Když bude mít Německo rýmu, Česko dostane zápal plic, říkalo se dlouhé roky. Tohle otřepané tvrzení už ale podle dat i nálady mezi šéfy firem rozhodně neplatí. Ba dokonce naopak.
Ukazuje se, že zatímco největší ekonomika Evropské unie se stále nemůže postavit na nohy, v Česku roste optimismus. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK).
„Česká republika se ukazuje být odolnější, než by mnozí očekávali,“ říká výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. Česko se podle něj stále víc vzdaluje německému trendu stagnace. Podíl na tom má stabilní domácí spotřeba a také fakt, že se tuzemské firmy dostávají na nové trhy.
Rozdíly mezi oběma zeměmi jsou nejvíc patrné u výhledu pro chystané investice a vývoj zaměstnanosti pro letošní rok.
Zatímco u našich západních sousedů firmy počítají s poklesem investic, v Česku má jejich objem letos růst. Až 29 procent tuzemských firem zároveň počítá v tomto roce s navyšováním počtu svých zaměstnanců, naproti tomu v Německu má takový plán jen dvanáct procent společností.
„Navzdory strukturálním problémům a nejistotě v Německu si bilaterální česko-německý obchod udržuje vysokou odolnost a dosáhl rekordního objemu 115,7 miliardy eur. To je pozitivní zpráva,“ připomíná Bernard Bauer.
Jeho slova potvrzuje i Niclas Pfüller, CEO německé společnosti Brose, která v Česku zaměstnává 2800 lidí a má roční obrat přes třináct miliard korun.
„Za deset patnáct let se zcela obrátil přístup, kdy jsme dřív přicházeli do Česka, protože se něco třeba už nedalo vyrábět v Německu. Nyní jsme na ekonomice nebo situaci v Německu zcela nezávislí, vyrábíme tady naše nejsložitější výrobky a služby dodáváme globálně,“ upozorňuje Pfüller z Brose.
Celkově se z průzkumu, kterého se v Česku zúčastnilo 125 firem napříč obory, ukázalo, že optimismus roste a podniky hodnotí současnou ekonomickou situaci výrazně lépe než v minulém roce.
Celkem 25 procent respondentů ji považuje za dobrou, loni to bylo jen osmnáct procent. Pozitivnější jsou společnosti při pohledu na vlastní hospodářskou kondici, kterou jako dobrou označuje 44 procent dotázaných, loni to bylo o desetinu méně.
Foto ČNOPK
„Průzkum probíhal od března do začátku dubna 2026, takže už to bylo v době aktuálního geopolitického konfliktu a firmy tento vývoj ve svých odpovědích reflektovaly,“ zmiňuje Christian Rühmkorf z ČNOPK. Meziročně se zlepšily i ekonomické vyhlídky pro letošní rok.
Nejpozitivnější jsou v tomto směru firmy z oblasti obchodu, kdy polovina společností očekává příznivější hospodářský vývoj. Celkově jsou obchodníci velmi optimističtí. Téměř dvě třetiny z nich počítají se zlepšením vlastního podnikání.
„Tento trend zřejmě podporuje silná a stabilní domácí spotřeba i skutečnost, že americká cla už nestojí v centru pozornosti jako dříve,“ uvádí autoři průzkumu. Povzbudivé signály přicházejí ale i z průmyslu, který je pro českou ekonomiku stále klíčovým odvětvím, jež navíc bylo dlouho pod tlakem.
Z průmyslových firem počítá téměř polovina respondentů s růstem obratu, a třetina společností navíc plánuje meziroční růst investic.
„To je důležitý signál, protože se nejedná jen o další měsíce, ale v investicích jde o delší horizont, který značí růst důvěry v ekonomiku,“ myslí si Christian Rühmkorf. Letos se tak v pravidelném a tradičním průzkumu poprvé po osmi letech ukázalo, že se zastavil trend poklesu investic a naopak se firmy vracejí k jejich růstu.
Všechny zkoumané sektory ekonomiky počítají, že jejich investiční výdaje porostou. Zajímavá data se ale ukazují u podniků z oblasti služeb, u nichž podíl těch, které plánují vyšší investice, meziročně klesl o deset procent na současných 32 procent.
Podobná opatrnost je ve službách vidět i u otázky na další vývoj zaměstnanosti. Ještě před rokem počítalo s růstem počtu zaměstnanců 44 procent společností ze sektoru služeb, letos je to jen polovina.
„Určitou roli v tom jistě hraje rostoucí nebo plánované využívání umělé inteligence například v bankovnictví a dalších oblastech,“ doplňuje Christian Rühmkorf.
Ačkoli celkové vyznění výsledků průzkumu je pro domácí ekonomiku spíše pozitivní, ukazují se v něm i rizika. Jako jednoznačně největší hrozbu pro své podnikání vnímají firmy ceny energií.
Na dalších příčkách největších rizik pak podle nich je nedostatek kvalifikovaných pracovníků a pokles poptávky. Právě ten označovali šéfové firem jako problém číslo jedna.
U představení výsledků průzkumu byla i generální ředitelka a šéfka představenstva společnosti E.ON v Česku Claudia Viohl, která upozornila na výraznou závislost Evropy na dovozu fosilních paliv, která v současnosti tvoří zhruba třicet procent celkových nákladů energetického systému. Ceny jsou proto mimořádně citlivé na jakýkoli geopolitický otřes.
Viohl také zdůraznila, že pro dlouhodobou konkurenceschopnost v Evropě je zásadní energetická nezávislost, která souvisí s energetickou transformací.
„Inovativní energetická řešení jsou pro podniky správnou cestou vpřed. Samozřejmě to jde ruku v ruce s investicemi, které jsou nezbytné, protože to činí firmy nezávislejšími a také mnohem odolnějšími v případě cenových šoků,“ míní Claudia Viohl.
Podle ní se ale nesmějí podniky spoléhat jen na jednu technologii. „Nejlepší řešení pro firmy je takové, kdy energii, kterou vyrobí, také spotřebují. Pokud bude energie ukládána zpět do sítě, bude to dražší. Takže musíme zajistit, abychom vytvořili integrované řešení, které bude nákladově efektivní. A zde rozhodně nejde jen o fotovoltaiku,“ varuje šéfka společnosti E.ON v Česku.
Firmy si toto dobře uvědomují a například polovina společností zapojených do průzkumu už investuje do vlastní výroby energie.
Stejný průzkum probíhá i v dalších zemích střední a východní Evropy. Česko už přitom není lídrem při srovnání konkurenceschopnosti v regionu, na prvním místě je Polsko. Česká republika je druhá, následuje Rumunsko, Slovensko, Bulharsko a poslední je Maďarsko.
Zahraniční investoři na tuzemsku oceňují vedle členství v Evropské unii kvalitu a služby telekomunikací a dostupnost lokálních dodavatelů. Naopak se meziročně zhoršilo to, jak hodnotí politickou a sociální stabilitu, daňový systém a největší propad se ukázal u boje proti korupci a kriminalitě.
Jakožto slabší články z 25 kritérií označují též dostupnost kvalifikovaných pracovníků, předvídatelnost hospodářské politiky a efektivitu státní správy.
