Donald Trump sice podle průzkumů stále trpí nejnižší podporou od šéfů a šéfek amerických korporací v historii Republikánské strany, ale v posledních dvou měsících rychle sbírá politické body. Po televizní debatě, kde převálcoval svého protikandidáta Joea Bidena, se celý svět začíná vážně zabývat otázkou, jak budou vypadat trhy, pokud Trump podruhé zasedne v Bílém domě.
Trump je sice nadále neoblíbený mezi vzdělanou vrstvou pracujících Američanů, ale ve světě byznysu, kde si Bidenova administrativa nadělala spoustu zlé krve, získává zvučné zastánce. K podpoře se přihlásili dolaroví miliardáři Stephen Schwarzman a s výhradami Jeff Yass a Trump rychle získává hlasy vlivných osobností z krypto byznysu – před týdnem se k němu přihlásila i slavná investorka a šéfka Ark Invest Cathie Wood.
Na konferenci, kterou v Las Vegas uspořádal finanční youtuber Kevin Paffrath, uvedla, že je připravená Trumpa v nadcházejících prezidentských volbách volit, protože je podle ní lepší volbou pro americkou ekonomiku. Svá slova podložila citací ekonoma Arthura Laffera, podle něhož byly první tři roky Trumpovy vlády před pandemií covidu „nejlepší v ekonomické historii USA“.
Laffer byl nicméně ekonomickým poradcem předchozí Trumpovy kampaně a jeho slova mají blíž k dojmologii než realitě. Jak se na Trumpa dívá tuzemská investiční scéna?
Bývalý bankéř Citibank a současný ředitel a zakladatel investiční skupiny NWD Štěpán Tvrdý vnímá v argumentaci Cathie Wood trhliny.
„Pravicová politika snižování daní a menších zásahů státu do hospodářství by měla být pro ekonomiku pozitivní, na druhou stranu Trumpův vliv na ekonomiku nelze analyzovat pouze pohledem jeho ekonomických idejí,“ zdůrazňuje Tvrdý. V USA navíc republikánští prezidenti dlouhodobě vykazují horší ekonomické výsledky.
„Prezident je především politikem a má vliv na geopolitickou situaci. Lze tak očekávat posílení pozice Ruska, pokud Trump dostojí svému slibu výrazně omezit, potažmo úplně zrušit vojenskou pomoc Ukrajině. Koneckonců byli to právě jeho skalní stoupenci, kteří v Kongresu měsíce blokovali pomoc, navrženou Bidenovou administrativou,“ připomíná.
Zavedení cel snížilo hodnotu amerických veřejně obchodovaných firem o 1,7 bilionu dolarů.
„Se zvolením Trumpa je vysoce pravděpodobné další zhoršení obchodní války s Čínou a zavedení cel na evropské produkty. Takový vývoj by měl na trhy velmi pravděpodobně negativní dopad – studie newyorského Fedu a Columbia University ukázala, že zavedení cel v roce 2018 snížilo tržní hodnotu amerických veřejně obchodovaných firem o 1,7 bilionu dolarů.“
Ani historické paralely ale podle něho nehrají v Trumpův prospěch. „Od roku 1957 se americké akcie za vlád demokratických prezidentů zhodnotily v průměru o 9,8 procenta ročně, zatímco za republikánských prezidentů dosáhly pouze šestiprocentního ročního zhodnocení,“ vyčísluje.
Trhy podle něj spíš než populistické dárky oceňují předvídatelnost a kontinuitu politické reprezentace. „Od Trumpa se nedá očekávat ani jedno a v kombinaci s jeho trestněprávními kauzami představuje cokoli, jen ne stabilitu. Globální investoři se budou dívat na americký trh jako na výrazně rizikovější než za vlády mainstreamových politiků, což nebude na ceny akcií působit příznivě,“ uzavírá Tvrdý.
Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy, se při opětovném nástupu Donalda Trumpa obává amerického izolacionismu.
„Z pohledu české ekonomiky by ho návrat Trumpa posílil. Biden sice nechal Trumpem zvýšená cla téměř beze změn, nicméně Trump slibuje jejich další výrazné zvýšení, tentokrát i vůči Evropě, a staví se rezervovaněji k zapojení USA do činností NATO nebo Světové obchodní organizace. To může pomoct například českému zbrojnímu průmyslu, ale prosperitu světové ekonomiky to poškodí,“ varuje Skořepa.
„Trump v roli prezidenta bude mít tendenci ještě víc než dosud útočit na americké soudy a média ve snaze snížit na minimum riziko, že bude v mnoha běžících soudních sporech odsouzen. Pokud se mu povede strhnout a aktivizovat dostatečnou část americké společnosti, naleptá tamní politickou stabilitu, náladu ve společnosti, a tím pádem i spotřební ochotu domácností a investiční chuť firem,“ dodává.
Výsledkem může být podle Skořepy zvýšení výnosů amerických dluhopisů a zpomalení ekonomického růstu s nepříznivými dopady i na obchodní partnery Spojených států. „Nelze vyloučit zhoršení ratingu USA a určité oslabení role dolaru jako pilíře světového finančního systému,“ uzavírá ekonom.
