Intenzita války na Ukrajině nepolevuje ani během posledního předvánočního týdne. Během pátečních náletů na Kyjev, které si vyžádaly jednu oběť a devět zraněných, bylo poškozeno i České centrum. Ukrajina se navrch vypořádává se zrychleným postupem ruských jednotek na východě země, Rusko naproti tomu řeší odplatu za zabití „chemického generála“ Igora Kirillova. Co dalšího přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?
Poškozené České centrum. Šest velvyslanectví bylo poškozeno při pátečním útoku na Kyjev a to včetně komplexu, kde sídlí České centrum. To utrpělo škody způsobené tlakovou vlnou. Podle zástupce velvyslance Jiřího Preclíka jde o první poškození budovy české diplomatické mise za téměř tři roky trvání ruské agrese vůči Ukrajině.
Ruský útok si podle místních úřadů vyžádal jednoho mrtvého a devět zraněných, z nichž čtyři museli být hospitalizováni. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že útok přišel jako údajná odveta za středeční ukrajinské operace v Rostovské oblasti, při nichž byly použity americké rakety ATACMS a britské střely Storm Shadow. Na jihu Ukrajiny hlásí vojenská správa Chersonu rovněž jednoho mrtvého a devět zraněných po ranním ruském ostřelování. Na východě země mezitím ruské síly oznámily dobytí dalších dvou vesnic, čímž pokračují ve svém zrychleném postupu.
Stopka pro plyn. Rusku a Ukrajině se nepodařilo uzavřít dohodu o pokračování vývozu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Dohodu se snažil zprostředkovat Ázerbájdžán. Agentuře Reuters to v pátek řekl vysoce postavený zdroj z ázerbájdžánské energetické společnosti SOCAR. Dohoda o tranzitu plynu do Evropy přes Ukrajinu vyprší na konci letošního roku.
Putinova perspektiva. Situace ve válce proti Ukrajině se zásadně mění, ruské jednotky denně postupují po celé linii fronty, prohlásil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. Šéf Kremlu tvrdil, že prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, zároveň je podle svých slov připraven jednat s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Nevím, kdy se setkáme, protože o tom (Trump) vůbec nic neříká. Nemluvil jsem s ním více než čtyři roky. Samozřejmě jsem na to kdykoli připraven,“ uvedl Putin podle agentury Reuters. Rusy v rámci projevu mimo jiné ujišťoval, že ekonomika jejich země zůstává stabilní.
Pomoc z Česka. Česko poskytne do společného fondu dronové koalice pro Ukrajinu milion eur, zhruba 25 milionů korun. Dar ve středu schválila vláda. Česká republika se k dronové koalici přidala na summitu NATO ve Washingtonu v červenci. Český příspěvek poskytne podle ministerstva obrany praktickou a rychlou cestu, jak Ukrajinu podpořit v oblasti bezpilotních prostředků, které mají podle úřadu v současnosti na bojišti velký význam. „Česká republika rovněž svým darem zvýší svoji váhu a slovo při rozhodování v rámci této koalice, jejíž fond spravuje Velká Británie,“ uvedlo ministerstvo.
Nejasná smrt ruského generála. Při explozi v Moskvě zahynul náčelník sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igor Kirillov, oznámil v úterý ráno ruský vyšetřovací výbor. Generálporučíka a jeho asistenta zabilo výbušné zařízení, dodal vyšetřovací výbor, který má v Rusku úlohu federální kriminální ústředny. Ukrajina v pondělí oznámila, že Kirillova podezřívá z válečných zločinů, zejména potom z rozkazu k ruským vojákům použít proti nepříteli chemické zbraně.
Nejmenovaný zdroj z ukrajinských bezpečnostních složek agenturám Reuters a AFP sdělil, že za smrtí generála stojí ukrajinská tajná služba SBU. Moskva pohrozila odplatou a obvinila západní spojence Kyjeva z podílu na incidentu.
Patnáctý balík sankcí. Členské státy Evropské unie v pondělí schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, informovala Rada EU. Balíček obsahuje mimo jiné omezení pro čtyřiapadesát osob a třicet právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na jednání v Bruselu ministři zahraničí.
Miliardy ze severu. Norská vláda poskytne Ukrajině 2,7 miliardy norských korun (5,8 miliardy korun) na posílení jejího námořnictva a odrazení ruských námořních sil v Černém moři, informuje agentura Reuters. „Je nezbytné chránit ukrajinské obyvatelstvo a ukrajinskou infrastrukturu před útoky ruské Černomořské flotily,“ uvedl v pondělním prohlášení norský premiér Jonas Gahr Støre. „Je rovněž důležité chránit vývoz obilí a dalších produktů po moři, který Ukrajině přináší zásadní příjmy,“ dodal.
