Ukrajina čelí rostoucím finančním i energetickým tlakům. Kyjevu mohou už během dvou měsíců dojít peníze na obranu, zatímco Budapešť omezuje dodávky plynu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zároveň v Saúdské Arábii jedná o další bezpečnostní podpoře. Co dalšího přinesl týden v ukrajinském konfliktu?
Kyjevu mohou do dvou měsíců dojít peníze na obranu. Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, píše agentura Bloomberg.
Finanční situaci Ukrajiny komplikuje několik faktorů. Patří mezi ně zejména blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě devadesáti miliard eur Maďarskem, neshody kolem nejnovějšího úvěrového programu Mezinárodního měnového fondu i problémy kolem nákupů amerických zbraní financovaných členskými státy NATO.
Guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj Bloombergu sdělil, že pokud včas nedorazí potřebné finanční prostředky ze zahraničí, bude muset jeho instituce v krajním případě obnovit přímé půjčování peněz ministerstvu financí. Tyto peníze by se pak použily k hrazení platů vojáků a dalších nezbytných výdajů.
Moskva od dubna zastaví export benzinu, chce stabilizovat ruské ceny. Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna veškerý vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Ceny pohonných hmot po celém světě v poslední době rostou v důsledku konfliktu na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán. Konflikt ochromil lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a plynu.
Zelenskyj jednal v Saúdské Arábii o bezpečnostní dohodě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se při své návštěvě Saúdské Arábie, kterou zahájil ve čtvrtek, setkal s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Oba státníci na schůzce v rudomořském přístavním městě Džidda jednali o eskalaci konfliktu v blízkovýchodním regionu a o „ukrajinské krizi“.
Další podrobnosti o obsahu či výsledku rozhovorů Zelenského s faktickým vládcem Saúdské Arábie, která po vypuknutí současné války na Blízkém východě nyní rovněž čelí útokům dronů íránské výroby, nebyly bezprostředně známy.
Zelenskyj už ve čtvrtek uvedl, že hlavním tématem jednání během jeho návštěvy bude bezpečnost a že jej čekají „významná setkání“, neprozradil však, s kým bude jednat. Zelenského na jeho návštěvě podle agentury Reuters doprovází šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov.
Podle zdroje agentury AFP má Zelenskyj v Saúdské Arábii podepsat bezpečnostní dohodu, která se bude týkat především „ochrany nebe“.
Maďarsko omezí dodávky plynu na Ukrajinu, reaguje na přerušení ropovodu. Maďarsko zakázalo svému provozovateli přepravní soustavy plynu pořádat ve třetím čtvrtletí aukce na dodávky této suroviny na Ukrajinu. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters, podle níž už maďarský premiér Viktor Orbán podepsal příslušné nařízení.
Orbán ve středu oznámil, že Maďarsko dodávky plynu na Ukrajinu postupně ukončí. Reaguje tak na přerušení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu, které trvá od konce ledna. Dodávky plynu se uskutečňují na základě aukcí, které se domlouvají předem. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve středu po Orbánově oznámení uvedlo, že přerušení dodávek zemního plynu z Maďarska prozatím nezaznamenalo.
Orbán ve středu řekl, že Maďarsko bude postupně zastavovat dodávky zemního plynu na Ukrajinu, dokud nebudou obnoveny dodávky ropy do Maďarska prostřednictvím ropovodu Družba. Tímto potrubím proudila ropa nejen do Maďarska, ale i na Slovensko. Ropovod zásobuje ruskou ropou rafinerie v těchto dvou zemích. Maďarsko i Slovensko mají od Evropské unie výjimku z protiruských sankcí a ruskou ropu mohou dál nakupovat.
Senát ostře kritizuje vládu za odmítnutí ručit za půjčku pro Ukrajinu. Za projev politické krátkozrakosti, nestatečnosti a schizofrenie označil Senát rozhodnutí vlády neručit za půjčku, kterou se rozhodla většina zemí Evropské unie poskytnout Ukrajině pro obranu před ruskou agresí. Důsledkem může do budoucna být snížení konkurenceschopnosti a obranyschopnosti Česka nejen v rámci Evropské unie. Šéf Senátu Miloš Vystrčil vyzval vládu k přehodnocení jejího postoje.
„Senát považuje přístup vlády České republiky, kdy na jedné straně podporuje přípravu posílené spolupráce v souvislosti s úvěrovým nástrojem pro Ukrajinu a chce v něm zajistit účast českých firem, a zároveň se tohoto nástroje přímo neúčastní, za politováníhodný projev politické krátkozrakosti, nestatečnosti, a dokonce schizofrenie, který odporuje strategickým zájmům Česka a poškozuje dobré jméno ČR v zahraničí,“ uvádí se v senátním stanovisku.
