Tržby restaurací a dalších gastronomických provozoven v Česku se loni oproti roku 2023 nominálně snížily o 0,4 procenta. V reálném vyjádření, tedy po zohlednění inflace, pokles činil šest procent. Zachraňují to kavárny, naopak dlouhodobě klesají tržby v nočních klubech.
Do výsledku se podle dat společnosti Dotykačka negativně promítly zejména zářijové povodně. Uvedl to ředitel rozvoje Dotykačky Vladimír Sirotek a předseda sekce gastronomie Hospodářské komory Luboš Kastner.
Právě počasí patří k faktorům, které tržby v gastronomii ovlivňují nejvíce, řekl Sirotek. Už dříve informoval o tom, že zářijové tržby kvůli povodním ve srovnání s předloňskem nominálně klesly o dvanáct procent a v říjnu o čtyři procenta.
„Povodně ovlivnily nejen Moravskoslezský kraj, vlna pesimismu se přelila i do zbytku republiky,“ řekl Sirotek.
Na celoroční výsledek ale kromě povodní měla dopad i méně chladná zima na horách a naopak deštivější začátek léta. Podnikatelům dále uškodily změny v daňových sazbách, jako je nárůst spotřební daně na alkohol o deset procent, řekl Sirotek.
Rostoucí náklady se podle Sirotka promítají i do cen pro spotřebitele. Od prosince 2023 do loňského prosince podle něj ceny stouply o pět procent. Od ledna 2022 do konce minulého roku pak o sedmadvacet procent a od prosince 2019 před pandemií covidu o čtyřicet šest procent.
Do restaurací a dalších provozoven lidé podle Kastnera chodí méně než v minulosti a více přemýšlí nad tím, za co peníze utratí. „Já si myslím, že přichází naprosto zlomový rok, kdy ta asertivita spotřebitele bude nejvyšší, protože on má opravdu omezený příjem,“ řekl Kastner.
Podle Sirotka roste počet hostů, kteří platí kartou. Ve srovnání s rokem 2019 loni podíl transakcí uskutečněných kartou na tržbách vzrostl o 34 procentních bodů na 63 procent. Zhruba dvacet až třicet procent provozovatelů platbu kartou podle Sirotka nenabízí.
Z pohledu jednotlivých provozoven podle Sirotka dlouhodobě nejlepší výsledky vykazují kavárny. Loni si v nominálním vyjádření připsaly 4,2 procenta. Následovaly kiosky, bistra či jídelny a další provozovny s rychlým občerstvením, kterým tržby meziročně stouply o 0,3 procenta. Například jídelny lidé podle Kastnera více vyhledávají i kvůli nižším cenám.
Tržby restaurací pak byly o 0,2 procenta nižší než v roce 2023. Z toho je však podle Sirotka potřeba vyčlenit prémiové restaurace, které rostly o osm až devět procent.
Nejméně se naopak daří nočním klubům – v minulém roce utržily o 17,8 procenta méně. V případě nočních klubů pokles podle Sirotka trvá delší dobu.
Důvodem je především nižší návštěvnost ze strany mladé generace. Provozovatelé na to reagují například tím, že velké akce často pořádají už jen jednou do měsíce, zatímco v minulosti byly na týdenní bázi.
Rovněž napříč regiony loni panovaly rozdíly. Nejhlubší pokles – shodně o čtyři procenta – vykázaly Jihočeský a Liberecký kraj. Naopak v plusu o čtyři procenta skončil Středočeský kraj a o tři procenta Vysočina spolu s Olomouckým krajem.
V Praze byly tržby meziročně stejné. Podle Sirotka je to dáno tím, že hlavní město oproti ostatním regionům neovlivňuje sezonnost.
Pro letošní první čtvrtletí Sirotek odhaduje, že tržby gastro provozovnám nominálně meziročně stoupnou o dvě až pět procent. Vzhledem k nízké srovnávací základně by růst podle něj měl nastat i na podzim. Inflace v oboru by se pak měla pohybovat mezi dvěma a čtyřmi procenty, uvedl.
