Kevin Hassett je ekonom, který se během posledních tří desetiletí pohyboval mezi univerzitním prostředím, think tanky a nejvyššími patry americké politiky. Po návratu Donalda Trumpa do čela Spojených států převzal vedení poradního orgánu National Economic Council a stal se tak jednou z hlavních postav Trumpovy hospodářské politiky.
V posledních týdnech se Hassett ocitá v centru pozornosti proto, že volba nového šéfa americké centrální banky Fed vstoupila do závěrečné fáze. Formálně pokračují pohovory finalistů, ale podle informací deníku Wall Street Journal proces působí jako dojezd formalit, zatímco prezident Trump už má svého favorita vybraného.
Síla Hassettovy pozice se odráží i na predikčních trzích. Na Kalshi, který v USA funguje jako regulovaný trh pro sázení na budoucí události, se tento americký ekonom drží jako nejpravděpodobnější vítěz s odhadem kolem 86 procent, zatímco ostatní kandidáti zůstávají hluboko za ním.
Na Polymarketu, decentralizovaném predikčním trhu, kde lidé sázejí na politické a ekonomické události pomocí krypto kontraktů, se objevuje podobný výsledek. Nejnovější data mu připisují zhruba 72 procent, zatímco jména jako Kevin Warsh nebo Michelle Bowman zůstávají výrazně níž.
Dnes třiašedesátiletý Kevin Hassett začínal na Columbia Business School a pracoval také ve výzkumné divizi americké centrální banky, kde získal přímou zkušenost s prostředím, které dnes může ovlivňovat z úplně jiné role.
Následně zakotvil v American Enterprise Institute, kde se stal jedním z viditelných konzervativních ekonomů a věnoval se tématům daní, obchodu a širší hospodářské politiky.
Mezi akademickým a politickým světem se pohyboval také jako poradce republikánských prezidentských kandidátů, včetně George W. Bushe, Johna McCaina a Mitta Romneyho (pouze Bush se prezidentem nakonec stal – pozn. red.).
Tato série funkcí ho posunula do pozice respektovaného a „dobře politicky ukotveného“ ekonoma, což později usnadnilo jeho nástup do Trumpovy administrativy.
Proč mu Trump věří?
Výběr nového šéfa Fedu se v Trumpově podání změnil v dlouhou veřejnou soutěž, kde kandidáti chodí na rozhovory do Bílého domu a zároveň testují svá poselství v médiích.
Podle Wall Street Journalu ale platí, že skutečný náskok má ten, kdo splní dvě jednoduché podmínky prezidenta. Musí být loajální a zároveň nesmí vyděsit akciové trhy. Hassett v tomto nastavení vyčnívá, protože obojí dokáže nabídnout v jednom balení.
Někteří původně silní kandidáti sami přiznávají, že už se ani jako kandidáti necítí. Naopak Hassett v rozhovorech s lidmi uvnitř administrativy otevřeně přiznává, že funkci chce a zároveň tvrdí, že je pro ni nejlepší volbou.
Argumenty pro a proti
Hassettovi zastánci zdůrazňují, že kombinuje politickou blízkost k prezidentovi se solidním odborným zázemím. Pro Trumpa je navíc člověkem, u kterého přesně ví, jak bude uvažovat o měnové politice, protože už veřejně několikrát prohlásil, že by v současné situaci snižoval úrokové sazby rychleji než úřadující šéf Fedu Jerome Powell.
Kritici vidí stejný profil člověka úplně opačně. Upozorňují, že Hassett podporoval snahy tvrdě tlačit na současné vedení Fedu, včetně Powella a guvernérky Lisy Cook, a že jeho rétorika se kryje s politickými útoky Bílého domu na nezávislost centrální banky.
Katarská televize Al-Džazíra cituje některé ekonomy, kteří varují před rychlým uvolňováním měnové politiky. To by podle nich za stále zvýšené inflace mohlo ve Spojených státech prodloužit období zdražování. Experti rovněž připomínají, že veřejnost má čerstvou zkušenost s nejhorší inflační epizodou za poslední dekády.
Obavy se proto netýkají jen jedné personální volby, ale i toho, zda by Fed pod Hassettem dokázal rozhodovat proti přáním Bílého domu, pokud by to vyžadovala makroekonomická situace a na datech blikaly červené kontrolky.
Je nezávislost Fedu ohrožena?
Americká ekonomika se pohybuje mezi oslabujícím trhem práce a stále zvýšenou inflací. Fed by ale měl snižovat úrokové sazby jen tehdy, pokud si je jistý, že tím nevyvolá tlak na další růst cen, což bude pro nového předsedu výzvou číslo jedna.
Vliv šéfa se přitom vždy opírá o podporu dalších členů měnového výboru. V radě sedí lidé s různými nominacemi i analytickým přístupem a jejich hlasování může tlumit jednostranné preference kohokoli, kdo instituci vede.
Ekonomové proto připomínají, že ani předseda, který preferuje rychlejší snižování sazeb, nemůže měnit kurz bez toho, aby přesvědčil většinu Rady guvernérů.
Otázkou zůstává i vnímání nezávislosti Fedu. Diskuse kolem snah ovlivnit mandáty současného vedení vyvolala obavy, že hranice mezi politikou a centrální bankou je křehčí než v minulosti.
Pokud by do čela centrální banky nastoupil někdo, kdo takové kroky podporoval, může to změnit očekávání investorů i reakce trhů na budoucí rozhodnutí výboru.
Možné dopady na Česko
Pokud by se do čela Fedu dostal člověk, jenž chce rychleji snižovat úrokové sazby, světové trhy by to pocítily okamžitě. Výhled na nižší sazby v USA snižuje atraktivitu amerických aktiv a část kapitálu se v takové situaci přesouvá do zemí, kde mohou investoři čekat vyšší výnos.
Právě tento odtok peněz ze Spojených států pak vytváří tlak na slabší dolar vůči lokálním měnám, snížily by se rovněž výnosy amerických státních dluhopisů. Zároveň zpravidla dochází k růstu zájmu o rizikovější aktiva, protože levnější peníze obecně podporují chuť investorů podstupovat vyšší riziko.
Foto Profimedia
Evropské ekonomiky by sice mohly krátkodobě těžit z levnějšího dolarového financování, protože nižší americké sazby snižují náklady na půjčky v americké měně. Na druhé straně by silnější euro komplikovalo život exportérům.
V českém prostředí by se situace vyvíjela nejspíš podobně. Silnější koruna by zlevnila dovoz a snížila náklady na dolarové úvěry, ale zároveň by oslabila konkurenceschopnost firem orientovaných na export.
Trump už naznačil, že jméno nového šéfa Fedu oznámí na začátku příštího roku, i když původně měl proces směřovat k rozhodnutí ještě před Vánoci. Termín se tak posunul do období, kdy už trhy počítají s tím, že závěrečná volba je v podstatě hotová a čeká se jen na formální potvrzení.
Mandát současného předsedy centrální banky Jeroma Powella vyprší v květnu 2026.
