Na Ukrajině začal hlavní úder ukrajinské protiofenzivy a černomořské obilné dohody se zatím nedaří obnovit. Na Putina však v rámci rusko-afrického summitu zatlačili lídři afrických zemí, pro které jsou dodávky stěžejní. Co přinesl uplynulý válečný týden?
- Ruská tajná služba FSB tvrdí, že objevila stopy výbušnin na zahraniční nákladní lodi plavící se z Turecka do ruského Rostova na Donu, kde měla naložit obilí. V pondělí o tom napsala ruská agentura Interfax. Zpráva přišla týden poté, co Rusko pozastavilo svoji účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty.
- Pomoc ze Španělska. Ze Španělska v pondělí vyplula loď s dodávkou další vojenské a humanitární pomoci Ukrajině, včetně čtyř tanků Leopard 2A4 a deseti obrněných transportérů M113, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na sdělení španělského ministerstva obrany. Součástí dodávky je také desítka kamionů a pět sanitek.
- Dovoz ukrajinského obilí. Za nepřijatelné v pondělí označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj další prodloužení zákazu Evropské unie na dovoz ukrajinského obilí, o které žádá pětice středoevropských zemí. Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Polsko a Slovensko chtějí zákaz prodloužit nejméně do konce letošního roku. Jeho platnost vyprší 15. září, připomněla agentura Reuters.
- Zatčení ukrajinského poslance. Ukrajina zatkla pro podezření ze spolupráce s Ruskem poslance Oleksandra Ponomarova. Nyní ve vazbě čeká na soudní proces, ve kterém je obviněn z vlastizrady, uvedla v úterý ukrajinská prokuratura. V Ponomarově telefonu byla mimo jiné nalezena korespondence s ruskou tajnou službou FSB, napsala agentura Unian.
- Americká administrativa posílá Ukrajině další armádní pomoc ve výši až 400 milionů dolarů, tedy 8,7 miliardy korun, včetně munice a malých průzkumných dronů Black Hornet norské výroby. Uvedla to agentura AP s odvoláním na nejmenované americké představitele.
- Británie spolupracuje s Tureckem na obnově černomořských obilných dohod, řekl v úterý v telefonátu britský premiér Rishi Sunak ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Kreml naopak prohlásil, že návrat k dohodám v tuto chvíli není možný, jelikož ruské zájmy ve smlouvách „nejsou brány v potaz“, napsala agentura Reuters. Putina k obnovení v rámci rusko-afrického summitu koncem týdne vyzval například i egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. Dohody pod záštitou Turecka a OSN donedávna umožňovaly vyvážet ukrajinské obilí či kukuřici z černomořských přístavů, Rusko je ale vypovědělo. Na dodávkách jsou závislé především rozvojové země v Africe a v Asii, ve kterých hrozí hladomor, pokud se neobnoví.
- Čtrnáct let vězení pro Sačkova. Ruský soud ve středu uznal vinným z vlastizrady zakladatele počítačové firmy Group-IB Ilju Sačkova a poslal ho na čtrnáct let do vězení. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle obžaloby Sačkov předal utajované informace zahraničním rozvědkám. Podnikatel už dříve vinu odmítl a jeho obhájce uvedl, že se proti verdiktu odvolá.
- Ukrajinská tajná služba SBU se přihlásila k výbuchu nákladního vozu, který loni v říjnu vážně poškodil Krymský most spojující Rusko a anektovaný poloostrov. „Je to jedna z našich akcí,“ řekl šéf SBU Vasyl Maljuk při představování nové poštovní známky věnované tajné službě.
- Ukrajinská centrální banka snížila svoji základní úrokovou sazbu na 22 procent z předchozích 25 procent. Je to první snížení sazeb od začátku války, které má pomoci hospodářskému oživení.
- Na Ukrajině začal hlavní úder ukrajinské protiofenzivy, při němž se Ukrajinci pokusí prolomit pomyslný pozemní most spojující poloostrov Krym s dalšími Ruskem okupovanými územími na jihu Ukrajiny. S odvoláním na dva nejmenované představitele Pentagonu to ve čtvrtek uvedl deník The New York Times. Ukrajinci se podle informací deníku pokusí postoupit přes ruská minová pole a další obranné prvky k městu Tokmak na jihu Ukrajiny. V případě úspěchu budou pokračovat na Melitopol. Cílem je buď prolomit spojnici okupovaných území na jihu s Krymem, nebo se alespoň k poloostrovu dostat na dostřel dělostřelectva. Operace by v případě, že se bude pro ukrajinské síly dobře vyvíjet, mohla trvat dva nebo tři týdny. Za jejím účelem se do oblasti přesouvají tisíce vojáků, z nichž mnozí byli vycvičeni na Západě a až dosud byli v rezervě.
- Čína pomáhá Rusku obcházet západní sankce a pravděpodobně mu dodává techniku s vojenským využitím, uvádí čerstvě odtajněné hodnocení amerických zpravodajců. Celní záznamy podle nich svědčí mimo jiné o dodávkách součástek do bojových letounů, informovala agentura Reuters.
- Pomoc z Kataru. Katar přislíbil Ukrajině humanitární pomoc ve výši sto milionů dolarů, v přepočtu přes dvě miliardy korun. Po schůzce s katarským premiérem to oznámil jeho ukrajinský protějšek Denys Šmyhal.
- Rusko-africký summit. Ruský prezident Vladimir Putin v projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkina Fasa a do Eritreje. Dvoudenní summit v Petrohradu začal ve čtvrtek s účastí sedmnácti afrických nejvyšších státních představitelů. Návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina na dodávky obilí do Afriky však nestačí a je zapotřebí příměří na Ukrajině, uvedl podle agentury Reuters v pátek předseda Africké unie Azali Assoumani. V závěrečném projevu také řekl, že Putin ukázal připravenost jednat s Ukrajinou a že je nyní potřeba k rozhovorům přesvědčit „druhou stranu“.
- Severokorejské rakety. Ukrajinští vojáci byli spatřeni, jak proti ruským silám používají severokorejské rakety, které byly podle nich před dodáním na Ukrajinu zabaveny „spřátelenou“ zemí. Informoval o tom v sobotu list Financial Times, podle nějž ale ukrajinské ministerstvo naznačilo, že zbraně byly ukořistěny od Rusů.
