Uplynulý týden začal výstřely v hotelu Hilton a skončil rekordy na Wall Street. Mezitím americký prezident Donald Trump stihl uvalit 25procentní clo na evropská auta, oznámit stažení pěti tisíc amerických vojáků z Německa a vzkázat Kongresu, že 60denní lhůtu pro schválení íránské války dodržovat nehodlá. Co dalšího přinesl týden v Trumpově Americe?
Zmařený atentát. Tajná služba v sobotu večer místního času evakuovala Trumpa, první dámu Melanii i členy kabinetu z galavečeře korespondentů Bílého domu poté, co v lobby washingtonského hotelu Hilton začal střílet ozbrojený muž. Postřelen byl jeden agent ochranky – díky neprůstřelné vestě však skončil bez vážnějších následků. Vládní představitelé zraněni nebyli.
Zadrženým útočníkem je 31letý Cole Tomas Allen z kalifornského města Torrance nedaleko Los Angeles – učitel na částečný úvazek a vývojář her. Policistům řekl, že cílil na členy Trumpovy administrativy. Prokurátorka Jeanine Pirro ho obvinila z pokusu o vraždu a z útoku na federálního agenta nebezpečnou zbraní. Hrozí mu doživotí. Allen ve čtvrtek souhlasil se setrváním ve vazbě.
hotel s historií
Stejný hotel byl v březnu roku 1981 dějištěm atentátu na tehdejšího prezidenta Ronalda Reagana. Toho na chodníku před hotelem postřelil 25letý John Hinckley. Reagan střelbu především díky rychlé lékařské pomoci přežil a poměrně rychle se uzdravil. Stal se tak, po Theodoru Rooseveltovi, v pořadí druhým americkým prezidentem, který přežil atentát provedený střelnou zbraní.
Cla jsou zpět. Trump ve čtvrtek oznámil, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní automobily z Evropské unie na 25 procent. Důvodem je podle něj to, že EU neplní loňskou rámcovou obchodní dohodu, která stanovila 15procentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA. Evropská komise obvinění odmítla a uvedla, že si ponechá otevřené všechny možnosti k odvetě.
„USA dohodu opakovaně porušily. Tento nejnovější krok pouze ukazuje, jak je americká strana nespolehlivá,“ reagoval předseda obchodního výboru Evropského parlamentu Bernd Lange. Německo by to mohlo připravit o přibližně patnáct miliard eur (asi 365 miliard korun) na produkci.
Pryč z Německa. Vztahy s Berlínem dostaly v pátek další ránu. Spojené státy oznámily, že stáhnou z Německa během následujících šesti až dvanácti měsíců pět tisíc amerických vojáků. Podle agentury Reuters to nařídil ministr války Pete Hegseth, podle stanice NBC News chtěl Trump tímto krokem ukázat nespokojenost s evropskou neúčastí v íránské válce.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí prohlásil, že Američané v jednáních s Íránem zjevně nemají žádnou přesvědčivou strategii. Americká vojenská přítomnost v Německu se datuje od konce druhé světové války – kromě 36 tisíc vojáků v aktivní službě tam podle Pentagonu loni v prosinci sloužilo téměř 1500 záložníků a přes jedenáct tisíc civilních zaměstnanců.
Blízký východ na úkor Evropy. Paralelně podle Financial Times Pentagon varoval evropské spojence, že se výrazně zpozdí dodávky raketových systémů Himars a Nasams – americké sklady totiž vyčerpala válka s Íránem.
Prodlevy potvrdil i bývalý úředník administrativy předchozího amerického prezidenta Joea Bidena Tom Wright: „Pentagon je víc než ochotný obětovat Evropu. Evropa musí přezbrojit vlastní obranný průmysl raketovým tempem.“ V noci na sobotu pak agentura Reuters informovala, že Bílý dům obešel Kongres a schválil prodej zbraní za 8,6 miliardy dolarů blízkovýchodním spojencům.
Do Francie na G7. Navzdory eskalaci Trump v pátek novinářům řekl, že se pravděpodobně zúčastní červnového summitu G7 ve francouzském Évian-les-Bains.
Francie kvůli Trumpovi posunula začátek schůzky o den – původně měla vrcholit 14. června, kdy slaví prezident osmdesáté narozeniny a u Bílého domu plánuje uspořádat zápas smíšených bojových umění. Loni Trump opustil G7 v Kanadě o den dříve kvůli eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem a zmeškal jednání o Ukrajině.
Fed sazby nezměnil. Americká centrální banka (Fed) ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 3,5 až 3,75 procenta. Hlasování bylo nejrozpolcenější od roku 1992: pro byl i Jerome Powell – dosluhující šéf Fedu – a sedm dalších, proti čtyři.
Powell zároveň oznámil, že po skončení svého předsednického mandátu 15. května zůstane v Radě guvernérů, místo aby tradičně rezignoval. Důvodem je podle něj nedávné vyšetřování renovace bankovní centrály, které proti Fedu rozjela Trumpova administrativa. Bankovní výbor Senátu mezitím schválil nominaci Kevina Warshe na nového šéfa Fedu, definitivně by měl být potvrzen v týdnu od 11. května.
Jaká je cena íránské války? Vysoce postavený úředník Pentagonu Jules Hurst ve středu Kongresu sdělil, že válka s Íránem zatím vyšla Spojené státy na 25 miliard dolarů (více než půl bilionu korun). Stanice CNN ovšem s odvoláním na tři zdroje napsala, že skutečné náklady jsou až dvojnásobné.
Údaj Hursta nezahrnuje opravy devíti poškozených amerických základen na Blízkém východě. Trump podle CNN možná požádá Kongres o dodatečných 200 miliard dolarů.
Americká námořní blokáda mezitím připravila Teherán o 4,8 miliardy dolarů z prodeje ropy a od poloviny dubna odklonila přes čtyřicet plavidel, uvedl Pentagon. Příměří platí od 8. dubna a Trump v pátek oznámil Kongresu, že nemusí dodržet 60denní lhůtu zákona o válečných pravomocích z roku 1973 – konflikt podle něj de facto skončil.
Podle většiny Američanů je válka v Íránu chybou. Průzkum Ipsos pro média Washington Post a ABC News ukázal, že necelé dvě třetiny Američanů považují válku s Íránem za chybu – tedy přibližně stejné množství, jaké před dvaceti lety odmítalo invazi USA do Iráku a v sedmdesátých letech vietnamskou válku. U příznivců Demokratické strany je to devět z deseti osob, u podporovatelů vládních republikánů jen devatenáct procent.
Čtvrtina dotázaných rovněž uvádí, že se jejich finanční situace zhoršila (v únoru to bylo sedmnáct procent), 44 procent omezilo jízdy autem kvůli vysokým cenám paliv. K tomu přidala organizace Reportéři bez hranic v pátek další zprávu: Spojené státy si podle ní v žebříčku svobody médií pohoršily o sedm příček na 64. místo. Globálně je svoboda tisku nyní nejnižší za čtvrtstoletí.
Akciové indexy na maximech. Americké akciové benchmarky S&P 500 a Nasdaq Composite uzavřely týden na historických maximech – první přidal necelé tři desetiny procenta, druhý necelých devět desetin. Pouze Dow Jonesův index ztratil přes tři desetiny.
K růstu pomohly zprávy o íránském návrhu na další jednání, pokles cen ropy a překvapivě silné hospodářské výsledky společnosti Apple, která kromě nástupu nového CEO Johna Ternuse oznámila také růst tržeb díky iPhonu 17 a notebooku MacBook Neo.
