Velké ruské útoky na energetiku znovu uzavřely nebe nad částí Polska, zatímco svět vstoupil do nebezpečné éry bez platné jaderné dohody mezi velmocemi. Dění na Ukrajině ovlivňuje i politika, kdy Donald Trump oznámil, že odřízl Rusko od indických peněz za ropu, a Brusel schválil obří půjčku Kyjevu, ke které se však Česko nepřipojilo. Ve hře jsou ale české letouny Skyfox, o jejichž exportu jednal Babiš.
Obava v polském vzdušném prostoru. Vzdušný prostor na jihovýchodě Polska byl v sobotu ráno na několik hodin opět uzavřen kvůli nutnosti nasadit polské vojenské letectvo v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu. Vyplývá to z informací, které poskytly operační velení polských ozbrojených sil, americký Federální úřad pro letectví (FAA) i server pro sledování letů FlightRadar24.
„Vzhledem k aktivitě dálkového letectva Ruské federace provádějícího údery na území Ukrajiny začalo vojenské letectvo operovat v polském vzdušném prostoru,“ oznámilo operační velení polských ozbrojených sil na síti X.
Později velení oznámilo, že polský vzdušný prostor nebyl narušen a že operace vojenského letectva v polském vzdušném prostoru v souvislosti s ruskými údery na Ukrajinu byly ukončeny.
Sankce na ruské zbraně? V reakci na ruské útoky ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil uvalení sankcí na společnosti vyrábějící součástky používané v ruských střelách či dronech, které invazní armáda používá při útocích na Ukrajinu.
„Výroba těchto zbraní by byla nemožná bez kritických zahraničních součástek, které Rusové nadále získávají obcházením sankcí. Zavádíme nové sankce právě proti takovým společnostem – dodavatelům komponentů, ale i výrobcům střel a dronů,“ uvedl dnes na síti X ukrajinský prezident s poznámkou, že podepsal příslušný dekret.
Jednání o Skyfoxech. Premiér Andrej Babiš (ANO) při páteční návštěvě Aera Vodochody jednal s vedením společnosti o příležitostech prodeje letounů L-39 Skyfox, informoval mluvčí Aera Lukáš Hora. Zda jednali o nabídkách pro konkrétní státy, neuvedl.
Skyfoxy jsou cvičné, ale i lehké bojové stroje, které lze využít i při likvidaci dronů. Na videu zveřejněném na facebooku Babiš řekl, že úkolem současné vlády je dělat exportní diplomacii. „Naše vláda bude dělat maximum pro to, abychom našim exportérům pomáhali,“ dodal.
Sotona v lednu řekl, že pokud by Ukrajina projevila zájem o letouny L-39 Skyfox, bylo by možné dodat první kusy na začátku příštího roku.
Nové letouny by mohla Ukrajina využít namísto čtyř letounů L-159 české armády, o které projevila zájem už dříve, avšak podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) by prodej nebyl z českého pohledu výhodný. Nové letouny L-159 nedokáže Aero vyrobit, protože není možné sehnat některé díly.
ReSTART jaderné dohody mezi USA a Čínou? Odbitím půlnoci ve středu čtvrtého února přestala po šestnácti letech platit jaderná dohoda Nový START.
Dohoda, kterou podepsali v roce 2010 tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv v Praze, byla poslední významná smlouva, která omezovala jaderné arzenály obou velmocí, disponující dohromady přibližně 85 procenty jaderných hlavic na světě.
Představitelé obou mocností se ve čtvrtek sešly v Abú Dhabí, kde se shodly, že si uvědomují potřebu brzkého zahájení rozhovorů o kontrole jaderných zbraní po vypršení platnosti smlouvy Nový START. Uvedl to v pátek podle agentur Reuters a AFP mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek amerického ministra zahraničí pro kontrolu zbrojení Thomas DiNanno podle AFP prohlásil, že zmíněná dohoda byla chybná a prezident Donald Trump chce lepší ujednání.
Den předtím řekl Trump, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů spíše než prodloužit končící smlouvu. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START. To však podle agentur Bílý dům popřel.
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že konec platnosti smlouvy nemohl přijít v horší dobu. „Poprvé za více než půl století jsme se ocitli ve světě bez jakýchkoliv závazných limitů na strategické jaderné arzenály Ruské federace a Spojených států,“ uvedl Guterres v prohlášení. Konec smlouvy „nemohl přijít v horší čas – nebezpečí použití jaderných zbraní je nejvyšší za celá desetiletí,“ upozornil.
Před vypršením smlouvy se vyjádřil i papež Lev XIV. „Naléhavě vás žádám, abyste se tohoto nástroje nevzdávali,“ uvedl papež na pravidelné generální audienci. „Nynější situace si žádá, abychom udělali vše, co je možné, a zabránili novým závodům ve zbrojení, které ještě více ohrozí mír mezi národy,“ dodal.
Další injekce Ukrajině. Velvyslanci členských států při Evropské unii se shodli na podobě právního rámce půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur (přes dva biliony korun) na příští dva roky. Informovalo o tom kyperské předsednictví. Rada EU, která členské státy zastupuje, bude nyní usilovat o rychlou dohodu s Evropským parlamentem, která by umožnila vyplacení první splátky začátkem dubna.
O poskytnutí půjčky rozhodl prosincový summit EU. Česká republika, Slovensko a Maďarsko si tehdy na schůzce Evropské rady vyjednaly, že se nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené, a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
„Dohoda ukazuje, že EU i nadále rozhodně jedná s cílem podpořit Ukrajinu a její lid,“ uvedl kyperský ministr financí Makis Keravnos. Nové financování podle něj pomůže Ukrajině čelit pokračující ruské agresi.
Rusko se nestahuje. Naopak. Rusko od začátku letošního roku podniklo 217 útoků na ukrajinský energetický sektor, uvedla ve středu na platformě Telegram ukrajinská premiérka Julija Svyrydenko. Energetici a další příslušní pracovníci podle ní pokračují v odstraňování následků rozsáhlých ruských útoků na ukrajinskou energetiku. Podle Zelenského je nyní nejsložitější situace v hlavním městě, Kyjevské oblasti, Charkově a Charkovské oblasti, Sumské oblasti a Poltavské oblasti.
„Obtížné to je i v dalších částech centrální Ukrajiny, včetně Dněpropetrovské a Čerkaské oblasti,“ uvedl na síti X Zelenskyj s tím, že v Kyjevě zůstává bez vytápění přes 1100 bytových domů. Energetici a opraváři jsou podle něj vyčerpaní, ministerstvo energetiky se snaží jejich počet navýšit, aby se mohli v práci střídat.
Dosud největší letošní vzdušný útok Rusové podle ukrajinských úřadů podnikli v noci na úterý, kdy na zemi vyslali 450 dronů a 71 střel. Hlavním cílem byla podle Kyjeva energetika, statisíce rodin se ocitly bez tepla, a stalo se to v době, kdy teploty klesly až na více než minus dvacet stupňů Celsia.
Indie končí s ruskou ropou. Indický premiér Naréndra Módí souhlasil, že jeho země přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení války na Ukrajině. Po telefonátu s indickým lídrem to uvedl americký prezident Donald Trump.
Indie patři k významným odběratelům ruské ropy, na jejíž dovoz západní země uvalily sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Dovoz suroviny z Ruska do indických rafinerií však v posledních měsících klesal kvůli obavám Dillí z porušování sankcí.
„Souhlasil s ukončením nákupu ruské ropy a s tím, že (Indie) začne kupovat mnohem více od Spojených států a potenciálně od Venezuely,“ napsal Trump na své síti Truth Social.
Rusko však nedostalo od Indie žádné zprávy o tom, že by se chystala přestat odebírat ruskou ropu, uvedl v úterý podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že se Moskva chystá prohloubit strategické partnerství s Dillí.
Evropa možná skončí s ruskou mědí, platinou a dalšími kovy. Evropská unie zvažuje zákaz dovozu mědi a některých kovů platinové skupiny z Ruska, a to jako součást nových sankcí namířených proti Moskvě za její vojenskou invazi na Ukrajinu. S odkazem na informované zdroje to v pondělí uvedla agentura Bloomberg. Pokud by návrh získal podporu členských států, mohla by se omezení týkat iridia, rhodia, platiny a mědi.
Zdroje si přály zůstat v anonymitě, protože informace zatím nejsou veřejné. Unijní sankce vyžadují souhlas všech členských států EU a Brusel usiluje o schválení nového sankčního balíku ještě tento měsíc. Mluvčí Evropské komise (EK), která má v rámci EU na starosti sankční opatření, se k věci odmítli vyjádřit.
