Záporožská jaderná elektrárna je více než týden bez vnějších zdrojů energie. Moskva se podle ukrajinského vedení chystá připojit okupovanou elektrárnu k ruské síti. Ruský prezident Vladimir Putin varuje Spojené státy před dodávkami střel Tomahawk Ukrajincům. Co dalšího přinesl začátek října na Ukrajině?
Nejasnosti okolo dodání střel Tomahawk. Dodání amerických naváděných střel s plochou dráhou letu Tomahawk na Ukrajinu se zdá být nepravděpodobné, přesto mohou USA zemi napadené Ruskem poskytnout jiné zbraně dlouhého doletu. Důvodem je podle agentury Reuters to, že stávající zásoby tomahawků jsou určeny především pro americké námořnictvo.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že dodání těchto střel na Ukrajinu spustí novou eskalaci. Pokud Trump pošle na Ukrajinu střely Tomahawk, zničí to vztahy mezi Moskvou a Washingtonem, oznámil Putin.
Záporožská jaderná elektrárna bez proudu. Situace největší jaderné elektrárny v Evropě, okupované ruskými vojáky, je kritická. Je to hrozba pro naprosto všechny, upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Elektrárna je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábějí dieselové generátory.
„Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě,“ popsal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X. „Další krok Ruska bude ještě nebezpečnější: restartování okupovaného reaktoru bez řádného chlazení, bez jakékoli licence a bez dohledu. Nezodpovědné jednání Ruska zvyšuje riziko jaderných incidentů,“ zdůraznil šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov.
Putinovy výroky. Rusko rychle odpoví na případné provokace ze strany Evropy, která se hystericky militarizuje, prohlásil Putin. Rusko ale nemá podle něj v úmyslu zaútočit na NATO vedenou USA, se kterými se Moskva snaží v plném rozsahu obnovit vzájemné vztahy, sdělil Putin podle agentury Reuters. K situaci na Ukrajině Putin řekl, že Rusko má dost vojáků na to, aby pokračovalo v bojích.
Nárůst vzdušných útoků. Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu. Z dat ukrajinského letectva vyplývá, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel. To činí nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.
Použití zmrazených ruských aktiv pro úvěr Kyjevu není jejich zabavení, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Ukrajina by podle ní úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené současnou ozbrojenou agresí. Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu korun) podpořil i německý kancléř Friedrich Merz.
Nutnost posílit obranu. Rusko vyhrožuje Evropě, testuje ji a nepřestane s tím, uvedla po skončení neformálního summitu Evropské unie v Kodani dánská premiérka Mette Frederiksen. Hlavním cílem by podle ní mělo být vybudovat tak silnou Evropu, aby válka nepřipadala v úvahu. Podpora Ukrajiny je přitom přímou investicí do evropské bezpečnosti, dodala dánská premiérka a podpořila návrh EK použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině.
