobilový průmysl. „Uvažuji o něčem, co by některým automobilkám pomohlo.“ Výjimka by jim měla dát čas na úpravu dodavatelských řetězců a přesun výroby do Spojených států.
U současného amerického prezidenta není novinkou, že změní během chvíle svůj postoj. Stejně tak je už z období jeho prvního funkčního období známý jeho postup při vyjednávání. „Protistraně načrtne nejhorší, nejčernější scénář a pak se vzájemnými ústupky snaží získat lepší dohodu,“ popisuje amerikanista Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Podle něj si však může tímhle přístupem Trump zadělat na problémy pro jednání s dalšími státy. „Budou i nadále brát jeho výhrůžky vážně, když z nich sám ustupuje, jakmile začnou růst úrokové sazby amerických dluhopisů?“ uvádí Hornát. Americký prezident svými výjimkami ukazuje, kde jsou slabá místa jeho celní politiky a kde je tím pádem „vydíratelný“.
Na domácí scéně se snaží opoziční demokraté Trumpovo počínání rámovat jako chaos, republikáni tvrdí, že je to jen ukázka toho, jak prezident postupuje racionálně a takticky. Jak ale upozorňuje Hornát, Trump si zatím od svého lednového nástupu do Bílého domu drží podobnou voličskou podporu.
Trump a jeho administrativa doufají, že jeho současná celní politika přiměje firmy jako třeba Apple, aby přesunuly svou výrobu do Spojených států. O tom však odborníci pochybují.
„Myšlenka výroby iPhonů v USA je neuskutečnitelná,“ uvedl pro agenturu AP Dan Ives, analytik společnosti Wedbush Securities. Podle něj by přesun výroby produktů od společnosti Apple do Spojených států trval alespoň tři roky. Navíc šéf společnosti Tim Cook v roce 2017 pochyboval, zda by firma našla v Americe dostatek lidí s odbornými dovednostmi potřebnými k vykonávání namáhavé a zdlouhavé práce.
Roli by také hrály náklady, které by výroba ve Spojených státech přinesla. Podle Ivese by se aktuálně cena na americkém trhu tisíc dolarů (zhruba 22 tisíc korun) za iPhone vyrobený v Číně nebo Indii v případě přesunu výroby do USA vyšplhala na více než tři tisíce dolarů.
Trumpovy problémy s naplňováním svých cílů však mohou být dobrou zprávou pro Evropu. A to nejen proto, že zatím vůči ní nezavedl cla ve výši dvaceti procent.
Podle Hornáta se při americké celní válce ukazuje, jak odolný je mezinárodní obchod vůči zavádění ekonomického nacionalismu. A to i pro amerického prezidenta. „Tato zkušenost bude mít dopad i na hnutí uvnitř Evropské unie, která usilují o národní ,exity‘ z unie,“ míní amerikanista.
