Americký prezident Joe Biden potvrdil odhodlání Spojených států podporovat Ukrajinu, jak dlouho bude třeba. Švédsko je ochotné přihodit letouny Gripen, má však jednu podmínku. A Evropa nemá podle Gazpromu dost plynu. Co přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?
- Čtyřicet procent rozpočtu na válku? Rusko v následujícím roce hodlá vyčlenit zhruba čtyřicet procent ze svého rozpočtu na výdaje spojené s válkou, spočítal ruský investigativní portál Važnyje istorii. Podle něj to vyplývá z návrhu rozpočtu zveřejněného na webu dolní komory ruského parlamentu. Autoři rozpočtu počítají s příjmy 35 bilionů rublů (8,2 bilionu korun) a výdaji 36,6 bilionu rublů. Na armádu přitom má jít 10,8 bilionu rublů, k čemuž se přičítají ještě utajené výdaje dalších ministerstev ve výši 3,9 bilionu rublů, které rovněž poslouží k financování války. Dohromady podle výpočtů investigativního webu hodlá Rusko na válku vyčlenit 14,7 bilionu rublů.
- Peníze z vývozu nesmrdí. Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v prvních třech čtvrtletích meziročně snížily o 34,5 procenta na 5,576 bilionu rublů (zhruba 1,3 bilionu korun). Vyplývá to podle agentury Reuters z údajů ruského ministerstva financí. O dva dny později Rusko zrušilo embargo na většinu vývozu nafty, oznámila podle agentury Reuters tamní vláda. Embargo na export benzinu zůstává v platnosti. Moskva minulý měsíc dočasně zakázala vývoz paliv do všech zemí s výjimkou Arménie, Běloruska, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, aby stabilizovala ceny pohonných hmot na domácím trhu. V týdnu zahájilo Rusko dodávky plynu do Uzbekistánu.
- (Ne)dostatek plynu v Evropě. Evropa nemá dostatek zemního plynu a může čelit problémům, uvedl podle agentury Reuters ruský plynárenský gigant Gazprom. Velkoobchodní ceny plynu v Evropě se přitom díky přetrvávajícímu teplému počasí a růstu dodávek z Norska snižují a zásobníky plynu v Evropské unii jsou téměř plné. Evropa byla v minulosti hlavním zdrojem příjmů Gazpromu, po zahájení ruského útoku na Ukrajinu však dodávky podniku na evropský trh prudce klesly.
- Neutuchající podpora od USA. Americký prezident Joe Biden se v týdnu spojil s několika evropskými a světovými lídry kvůli pokračování podpory Ukrajiny. Jednání přišlo poté, co Kongres USA nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev v návaznosti na spory ohledně nového amerického rozpočtu. Podle Bílého domu zatím americká vláda stále má peníze na pokrývání potřeb Ukrajinců na bojišti. „Prezident potvrdil silné odhodlání Spojených států podporovat Ukrajinu… tak dlouho, jak bude třeba, stejně jako všichni ostatní lídři přítomní hovoru,“ řekl při pravidelném brífinku Bílého domu mluvčí John Kirby.
- Další pomoc ze severu. Švédsko oznámilo nový balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 2,2 miliardy švédských korun, tedy asi 4,63 miliardy korun českých. Pomoc zahrnuje především munici a náhradní díly pro dříve dodané systémy, uvedl podle agentury Reuters ministr obrany Paal Jonson. Ze strany Stockholmu se jedná již o čtrnáctou zásilku pomoci Ukrajině. Výše švédské podpory i s nově oznámeným příspěvkem tak přesáhla 22 miliard švédských korun, v přepočtu zhruba 46,3 miliardy korun českých.
- Dodání stíhaček výměnou za členství v NATO. Jonson na tiskové konferenci rovněž informoval, že švédská vláda oficiálně požádala ozbrojené síly, aby prověřily možnost dodání letounů Gripen Ukrajině. Podle agentury Reuters ovšem podmínil dodání stíhaček členstvím Švédska v Severoatlantické alianci. „Pokud máme gripeny Ukrajině předat, musíme být zahrnuti do obranných plánů Aliance a kryti obrannými zárukami NATO,“ řekl švédský ministr obrany.
- Špatně zasažený cíl. Zatímco Ukrajina vyhlíží dodávku dalších letounů, Rusku ubývají stroje vlastním zaviněním. Ruské síly s vysokou pravděpodobností sestřelily na jihu Ukrajiny vlastní stíhačku Suchoj Su-35. Na sociální síti X to uvedlo britské ministerstvo obrany, které se odvolává na poznatky britské vojenské rozvědky. Su-35 je nejmodernější stíhačka v arzenálu ruské armády.
- Uvolnění napětí. Varšava a Kyjev dosáhly nové dohody o přepravě ukrajinského obilí přes Polsko, uvedla agentura AFP, podle níž jde o první takovou dohodu mezi oběma zeměmi od doby, kdy se v září dostaly do sporu kvůli prodloužení polského embarga na dovoz obilí z Ukrajiny. Přestože se Polsko rozhodlo dál blokovat dovoz ukrajinského obilí, jeho tranzit umožňuje. „Od zítřka budou kontroly obilí převáženého přes Litvu probíhat na litevském území, v litevském přístavu, místo na ukrajinsko-polské hranici,“ sdělil v úterý polský ministr zemědělství Robert Telus. Litva podle něj za inspekce zcela převzala zodpovědnost.
- Pozastavení ukrajinských stížností. Vstřícný krok přiměl Ukrajinu k pozastavení stížnosti, které minulý měsíc podala u Světové obchodní organizace na Slovensko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. Ukrajinský obchodní zástupce Taras Kačka dodal, že Kyjev pracuje na komplexním řešení tohoto obchodního sporu. Země zavedly zákaz dovozu obilí ve snaze ochránit své vlastní zemědělce, kteří by podle nich jinak museli konkurovat levným zemědělským plodinám dováženým z Ukrajiny.
