Policie zveřejnila výsledky vyšetřování výbuchu ve Vrběticích a v Česku roste také počet kybernetických útoků na kritickou infrastrukturu ze strany Ruska. To vyhlásilo pátrání po ukrajinské hlavě státu. Co dalšího přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?

  • Kreml odmítl použití chemických zbraní. Tímto označil za nepodložená tvrzení USA, že ruské invazní síly použily proti ukrajinským vojákům chemické látky, a porušily tak mezinárodní úmluvu o chemických zbraních. Rusové podle Washingtonu proti ukrajinským silám nasadili dusivou látku chlorpikrin i chemické prostředky k potlačování nepokojů.
  • Zatykač na Zelenského. Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a umístily ho na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura TASS s odkazem na oficiální záznamy ruského ministerstva vnitra. Ukrajinská diplomacie krok označila za beznadějné počínání ruského státního aparátu.
  • Kauza výbuchu ve Vrběticích odložena. Policisté považují za prokázané, že výbuchy skladů v muničním areálu na Zlínsku v roce 2014 uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde Rusko provádělo vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání.
  • Nejbrutálnější napadení suverenity od roku 1968, řekl Fiala. Premiér Petr Fiala uvedl, že případ je důkazem, že režim ruského prezidenta Vladimira Putina dlouhodobě vede proti Česku hybridní válku. Prezident Petr Pavel považuje za správné, že policie jasně označila viníka. Rusko podle něj napadlo suverenitu České republiky nejbrutálnějším způsobem od invaze roku 1968.
  • Česko terčem kybernetických útoků. Některé české instituce byly od loňského roku cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s GRU. Ministr Jan Lipavský podotkl, že záměrem ruských tajných služeb bylo ohrozit bezpečnost a stabilitu Česka. Oběťmi útoků jsou také Německo a Polsko.
  • Další pomoc. Skupina G7 plánuje poskytnout Ukrajině balík za padesát miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Tyto peníze by pak byly spláceny z neočekávaných zisků ze státních ruských aktiv zmrazených převážně v Evropě, ze kterých stále plynou úroky.
  • Británie mění postoj. Londýn nemá námitek, pokud Ukrajina jím dodané zbraně zacílí na ruské území, zaznělo od britského ministra zahraničí Davida Camerona, který ve čtvrtek navštívil Kyjev. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil slova šéfa britské diplomacie za přímou eskalaci konfliktu.