Jan Sýkora toho za třicet let na trzích viděl hodně. Mix z posledních dvou let však nezažil ani on. Teď už se každopádně rozkoukal a má jasno – energetická krize se vyřeší, Turecko je divoká karta a investoři začali znovu používat rozum.
„Ahoj, chlapi, jak se máte?“ vyhrkne opálený muž v bílé košili, džínách a nemaje obuv. Klidně bychom mohli být kdesi na lodi, ale nejsme. I když Jan Sýkora se právě z přímořské destinace, konkrétně z tureckého Bodrumu, vrátil a s sebou přivezl atmosféru takové té ryzí blaženosti, kdy vás nic netíží.
Za pár minut, obklopeni jeho přítomností a hromadou umění, se cítíme stejně. Jsme v sídle investiční společnosti Wood & Company, kde je Jan Sýkora jako doma.
Jako doma je ostatně i na trzích, na nichž se pohybuje přes tři dekády. Ve Wood & Company spravují aktiva v hodnotě téměř 45 miliard korun, loni zobchodovali cenné papíry za bezmála půl bilionu.
Od ryze institucionálních klientů a velkých dealů se přes kapitálové trhy dostali přímo k retailu, a to zejména skrze svou aplikaci Portu, která nabízí investice pro širokou veřejnost. I kvůli tomu prošla Wood & Company nedávno po více než třiceti letech rebrandingem.
„Naším základem bylo, že jsme chtěli racing green, závodní zelenou, kterou známe z britských aut. Jenže já jsem trochu barvoslepý, tak jsme se ani nemohli shodnout, co přesně závodní zelená je,“ směje se, zatímco usrkává druhý zelený čaj.
„Nakonec ale rebranding máme, i my dinosauři musíme trochu držet krok s dobou,“ krčí rameny. „Matadoři,“ reagujeme hbitě, což s úsměvem bere za své. Na focení každopádně později přichází v perfektně padnoucím vlněném obleku, jinými slovy ve své typické pracovní uniformě. „Progresivní musíme v našem byznysu být tak akorát,“ komentuje svůj dress code.
Jan Sýkora byl společně s kolegy z Wood & Company u toho, když do postkomunistického Česka začal putovat první zahraniční kapitál. Společně pomáhali utvářet podobu středoevropského akciového trhu, aby o několik desítek let později uvedli na pražskou burzu Českou zbrojovku či Pilulku.
Sýkorova reflexe současné situace je tak bez nadsázky zasazena do kontextu, který z českých investorů nedokáže nabídnout téměř nikdo.
Jaká doba z tvého pohledu teď panuje?
Hrozně zajímavá, když samozřejmě odhlédneš od humanitární katastrofy na Ukrajině. Já jsem se těšil, že postcovidová doba akceleruje pozitivní trendy: digitalizaci, dematerializaci věcí, více selského rozumu.
Bohužel do toho přišla totální šílenost s ruskou invazí a najednou se spousta věcí, na které jsme byli zvyklí, úplně rozplynula. Krátkodobě se svět zbláznil, je tady ohromná míra nejistoty, čtyři pět potenciálních dalších černých labutí, které mohou nastat a ještě víc to převrátit.
To nezní jako pozitivní úvod…
Pozitivní je, že ty černé labutě jsi schopen mnohem lépe identifikovat. Dříve by tě nenapadl covid ani Ukrajina. Nejistota ohledně letošní zimy a dopadů na Evropu je ohromná, ale když se podíváš dál do budoucna, lehce za horizont, tak tam jsem možná ještě větší optimista než předtím.
