Uplynulý týden ve Spojených státech navázal na mimořádné události z počátku roku, kdy americké síly zadržely venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Trumpova administrativa se nyní soustředila na další kroky vůči Venezuele, zatímco doma pokračovalo zostřování migrační politiky a zásahů federálních úřadů. V posledních dnech pak dění v USA zároveň poznamenaly protesty po tragické střelbě agenta ICE v Minneapolisu. Co dalšího přinesl týden v Trumpově Americe?
Maduro u soudu. Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v pondělí před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami. Termín dalšího slyšení je 17. března. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.
Rodríguez v čele Venezuely. Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se v pondělí po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země. Generální tajemník OSN António Guterres v pondělí vyjádřil obavy z možné eskalace a nestability ve Venezuele. Americký velvyslanec při OSN Mike Waltz uvedl, že USA nevedou proti Venezuele válku a neokupují ji. Snažil se také zástupce ostatních členských států přesvědčit, že Trump dal před zásahem šanci diplomacii a snažil se situaci uklidnit.
Venezuelu budeme spravovat po řadu let, tvrdí Trump. Americký prezident očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil ve čtvrtek v rozhovoru s deníkem The New York Times. Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.
Machado se setká s Trumpem. Šéfka venezuelské opozice a nositelka Nobelovy ceny za mír María Corina Machado zřejmě příští týden navštíví Washington, uvedl v pořadu stanice Fox News Trump a naznačil, že se s ní setká osobně a že by od ní přijal Nobelovu cenu míru, pokud mu ji věnuje. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že ji měl dostat on.
Trump zrušil druhou vlnu útoků na Venezuelu. Americký prezident v pátek na sociální síti Truth Social oznámil, že zrušil druhou, původně očekávanou, vlnu amerických útoků na Venezuelu, protože Caracas s Washingtonem dobře spolupracuje. Obě země podle šéfa Bílého domu pracují především na přebudování ropné a plynové infrastruktury Venezuely.
Kontrola nad ropou ve Venezuele. Trump tento týden prohlásil, že o tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, a ne venezuelská vláda. Podle něj Caracas již předal Washingtonu desítky milionů barelů ropy, které USA začnou okamžitě zpracovávat a prodávat na světových trzích, a očekává velké investice amerických ropných firem do tamního energetického průmyslu.
Třetina Američanů útok schvaluje. Každý třetí Američan schvaluje sobotní útok na Venezuelu, který vedl k zajetí Madura, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos. Přes sedmdesát procent Američanů se ale obává, že se Spojené státy do dění v jihoamerické zemi zapletou až příliš.
Střelba v Minneapolisu. Ve středu 7. ledna ve městě Minneapolis zastřelil imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) sedmatřicetiletou matku tří dětí a obyvatelku města Renee Nicole Good. Stalo se tak během protiimigrační razie. Federální úřady tvrdí, že šlo o sebeobranu, protože žena se údajně pokusila srazit policisty autem.
Starosta Minneapolisu Jacob Frey však tuto verzi zpochybnil s odkazem na videozáznam z incidentu, který podle něj ukazuje, že střelba nebyla nezbytná. Trump na sociálních sítích naopak tvrdí, že video ukazuje ženu, jak „násilně, úmyslně a brutálně přejela policistu ICE, který ji zřejmě zastřelil v sebeobraně“. Řidička byla podle něj „velmi neukázněná“.
Demonstrace a napětí ve městě. V místě se po tragické střelbě objevily na dva tisíce protestujících. Demonstranti skandovali hesla proti ICE, mezi nimi například „Běžte domů, nacisti!“ a „gestapo“, a vyzývali agenty, aby opustili město. Policie nasadila slzný plyn a několik lidí zadržela. Z bezpečnostních důvodů byly uzavřené některé školy a obyvatelé byli vyzváni k zachování klidu.
USA zadržely tanker plující pod ruskou vlajkou. Spojené státy se ve středu v severním Atlantiku po více než dvoutýdenním pronásledování zmocnily tankeru plujícího pod ruskou vlajkou, který se podle nich vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely. Bílý dům uvedl, že posádka nákladní lodi může čelit stíhání a být převezena do USA. Rusko, které předtím vyslalo ponorku, aby tanker doprovodila, naopak požaduje, aby USA respektovaly práva ruských členů posádky a nebránily jejich rychlému návratu do vlasti.
Incident v Portlandu. Ve čtvrtek postřelili federální imigrační agenti ve městě Portland v Oregonu dva lidi při zásahu, jehož cílem bylo zastavit vozidlo s venezuelským přistěhovalcem údajně napojeným na zločinecký gang. Podle ministerstva vnitřní bezpečnosti se řidič pokusil vůz použít jako zbraň, a jeden z agentů proto vystřelil v sebeobraně. Vyšetřování incidentu nyní převzal Federální úřad pro vyšetřování (FBI).
Měl jsem dostat Nobelovu cenu za mír, míní Trump. Americký prezident ve středu v příspěvku na své sociální síti Truth Social zpochybnil soudržnost spojenců v NATO a sílu aliance bez Spojených států. Zkritizoval zároveň Norsko, které je členským státem, za to, že mu neudělilo Nobelovu cenu za mír.
„Rusko a Čína vůbec nemají strach z NATO bez Spojených států a pochybuji o tom, že by tu NATO pro nás bylo, kdybychom je skutečně potřebovali,“ napsal prezident v dlouhém příspěvku. „Já sám jsem ukončil osm válek a Norsko, člen NATO, se pošetile rozhodlo mi neudělit Nobelovu cenu míru,“ dodal.
Omezuje mě jen morálka, prohlásil Trump. Jeho moc jako vrchního velitele Spojených států je podle prezidenta USA omezena pouze jeho vlastní morálkou a nepotřebuje prý mezinárodní právo. Trump to řekl v rozhovoru s deníkem The New York Times. Šéf Bílého domu podle listu prakticky smetl ze stolu koncept mezinárodního práva jako omezení své schopnosti použít vojenskou sílu k úderům, vojenským invazím či vyvíjení nátlaku na státy po celém světě
Trump si myslí na Grónsko. Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření vyvolala i konzervativní influencerka Katie Miller, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem „Brzy“.
Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnosti KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.
Podporu Grónsku vyjádřili i evropští lídři. Grónsko patří svému lidu a pouze Dánsko a Grónsko mohou rozhodovat o záležitostech, které se týkají jejich vztahů, uvedli ve společném prohlášení zástupci Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska, Británie a Dánska. Bezpečnosti v Arktidě musí být podle nich dosaženo kolektivně, ve spolupráci se spojenci z NATO, včetně Spojených států.
Grónsko koupíme, invazi teď neplánujeme. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve středu řekl členům Kongresu, že Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi. Rubiovo vyjádření přichází v době, kdy Trump a vysocí představitelé jeho administrativy veřejně odmítají vyloučit možnost ovládnutí Grónska za použití vojenské síly. Rubio později uvedl, že se příští týden setká s představiteli Dánska, aby spolu jednali o Grónsku.
