Ve východoevropském konfliktu pokračují oboustranné útoky cílené mimo jiné na energetickou infrastrukturu. Údery měly zasáhnout také ropovod Družba, přes který odebírá ruské nerostné bohatství Slovensko a Maďarsko. Za pozastavením dodávek ropy vidí oba státy politický motiv a napadené Ukrajině hrozí odvetným přerušením dodávek elektřiny.
Výbuchy ve Lvově. V noci na neděli otřáslo centrem západoukrajinského Lvova několik výbuchů poblíž nákupního centra Magnus, které starosta Andrij Sadovyj označil za teroristický čin. Podle něj přišla o život policistka a úřady mluví celkem o čtyřiadvaceti zraněných.
Exploze nastaly poté, co na místo vyrazily policejní hlídky kvůli nahlášenému vloupání do obchodu – po příjezdu první hlídky zazněl výbuch a po příjezdu druhé posádky další. Předběžné vyšetřování podle policie ukazuje na podomácku vyrobenou výbušninu a v době incidentu zároveň nebyl v regionu vyhlášen letecký poplach. Ukrajina čelí ruským útokům denně, ale podobný typ incidentu je ve Lvově podle úřadů a médií poměrně vzácný.
Energetická válka. Rusové v noci na neděli znovu zaútočili na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nasadili desítky útočných dronů a balistických a řízených střel. S odkazem na sdělení ukrajinské armády a úřadů o tom informuje agentura Reuters. Podle ruských úřadů se po velkém ukrajinském útoku ocitla bez proudu část ukrajinské Záporožské oblasti, kterou mají pod kontrolou Rusové.
Ruské útoky zasáhly Kyjev a oblast kolem hlavního města, černomořský přístav Oděsa a centrální část Ukrajiny. Rusko útočí na ukrajinský energetický systém téměř denně, vybírá si tepelné elektrárny a elektrické rozvodny. Moskva uvádí, že se snaží podkopat schopnost Ukrajiny bojovat.
Útoky na energetická zařízení v Rusku a v oblastech, které mají Rusové pod kontrolou, ale provádějí také ukrajinské složky. Údery poškodily i ropovod Družba, který vede přes Ukrajinu a který zásobuje ruskou ropou Slovensko a Maďarsko.
Ruská ropa neteče. V návaznosti na pozastavení dodávek ropy z Ukrajiny hrozí Slovensko a Maďarsko zastavením dodávek elektřiny napadené zemi. Bratislava i Budapešť uvádějí, že Ukrajina obnovení dodávek blokuje z politických důvodů.
Ukrajina odmítá a odsuzuje ultimáta a vydírání ze strany vlád Maďarska a Slovenska. Takový postup Maďarska a Slovenska je v kontextu ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu „provokativní“, neodpovědný a znamená ohrožení energetické bezpečnosti celého regionu“, uvedlo také ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Připomnělo, že cílem ruských útoků je v mrazech připravit Ukrajince o elektřinu, topení a plyn. Ukrajina vzkázala do Budapešti a do Bratislavy, že „ultimáta by měla být zasílána Kremlu, a určitě ne Kyjevu“. Slovensko a Maďarsko už dříve během týdne zastavily dodávky nafty na Ukrajinu.
Podle ukrajinských činitelů je ropovod Družba, kterým přes ukrajinské území teče ruská ropa do Maďarska a na Slovensko, narušený po lednových ruských útocích na ukrajinské energetické objekty. Kyjev uvedl, že o následcích útoků na infrastrukturu Družby informoval vlády Maďarska a Slovenska. „Stabilizační práce pokračují v situaci, kdy každodenně hrozí nové raketové údery,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
Maďarsko a Slovensko už dříve nepochodily s žádostí směřovanou na Chorvatsko o tranzitu ruské ropy prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy, uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar.
Ukrajinský úder. Ukrajinská armáda uvedla, že střelami domácí výroby Flamingo v noci na dnešek zasáhla v ruském Udmurtsku závod na výrobu raket. Zasažen byl podle ní také plynárenský podnik v Samarské oblasti, na místě vznikl požár. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Místní obyvatelé dříve zveřejnili na sociálních sítích fotografie a videa, které měly ukazovat požár a škody ve městě Votkinsk. Podle těchto zpráv byl cílem úderu závod důležitý pro výrobu raket typu Iskander a Orešnik. Úřady v Udmurtsku po ukrajinském vzdušném útoku hlásily nejméně jedenáct zraněných.
Pomoc z Česka. Muniční iniciativa zajistila od svého vzniku asi 4,4 milionu kusů velkorážní munice pro Ukrajinu. V rozhovoru pro server Odkryto.cz to řekl prezident Petr Pavel. Česko podle něj k projektu přistupovalo od počátku s maximální mírou otevřenosti a od žádného z auditorů dárcovských zemí nezaznamenala iniciativa kritiku, která by naznačovala pochybení v transparentnosti, případně v korupci.
Pokusy o ni podle prezidenta byly, je ale přesvědčen, že žádných zásadních pochybení iniciativa nositelem nebyla.
Česká muniční iniciativa začala fungovat předloni a zaměřuje se na dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině, která na počátku války v únoru 2022 v zásobách výrazně zaostávala za Ruskem. Na iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem.
Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského na munici pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun.
