Meziroční růst spotřebitelských cen v Turecku v únoru zrychlil na 67,07 procenta z lednové hodnoty 64,86 procenta. Míra inflace v Turecku tak vzrostla už čtvrtý měsíc za sebou a dostala se na nejvyšší úroveň za patnáct měsíců.
Meziměsíční růst spotřebitelských cen pak v únoru zpomalil na 4,53 procenta z lednových 6,70 procenta. Jeho tempo nicméně zůstalo výrazně nad úrovněmi z loňského čtvrtého čtvrtletí.
Turecká centrální banka v únoru podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na pětačtyřiceti procentech. Zastavila tak několik měsíců trvající sérii prudkého zvyšování úroků, kterým reagovala na vysokou inflaci. Zároveň signalizovala, že základní úrok zůstane na současné úrovni, dokud nenastane výrazný a trvalý pokles měsíční inflace.
Instituci nyní vede Fatih Karahan, dosavadní guvernérka Hafize Gaye Erkan na začátku února rezignovala. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan jmenoval Karahana guvernérem centrální banky s účinností od 3. února. Erkan, která byla od loňského června první ženou v čele turecké centrální banky, rezignaci oznámila o den dříve.
Odstoupila poté, co se v tureckých médiích objevila tvrzení o nepotismu, tedy obsazování lukrativních pozic příbuznými či přáteli. Erkan tato tvrzení odmítla jako nepravdivá.
Když se Erkan loni v létě ujala role guvernérky, byla základní úroková sazba na 8,5 procenta. Centrální banka ji pak v rychlém sledu zvyšovala, letos v lednu se tak základní úrok dostal na pětačtyřicet procent.
Základní úrok začala centrální banka zvyšovat díky tomu, že prezident Erdoğan změnil postoj a zanechal své nekonvenční politiky, kdy brojil proti vysokým sazbám. Jeho někdejší přístup je podle většiny ekonomů zodpovědný za to, že se do Turecka vrátila měnová krize, která prudce zvýšila životní náklady. Mnoho domácností tak mělo problém obstarat si základní zboží.
