Ukrajina se potýká s vážnou energetickou krizí poté, co ruské útoky systematicky vyřazují z provozu elektrárny. Tamní vláda kvůli tomu vyhlásila stav nouze v energetickém sektoru a plánuje zvýšit dovoz elektřiny a jednat se spojenci. OSN upozorňuje na rostoucí počet civilních obětí války. Co dalšího přinesl týden na Ukrajině?
Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, oznámil v pátek 16. ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že země nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Ukrajina chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny, kvůli napjaté situaci připravuje online jednání se spojenci z takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, známé též jako rammsteinská skupina. Problémy s energií má nejen Kyjev, ale také Kyjevská, Dněpropetrovská, Oděská či Charkovská oblast.
Stav nouze v energetickém sektoru. Již ve středu prezident Zelenskyj rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko připustil, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země. Rusko už delší dobu téměř denně útočí na ukrajinský energetický sektor. Soustředí se zejména na zařízení pro výrobu a přenos elektřiny a na zařízení pro těžbu a dopravu plynu.
Budoucnost muniční iniciativy. Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, uvedl v pátek český prezident Petr Pavel v Kyjevě po setkání se svým ukrajinským protějškem Zelenským. Ten ocenil, že iniciativa bude pokračovat i za nové české vládní koalice. „Iniciativa poskytuje přes padesát procent velkorážní munice pro ukrajinské ozbrojené síly. Jsem rád, že s novou vládou v České republice bude iniciativa pokračovat,“ řekl Pavel. Dodal, že iniciativa bude v letošním roce schopná zajistit stejné množství munice jako loni.
Británie pro Ukrajinu vyvine balistické střely. Spojené království pro Ukrajinu vyvine nový balistický raketový systém, který napadené zemi umožní lépe se bránit útokům z Ruska. Zveřejnila to v neděli 11. ledna britská vláda. Střely budou schopny nést hlavice s hmotností dvě stě kilogramů a budou mít dolet přes pět set kilometrů. Vláda v Londýně už v rámci projektu nazvaného Nightfall vyhlásila soutěž na vývoj systému.
Více než dva tisíce mrtvých civilistů. V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech, s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině. Celkem si ruská agrese proti Ukrajině podle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých utrpělo zranění.
Přes 700 napadených cílů v Rusku. Ukrajinské ozbrojené síly v loňském roce napadly 719 cílů v hloubi Ruska, čímž podle vlastního odhadu způsobily agresorovi vojenské a ekonomické škody ve výši přibližně patnáct miliard dolarů (asi 313 miliard korun). Uvedl to hlavní ukrajinský velitel Oleksandr Syrskyj. Ruské ztráty za téměř čtyři války proti Ukrajině překročily podle ukrajinského generála 1,2 milionu zabitých nebo zraněných vojáků.
Forbes Česko
