Zatímco se energetická síť Ukrajiny a Moldavska vzpamatovává z masivního výpadku, Kyjev dostal z Prahy jasné „ne“. Česká vláda odmítla poskytnout Ukrajincům bitevníky L-159, ve hře zůstávají jen nové stroje od společnosti Aero Vodochody. Co dalšího přinesl týden v konfliktu na Ukrajině?
Mírové rozhovory odloženy. Další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem se uskuteční ve Spojených arabských emirátech 4. a 5. února, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Schůzka zástupců těchto tří zemí se v Abu Dhabi měla konat už v neděli, k tomu ale Zelenskyj nic nesdělil.
Výpadek moldavské a ukrajinské sítě. Kvůli poruše a následné rozsáhlé odstávce ukrajinské rozvodné sítě se v sobotu dopoledne ocitla bez elektřiny většina čtvrtí v moldavském hlavním městě Kišiněvu. Podle tamního starosty nefungovaly ani semafory a nejezdily trolejbusy. Ukrajinské metro na několik hodin zastavilo provoz. Současně bylo vypnuto vedení mezi energetickými systémy Rumunska a Moldavska a vedení mezi západní a střední částí Ukrajiny.
Agentury AFP a Reuters daly výpadek do souvislosti s nedávnými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Příčiny jsou zatím nejasné.
Ukrajina se českých letounů nejspíš nedočká. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina české bojové letouny L-159 potřebuje. Jeho země by je mimo jiné využila na obranu proti ruským dronům. Pokud by Česko letouny Ukrajině poskytlo, ukrajinská armáda je otestuje a následně bude možné podepsat smlouvu na nové modely, dodal Zelenskyj.
Možnost dodávky čtveřice bojových letounů L-159 pro boj proti ruským dronům zmínil český prezident Petr Pavel během své návštěvy Kyjeva v polovině ledna. Vládní koalice ale následně podpořila stanovisko ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), podle kterého česká armáda letouny potřebuje a Česko je Ukrajině prodat nemůže. Ministerstvo obrany i premiér Andrej Babiš (ANO) uvedli, že záležitost považují za uzavřenou.
Ukrajina by nicméně mohla dostat letouny L-39 Skyfox. Alespoň to tvrdí šéf výrobce letadel Aero Vodochody Viktor Sotona. Pokud by o ně Kyjev projevil zájem, mohl by podle Sotony dostat první kusy na začátku příštího roku.
Foto © Milan Nykodym, Czech Republic, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.0, https://en.wikipedia.org/wiki/Aero_L-159_ALCA#/media/File:Aero_L-159_(6063)_in_flight_(1).jpg
Problémy s energetikou. Ukrajina očekává, že dohoda o přerušení ruských útoků na energetickou infrastrukturu v Kyjevě bude naplněna, napsal ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X. Krátce předtím prezident USA Donald Trump oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin slíbil, že ruská armáda nebude vzhledem k současným mrazům jeden týden útočit na Kyjev.
„Dodávky energie jsou základem života,“ uvedl Zelenskyj v příspěvku. Poděkoval Trumpovi za jeho oznámení, které znamená „možnost poskytnout bezpečí Kyjevu a dalším městům na Ukrajině v tomto období extrémní zimy“.
Podle Zelenského se o možném přerušení ruských útoků jednalo koncem minulého týdne na schůzce s Američany a Rusy v Abu Dhabi. „Očekáváme, že dohody budou naplněny. Kroky deeskalace přispívají ke skutečnému pokroku směrem k ukončení války,“ napsal také ukrajinský prezident.
Lukoil se zbavuje mezinárodních aktiv. Ruský ropný gigant Lukoil podepsal smlouvu o prodeji svých mezinárodních aktiv americké investiční skupině Carlyle. Druhý největší světový producent ropy to oznámil na svém webu. Důvodem prodeje jsou mezinárodní sankce uvalené na ruský energetický sektor kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Součástí transakce nejsou aktiva v Kazachstánu, jejichž vlastnictví si ruská společnost ponechá. Hodnotu transakce zpráva neuvádí. Transakce navíc závisí na výsledku interního auditu, sdělila skupina Carlyle agentuře Reuters.
Ruský útok v Charkovské oblasti. Ruský dronový útok zasáhl osobní vlak v ukrajinské Charkovské oblasti a zabil pět lidí. Na platformě Telegram to v úterý večer uvedla regionální prokuratura.
Už dříve informovala také o dvou zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který předtím na síti X informoval o čtyřech zabitých, úder na civilní vlak označil za teroristický čin. Záchranáři podle něj na místě stále pátrají po několika dalších lidech. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
Už žádný plyn z Ruska. Členské státy Evropské unie v pondělí definitivně schválily postupný zákaz dovozu plynu z Ruska, oznámila Rada EU. Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) podle nařízení skončí nejpozději k 1. lednu 2027, dovoz potrubního plynu bude za určitých podmínek možný nejpozději do 1. listopadu 2027.
Návrh prošel, ačkoliv proti hlasovali ministři ze Slovenska a z Maďarska. Česko hlasovala pro. Budapešť už avizovala, že chce zákaz napadnout u evropského soudu v Lucemburku. Slovensko ohlásilo, že proti rozhodnutí členských zemí podá žalobu. Bratislava svůj postup hodlá koordinovat s Maďarskem, které ohlásilo v uvedené záležitosti stejné právní kroky.
Generátory Ukrajině. Ministerstvo zahraničí poskytne elektrické generátory Ukrajině, vzhledem k rozpočtovému provizoriu maximálně za deset milionů korun. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zahraničí Petr Macinka. Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenko za pomoc večer na sociální síti X poděkovala, zmínila přitom českou vládu, nevládní organizace i samotné české občany.
Forbes Česko
