Přestože se v souvislosti s Ukrajinou hovoří stále častěji a hlasitěji o příměří, Rusko pokračuje v rozsáhlých dronových útocích na ukrajinská města. Obě země navíc hlásí porušení dohody o zákazu útočení na energetickou infrastrukturu. Co dalšího přinesl uplynulý týden v konfliktu?
Víkendové vzdušné údery. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na neděli sestřelila 65 z vyslaných 111 ruských dronů a dalších 35 zřejmě zničily systémy elektronického boje, informuje agentura Reuters a ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany později oznámilo, že ruské síly dobyly osadu Záporoží v Doněcké oblasti.
Během páteční noci si zase ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných, informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
Moskva tvrdí, že ukrajinské útoky koncem týdne cílily na ruskou energetiku, navzdory oboustranné dohodě z úterý o zákazu útoků na některé energetické objekty nepřítele. Útoky na energetiku však hlásí také Ukrajina.
Ruské dronové údery představují podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského útok na diplomatické úsilí o ukončení války. „Rusko příliš dlouho nereaguje na návrh Spojených států na bezpodmínečné příměří a k míru by mělo být donuceno reálným tlakem,“ míní Zelenskyj.
Ukrajina pod kontrolou. Spojené státy se snaží získat kontrolu nad všemi budoucími velkými investicemi do infrastruktury a do těžby nerostných surovin na Ukrajině, napsala ve čtvrtek agentura Bloomberg. Podle serveru Ukrajinska pravda by tato nová verze americko-ukrajinské dohody o využití strategických surovin vážně narušila ekonomickou suverenitu Ukrajiny a mohla by být překážkou na cestě země do Evropské unie.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce v návrhu smlouvy o hospodářském partnerství obou států získat „právo první nabídky“, co se týče investic do projektů týkajících se silnic, železnic, přístavů, dolů a těžby ropy, zemního plynu a strategických surovin.
Spojené státy by podle smlouvy měly přednostní právo na zisk z těchto podniků. V dokumentu se uvádí, že materiální a finanční pomoc, jakou USA poskytly Ukrajině, považují za svůj příspěvek do tohoto fondu.
„V důsledku by to znamenalo, že než by Ukrajina získala nějaký příjem z fondu, donutila by ji Trumpova vláda, aby zaplatila za veškerou americkou vojenskou a ekonomickou pomoc,“ píše Bloomberg.
Černomořské příměří. Po jednáních v Rijádu uzavřely Ukrajina a Rusko se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři. Moskva ovšem platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů, které proti nim Západ zavedl. Obě znepřátelené země souhlasily se zákazem útoků na energetickou infrastrukturu, což Donald Trump zhodnotil jako „velký pokrok v otázce Ukrajiny“.
Další pomoc z Česka. Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle premiéra Petra Fialy mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 mm jako loni, kdy jich bylo 520 tisíc. V rozhovoru s britským listem Financial Times vyjádřil Fiala přesvědčení, že je velká šance, že se to podaří.
Česko za současné vlády patří k nejsilnějším podporovatelům napadené Ukrajiny. Za loňský rok Česká republika pro Ukrajinu mimo jiné zprostředkovala dodávky přibližně jeden a půl milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Do české muniční iniciativy se zapojila i řada spojeneckých zemí.
