Zatímco se na celém světě mluví o připravovaném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, ukrajinská i ruská armáda pokračují v útocích především na energetickou infrastrukturu nepřítele. Terčem útoku se stala i bývalá jaderná elektrárna Černobyl. Co dalšího přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?
Půda pro mír? Podle agentury Bloomberg se vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska příští týden setkají v Saúdské Arábii, aby připravili možný summit prezidentů obou zemí. Ten by se mohl konat už koncem února a jeho hlavním tématem má být ukončení války na Ukrajině. Zatímco se podle Bloombergu očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti. A zdá se, že ani Ukrajinci nejsou do probíhajících příprav plně zasvěceni.
Americký prezident Donald Trump v uplynulém týdnu také řekl, že důvěřuje Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že šéf Kremlu si přeje mír.
Mykolajiv bez tepla. Ruský vzdušný útok na jihoukrajinské město Mykolajiv v neděli podle ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala poškodil tamní tepelnou elektrárnu. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, uvedl na Telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který informoval o útoku na kritickou infrastrukturu města.
Podle premiéra byl útok ruských bezpilotních letounů na městskou tepelnou elektrárnu záměrný a jeho cílem bylo při teplotách pod bodem mrazu způsobit humanitární katastrofu. „Momentálně je bez dodávek tepla 46 tisíc odběratelů,“ napsal Šmyhal na Telegramu. Zelenskyj později napsal, že bez dodávek tepla je přes sto tisíc lidí.
Postup z východu. Ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily pozemní útoky na východě Ukrajiny, přičemž hlavní nápor se odehrává v okolí Pokrovsku, informuje ukrajinský generální štáb. Kromě pozemních bojů zasáhly ruské vzdušné útoky i město Mykolajiv, kde došlo k požáru v budově kritické infrastruktury. Tamní úřady hlásí nejméně jedno zranění.
Rusko už několik týdnů pokračuje ve snaze obsadit celou Doněckou oblast. Jeho jednotky postupují směrem k Pokrovsku, přičemž ovládly několik vesnic v okolí města. V posledních dnech se však jejich postup téměř zastavil, tvrdí vojenští pozorovatelé.
Jiskry okolo Černobylu. Páteční dronový útok vážně poškodil ochranný plášť kolem reaktoru bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Úroveň radiace ale zůstává v normálu. Kyjev z útoku obvinil Moskvu, ta zodpovědnost za úder odmítla. „Kryt, který měl bránit šíření radioaktivních látek, přestal fungovat podle svého původního návrhu,“ řekl novinářům hlavní inženýr atomové elektrárny Oleksandr Tytarčuk. Bezpilotní letoun podle něj prorazil vnější kryt a explodoval vevnitř.
„Existuje potenciální riziko úniku radioaktivních látek v důsledku určitých činností, které mohou nastat ve starém objektu krytu,“ uvedl Tytarčuk podle Ukrinformu. Zároveň zdůraznil, že situace je v současné době pod kontrolou.
Jiskry okolo Enerhodaru. Ukrajinská armáda v noci na pátek s nasazením dělostřelectva zaútočila na tepelnou elektrárnu, která se nachází v Ruskem kontrolovaném Enerhodaru v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny. Podle agentury Interfax o tom informovaly ruské okupační úřady.
„Kvůli ostřelování je kriticky poškozené elektrárenské zařízení, což vedlo k odpojení dodávek elektrické energie více než padesáti tisícům odběratelů,“ uvedlo ministerstvo energetiky v Ruskem ovládané části Záporožské oblasti. Zakrátko ale Ruskem dosazený starosta Enerhodaru informoval o obnovení dodávek.
Nerostný štít. Americký ministr financí Scott Bessent se ve středu jako první člen nové administrativy Donalda Trumpa setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a předal mu návrh dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzácných nerostech, která by podle něj po válce mohla Ukrajině sloužit jako „bezpečnostní štít“.
Bessent na společné tiskové konferenci řekl, že dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem o vzácných nerostech by mohla po skončení války Ukrajině zaručit bezpečnost jako součást širší mírové dohody, kterou plánuje prezident Trump. Svou návštěvu v Kyjevě označil za důkaz, že Trumpova vláda je odhodlána válku rychle ukončit, a za signál, že Spojené státy stojí na straně Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi.
Trump podle agentury AFP už začátkem týdne v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě pěti set miliard dolarů (12,2 bilionu korun), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi, která se už tři roky brání ruské agresi. Podle webu amerického ministerstva obrany ale dosavadní bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu ze strany USA činí 67 miliard dolarů (1,6 bilionu korun).
„Možná uzavře dohodu, možná neuzavře dohodu. Možná bude jednou ruská, nebo možná nebude jednou ruská,“ řekl o Ukrajině Trump, který v předvolební kampani sliboval, že válku ukončí za čtyřiadvacet hodin po nástupu do úřadu.
Útoky na energetiku. Ukrajinské drony během noci na středu znovu napadly rafinerii v ruském Saratovu. Vyplývá to ze zpráv médií, která se odvolávají na ukrajinskou armádu či ruské úřady. Podle zdrojů agentury Reuters rafinerie patřící firmě Rosněfť pozastavila z bezpečnostních důvodů výrobu.
Rusko zase o den dříve podniklo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku, který poškodil plynárenská zařízení v Poltavské oblasti. Oběti podle agentury Reuters nebyly hlášeny.
V některých místech Ukrajina nouzově vypínala elektřinu, sdělil ministr energetiky Herman Haluščenko. Ukrajinská armáda uvedla, že Rusko zaútočilo 124 drony a až devatenácti raketami. Protivzdušná obrana sestřelila 57 dronů a dalších 66 nezasáhlo cíl, zřejmě díky systémům elektronického boje.
Grafika: Forbes Česko
