V Mnichově přes víkend probíhá každoroční bezpečnostní konference. Zástupci Evropské unie na ní zdůraznili, že Rusko podle nich skutečně neusiluje o mír a potvrdili pokračující podporu Kyjevu i navyšování výdajů na obranu. Silně zaznívala i otázka dalšího politického tlaku na Moskvu ze strany Spojených států.
Ruským cílem není dosáhnout míru, zaznělo na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Rusko se nezastaví na Donbasu, a proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu to v neděli řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallas. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami sedmadvacítky dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.
„Na maximalistické ruské požadavky nelze odpovídat minimalisticky. Jestliže má být velikost ukrajinské armády omezená, musí být omezená i velikost té ruské. Tam, kde Rusko na Ukrajině způsobilo škody, musí Rusko platit. Na válečné zločiny se nesmí vztahovat amnestie, deportované ukrajinské děti se musí vrátit,“ vzkázala Kallas.
Hlavními tématy setkání hlav států a vlád, ministrů a stovek dalších hostů v Mnichově, které v neděli končí, byly stav transatlantického partnerství a konflikty ve světě a jejich možné řešení. Za Česko se konference zúčastnili prezident Petr Pavel a ministři zahraničí a obrany Petr Macinka a Jaromír Zůna.
Vystoupení Petra Pavla. Spojené státy musejí zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout. Na takzvaném ukrajinském obědě, který na okraj Mnichovské konference uspořádala Nadace Viktora Pinčuka to v sobotu řekl český prezident Petr Pavel.
V současné době podle něj Moskva k jednání ale není mentálně připravena. Ve své promluvě Pavel také zdůraznil, že situace na bojišti není příznivá ani pro Rusko. „Cena každého čtverečního metru (zabraného) ukrajinského území je enormně vysoká,“ připomněl vysoké ztráty ruské armády.
Macinka se přel s Clinton a Sikorským, sklidil kritiku. Velkou pozornost médií vyvolalo na bezpečnostní konferenci v Mnichově také vystoupení českého ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se během sobotní panelové diskuze dostal do ostřejší výměny názorů s bývalou šéfkou americké diplomacie Hillary Clinton a polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorským.
Neshodli se například v pohledu na konzervatismus a progresivismus a jejich roli, ale třeba ani v tématu demokratické legitimity některých institucí Evropské unie. Čeští opoziční politici označili Macinkův výstup v Mnichově za „ostudu a trapas“. Za ministra se naopak postavili někteří zástupci současné vládní koalice.
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, že je ochoten setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale pouze pokud tomu bude předcházet mírový plán vyjednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry.
Ukrajina v NATO? Český prezident Petr Pavel v debatě rovněž podpořil názor svého ukrajinského protějšku Zelenského, který v projevu řekl, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnější evropskou armádou a měla by být součástí Severoatlantické aliance. Podle Pavla by bylo „opravdu velmi chytré“ mít armádu, jako je ta ukrajinská, v NATO, protože je nyní vedle té ruské nejzkušenější na světě.
Němci a Ukrajinci spustili společnou výrobu dronů. Do konce roku bude nejméně deset tisíc těchto bezpilotních strojů dodáno ukrajinským ozbrojeným silám. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek na síti X uvedl, že společný podnik navštívil a převzal první společně vyrobený útočný dron. Přesné místo provozu na jihu Německa je tajné.
Rusko zablokovalo WhatsApp. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na sto milionů uživatelů, podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Ruská vláda v zemi už dříve zablokovala velké sociální sítě, jako je X, Facebook a Instagram. Od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, Kreml zpřísnil další omezení na internetu. Přijal restriktivní zákony, zakázal webové stránky a platformy, které je nedodržují a zaměřila se na zdokonalování technologií pro sledování a manipulaci s internetovým provozem.
Dvoubilionová půjčka. Europoslanci ve středu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku podpořili půjčku pro Ukrajinu v hodnotě devadesát miliard eur (přibližně 2,2 bilionu korun). Má přispět na obranné a vojenské výdaje napadené země a podpořit její rozpočet. Ukrajina musí na oplátku pokračovat v demokratizaci a bojovat proti korupci. Česko se spolu se Slovenskem a Maďarskem nebude podílet na zárukách za půjčku.
