„Investoři mají za sebou zcela mimořádnou dvouletou jízdu,“ poznamenává investiční stratég Jaroslav Vybíral na konto uplynulého období na finančních trzích. Spolu s dalšími finančníky popisuje, jak bude svět investic vypadat v příštím roce.
Rok 2024 byl ve znamení postupného uvolňování měnové politiky. Centrální banky, včetně amerického Fedu a České národní banky, v průběhu uplynulého roku několikrát snížily úrokové sazby, aby podpořily zpomalující ekonomiky a reagovaly na pokles inflace, která byla ještě v roce 2023 jedním z hlavních makroekonomických problémů.
Tato změna se výrazně projevila na finančních trzích – dluhopisy začaly ztrácet na atraktivitě kvůli klesajícím výnosům, zatímco akcie, zejména v technologickém sektoru, zažily výrazné oživení.
Nemovitostní trh, který v roce 2023 čelil tlaku vysokých sazeb, si v roce 2024 polepšil díky dostupnějším hypotékám a obnovenému zájmu investorů. Klíčovou otázkou pro investory bude, jak co nejlépe využít prostředí nižších sazeb a pokračujícího hospodářského růstu.
Blížící se návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, jenž slibuje fiskální stimuly, by mohl trhům přinést nový růstový impulz. Finančníci nyní pečlivě sledují, jak bude Fed reagovat na politické změny v USA a jakým směrem se bude ubírat jeho rozhodování v kontextu nové americké administrativy.
I v Evropě ale podle portfolio manažera J&T Investiční společnosti Michala Semotana najdeme zajímavé příležitosti. „I zde najdeme firmy, které jsou pod negativním sentimentem investorů a dlouhodobě by mohly být investičně zajímavé,“ věří Semotan.
Kam tedy investovat v roce 2025? Tohle si myslí nejlepší odborníci z řad investorů, správců aktiv a finančníků:
Michal Semotan
Portfolio manažer J&T Investiční společnosti
Foto se souhlasem J&T Investiční společnost
Základním předpokladem pro úspěšný rok 2025 na akciových trzích bude pokračování snižování sazeb centrálními bankami. Jestliže o Evropskou centrální banku obavu nemám, tak Federální rezervní systém (Fed) bude více než kdy jindy sledovat kromě makro-domácích čísel také jednání budoucího prezidenta Donalda Trumpa ve směru zavádění celních tarifů.
To může v dalším období tlačit částečně na ceny směrem nahoru a může to vyvolat obavy z opětovného růstu inflace. Tento proces má určité časové prodlení, takže Fed by měl se snižováním sazeb pokračovat na začátku roku 2025.
S poklesem sazeb by měly jít nahoru právě akciové trhy a dolů výnosy státních dluhopisů, a to je další efekt pro podporu akcií. Právě americké akcie by měly být podpořeny i snížením daní podle návrhů příštího prezidenta Trumpa.
Z toho by měly benefitovat menší společnosti oproti velkým nadnárodním korporacím více, primárně pak firmy vyrábějící produkty v USA. V našich portfoliích tak najdeme společnosti, které by měly z výše popsaných důvodů benefitovat – a to například Bluebird, Sterling Infrastructure, Leidos.
Nadále věříme technologickému sektoru, preferujeme akcie mimo nejznámější top sedmičku – kromě Amazonu, ten vnímáme jako nejzajímavější ze zmiňované a investory vzývané top sedmičky. Jsme investovaní do akcií společností, jako je Dell, Micron a Fortinet, které se zabývají kybernetickou bezpečností, protože očekáváme jejich růst.
Dalším důležitým bodem bude výroba elektřiny, návrat k jaderným zdrojům, proto držíme dále cenné papíry kanadského těžaře a zpracovatele uranu Cameco, sledujeme i další společnosti v sektoru, navázané na uran.
V Evropě je nyní podle investorů „všechno špatně“, ale i zde najdeme firmy, které jsou pod negativním sentimentem investorů a dlouhodobě by mohly být investičně zajímavé. Rozhodně pozitivně vnímáme německé společnosti podnikající v rezidenčním sektoru, zajímavé nám přijdou též vybrané banky (UBS, Optima), řecký akciový trh je pro nás nadále valuačně levný (například Titan Cement).
Z rozvojových trhů pak sledujeme Jižní Ameriku (především komoditní společnosti a finanční sektor) a Indii, kde plánujeme naši expozici ještě zvýšit. Nebezpečím pro akciové trhy jsou v roce 2025 opět probíhající válečné konflikty a obchodní napětí mezi velmocemi, s obavou, jaká přijdou cla především od USA.
Jsme pro rok 2025 spíše pozitivní, akcie by se měly posunout dále nahoru, malinko ve mně však hlodá červíček pochybností, jestli burzy dokážou udržet růst tři roky za sebou – to mi bliká jako varovná kontrolka v hlavě.
Leoš Jirman
Partner a CIO ve společnosti Emun
Foto se svolením Emun
V Emun po vzoru endowmentů amerických univerzit budujeme široce diverzifikovaná portfolia přes všechny třídy aktiv a dlouhodobě držíme jejich strategickou alokaci. Děláme však taktickou alokaci v jednotlivých třídách aktiv, a to včetně těch alternativních.
I v těchto třídách aktiv je nejdůležitějším faktorem vývoj globální ekonomiky, která úspěšně odolala zvyšování sazeb centrálních bank v letech 2022 a 2023 a nespadla do recese.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem zřejmě způsobí, že tamní hospodářství dostane nový růstový impulz v podobě zachování snížení daní z roku 2017 a zavedení tarifů. Zvýšení dovozních cel je pro USA proinflační, a proto by pokles úrokových sazeb měl být pomalejší, než se původně čekalo.
To by společně s poklesem rizika recese mělo hrát do karet třídě aktiv nazývané „private credit“, což je jediný segment investic s fixním výnosem, který si stále ještě uchovává vysoké kreditní přirážky.
Tato třída aktiv zaznamenává dynamický vývoj zejména v USA, kde zvýšená regulace po velké finanční krizi v roce 2008 vedla k procesu, který nazýváme debanking. Podíl bankovních úvěrů na financování nefinančních korporací v USA postupně poklesl na dvacet procent.
V posledních měsících také pozorujeme zvýšenou transakční aktivitu na privátních trzích, kde pokles úrokových sazeb může přinést oživení v tradiční třídě aktiv „buyout“. Rozmrzající trh IPO (primárních úpisů akcií) by zase mohl pomoci strategii „growth equity“ zaměřující se na společnosti vhodné k uvedení na veřejné trhy.
Dlouhodobé trendy, jako je deglobalizace, digitalizace či dekarbonizace, společně s geopolitickými riziky otevírají nové příležitosti v sektoru privátní infrastruktury. V této třídě reálných aktiv vidíme největší příležitost zejména v moderní globální infrastruktuře typu datových center.
Mezi hedgeovými fondy, které používáme hlavně jako diverzifikační složku portfolia, čekáme dobrou výkonnost takzvaných global macro fondů.
Petr Bártek
Akciový analytik České spořitelny
Foto se svolením Česká spořitelna
Vysoké ocenění amerického akciového indexu S&P 500 táhnou především firmy těžící z rozmachu umělé inteligence, jako je Nvidia a Microsoft, a výhled na možné snížení daní ve Spojených státech. Na druhou stranu jsou vysoko oceněny i zaostávající tituly, jako je například Apple.
Pokud něco lze s trochou jistoty po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem očekávat, je to pomalejší snižování americké inflace a úrokových sazeb a změkčení regulací pro fosilní paliva a ve finančním sektoru. Mnoho Trumpových nápadů by pak mohlo negativně dopadnout na firmy ve formě rostoucích nákladů.
Jednou z obětí povolebního chování akciových trhů byly například společnosti s nějakou expozicí vůči obnovitelným zdrojům energií v USA a především mořským větrným parkům. Jejich podpora asi bude jednou z prvních, které nová americká administrativa zatrhne. Padaly tak energetiky plánující větrné parky, jako je RWE a Orsted, nebo dodavatelé turbín Vestas či Nordex.
Tyto společnosti navíc klesají už delší dobu z důvodu nárůstu nákladů v sektoru, které dříve dojednané prodejní kontrakty nedokážou adekvátně pokrýt. K tomu se přidávají nízké realizované spotové ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Investoři tak snížili svá očekávání ohledně návratnosti rozpracovaných projektů a zároveň očekávání budoucího růstu kapacit.
Energetická transformace směrem k obnovitelným zdrojům (a plynu) bude ale navzdory vývoji v USA a nízkým spotovým cenám pokračovat. Přechod na obnovitelné zdroje energie dává minimálně v Evropě a Číně ekonomický a strategický smysl.
Produkce z pobřežních větrníků je z pohledu „celoživotních nákladů“ podle Mezinárodní agentury pro energii v Evropě mezi třiceti a 71 dolary za megawatthodinu proti aktuální burzovní ceně elektřiny okolo sto eur za megawatthodinu, u solárů to je podobně.
I včetně bateriových úložišť je solární technologie blízko úrovni nákladů konvenčních zdrojů a lze očekávat postupné zlepšování. Pro mořské větrné parky uvádí Mezinárodní agentura pro energii průměrné náklady 67 dolarů za megawatthodinu, i když je zde velký rozptyl.
V Evropě se tak očekává do roku 2030 růst celkové instalované kapacity z větru v průměru o deset procent ročně, což dává potřebu postupně zdvojnásobit roční přírůstky z hodnot okolo patnácti gigawattů až časem na více než třicet gigawattů. Pokud pomineme čínské firmy, je zde přitom jen několik skutečně relevantních výrobců větrných turbín.
Vestas, který má aktuálně nejmodernější patnáctimegawattovou offshorovou turbínu, Siemens Energy, který se po problémech dceřinky Gamesy už vzpamatovává, široce diverzifikovaná americká GE Vernova (ta je zároveň sázkou na plyn a rozvoj sítí) a Nordex (jako čistá sázka na levnější pobřežní větrníky). S výjimkou GE Vernova jsou přitom všechny tyto tituly nyní oceněny pod dvacetinásobkem očekávaných zisků.
Jaroslav Vybíral
Hlavní investiční stratég ČSOB Asset Management
Foto se souhlasem ČSOB
Přesně takto jsem před rokem psal o tom, že americký akciový index S&P 500 překročí hodnotu pět tisíc bodů (stalo se tak už v únoru). V čase psaní tohoto textu je index na hodnotě šest tisíc bodů.
Rozhodně nečekejme, že budeme každým rokem přidávat tisícovku navíc (i když by to s každou další tisícovkou byl procentuálně nižší nárůst). Náhled do roku 2025 bude v očekávání korekce, kterou jsme již nápadně dlouho nezažili.
Nízká volatilita byla tak výjimečná, že zdaleka není pravděpodobné očekávat pokračování klidné plavby. Investoři by měli být připraveni na tržní propady a v ten moment mít pevné nervy a dokupovat za nižší ceny.
Dluhopisy samotné dávají velký investiční smysl. Výnosové křivky již nejsou invertované, střední a dlouhý konec opět nabízejí časovou prémii a výnosy okolo čtyř procent nabízejí možnost reálného zhodnocování prostředků, neboť inflace se bude pohybovat v pásmu dvou až tří procent.
Má však cenu lpět na dluhopisech? Záleží na vašich potřebách. S oblibou opakuji, že akcie jsou cesta ke zhodnocování prostředků.
Pokud mám alespoň desetiletý investiční horizont, v dluhopisech bych tento čas spíše promarnil. Akcie se mohou reálně zhodnocovat sedmi až osmi procenty ročně, a to vám při deseti letech z jednoho milionu udělá miliony dva.
Pokud nemáte nervy na akciovou kolísavost, smíšená portfolia jsou jasná cesta. Čas je to nejdůležitější, co v životě máme, a pro svět investic to platí násobně. Kdybych měl moji pozornost nasměrovat na jeden sektor, díval bych se po technologiích.
Big Tech už vydělal opravdu hodně, ale výhled na další růst ziskovosti vypadá zase slibně. I ostatní technologie jako celek stále vypadají atraktivně díky svému dlouhodobému růstovému příběhu a vysokým maržím.
Česká ekonomika patří mezi třicet největších exportérů na světě, což je velice solidní umístění vzhledem k faktu, že vše, co vyvážíme, musíme sami vyrobit, naše země nemá žádné komoditní bohatství. Zavádění obchodních bariér bude hlavní téma příštího roku a může značně uškodit leckterým odvětvím či ekonomikám.
Obchodními válkami jsme si prošli již v roce 2018, což trhy rozkolísalo, ale s odstupem času to otevřelo zajímavé příležitosti. Centrální banky ještě budou v prvním pololetí 2025 snižovat sazby, spořicí účty přijdou o kus dalšího úročení, a právě proto je rozumné nenechávat zde peníze příliš dlouho.
Jan Bystřický
Analytik České spořitelny
Foto se souhlasem České spořitelny
Zajímavým menším titulem na českém burzovním parketu je společnost Gevorkyan, zabývající se práškovou metalurgií. Její cena se od uvedení na burzu v roce 2022 příliš nepohnula, přestože její tržby, objednávky a provozní ziskovost zaznamenávají díky jejímu zaměření na inovace a efektivitu značný růst. Firma měla v roce 2022 tržby ve výši 58,7 milionu eur a plán na rok 2024 je 93,5 milionu eur.
Na úrovni zisku EBITDA podnik v roce 2022 dosáhl okolo osmnácti milionů eur a za rok 2024 už plánuje překonat 28 milionů eur. Společnost zároveň nedávno uvedla, že začátkem příštího roku vydá upravené výhledy až do roku 2028, kde by mělo dojít k jejich navýšení oproti současnosti.
Kromě organického růstu se společnost Gevorkyan v poslední době dala na cestu růstu akvizičního, kdy dvě převzetí již provedla a o dalších několika jedná.
Gevorkyan také v posledních týdnech oznámil získání velké zakázky z obranného sektoru, čímž se podaří dále zlepšit už tak dobrou sektorovou diverzifikaci.
Určitým rizikem je stav evropského průmyslu, pro Gevorkyan ale sektor automotive a zemědělské techniky tvoří podle posledních dat asi 27 procent tržeb. To je podstatné číslo, nicméně stále asi dvakrát nižší, než bývá v odvětví práškové metalurgie běžné.
Třešničkou příběhu firmy je aktuálně oznámená zakázka pro firmu Waymo, která se zabývá autonomními vozidly a robotaxi. Firma navíc chystá zpětné odkupy akcií, o kterých se má hlasovat na prosincové mimořádné valné hromadě.
Pro otrlejší investory může být zajímavé se začít dívat po akciích z evropského automobilového průmyslu. Evropské automobilky zažívají krušné časy, když se jim přechod na elektromobilitu nedaří podle představ, a konkurence zejména z Číny jim dělá nejednu vrásku.
Nepřesvědčivé finanční výsledky v posledních kvartálech, špatná data prodejů a obavy z evropských sankcí za překročení limitů emisí skleníkových plynů způsobily výrazné poklesy těchto akcií. Do toho se přidala obava z možného zavedení cel ze strany USA po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách.
Akcie Mercedesu oslabily od začátku roku o více než patnáct procent, Volkswagenu o téměř třicet procent, přibližně třetinu hodnoty ztratily i cenné papíry automobilky BMW. U Volkswagenu probíhá náročné jednání s odbory a ve vzduchu visí riziko stávek a zavírání německých továren.
Nicméně při pohledu na ocenění trh již velkou část potenciálních budoucích problémů více než zohledňuje. Aktuální tržní ocenění odpovídá vysokým dvojciferným výnosům z volného cashflow, přitom Volkswagen má vysoké likviditní polštáře a jeho investice jsou letos pravděpodobně na vrcholu a začnou klesat.
Přestože se dá čekat, že evropské automobilky budou i nadále zažívat obtížné období, některé z nich budou díky nízké valuaci při nenaplnění nejčernějších scénářů zajímavou investiční příležitostí.
