Zejména obyvatelé Kladna a východních Čech by měli zpozornět kvůli zprávě energetické skupiny Sev.en patřící do impéria pátého nejbohatšího Čecha Pavla Tykače, která ve středu oznámila záměr vypnout své uhelné provozy nejpozději k březnu roku 2027. Tykačova firma tvrdí, že se jí výroba z uhlí přestává vyplácet, odstavení bloků pro ni ale může být výhodné hned z několika úhlů pohledu. ČEZ se k vypnutí uhelných zdrojů zatím nechystá, Česko by si to ani nemohlo dovolit.
„Výhled tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek na nadcházející rok a zcela jistě také na další roky indikuje jasný propad ekonomiky a hrozbu trvalých ztrát,“ objevilo se ve středu v tiskovém prohlášení na webu skupiny Sev.en.
„Všechny tyto skutečnosti nás donutily ukončit provoz našich uhelných zdrojů – elektrárny Počerady, elektrárny Chvaletice a teplárny Kladno – v nejbližším možném zákonném termínu, tedy v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027,“ pokračuje společnost v prohlášení.
Česko by tím na přelomu příštího roku mělo přijít o více než dva gigawatty výkonu, tedy asi čtvrtinu svého celkového uhelného výkonu, který dnes dosahuje na 8,4 GW. K tomu ale ve finále úplně nedojde.
„Bezprostřední průšvih by to být neměl, jak říká současný gesční ministr Vlček. A jak připomíná patrně nastupující ministr Havlíček, máme tu Lex plyn, nebo chcete-li Lex uhlí,“ reaguje pro Forbes zakladatel skupiny Amper Jan Palaščák a odkazuje tak na legislativu, která byla schválena na přelomu loňského roku.
Elektrárny patří ke kritické infrastruktuře, a pokud by jejich plánovaným odstavením byla ohrožena energetická bezpečnost Česka, legislativa umožňuje nařídit elektrárně či jejímu správci dál povinně vyrábět elektřinu s tím, že prodělečný provoz by stát provozovateli dotoval. O tom, která elektrárna je kritická, by ve finále měl rozhodnout regulátor trhu ČEPS.
Podle Jiřího Gavora by odstavení uhelných bloků, konkrétně elektrárny Počerady, která se nachází na severozápadě Čech, nemělo být pro českou energetiku zásadním problémem. Otazníky ale vidí v případě elektrárny Chvaletice.
Foto René Volfik
„Nad Chvaleticemi bude ČEPS už více přemýšlet, protože to je elektrárna, která leží v oblasti východních Čech, kde není taková hustá zdrojová síť. A Chvaletice už se několikrát osvědčily v situacích, kdy hrozily rozsáhlé výpadky elektřiny, jsou opravdu poměrně zásadním zdrojem,“ říká Gavor s tím, že finální verdikt ČEPS si netroufá odhadovat.
U elektrárny a hlavně teplárny Kladno si ale je jistý, že provoz pojede dál. „V případě teplárny Kladno jde o lokální monopol, kde nelze úplně zastavit provoz, aniž by se myslelo na náhradu,“ říká pro Forbes energetický expert a poradce Jiří Gavor.
„Nebylo by to poprvé v dějinách české energetiky, kdy byla uvalena nucená správa v teplárenství. Už před více než dvaceti lety skončila třeba v Praze spalovna Vysočany, kterou převzala Pražská teplárenská. A nikdo si toho nevšiml,“ vysvětluje, co se bude v příštím roce na Kladně dít.
„Beru tedy tuto věc jako zkoušku funkčnosti Lex plyn,“ říká k tomu Jan Palaščák ze skupiny Amper.
„A dle mého soudu to tak bere i Pavel Tykač, na rozdíl od některých jiných ,rent seeking‘ (jednání, kdy se firmy snaží získat prospěch, například dotace, monopol či licenci, tím, že ovlivňují vládní regulace, zákony a politická rozhodnutí, aniž by tvořily novou hodnotu, pozn. redakce) her v energetice, tato se mi zdá být transparentní, vyzkoušíme si fungování nového zákonného mechanismu a je vlastně dobře, že ta zkouška začíná včas,“ dodává.
„Psychologický element je zde velmi podstatný. Tedy načasování, tlak na zúčastněné a zejména na případnou novou vládu. U té psychologické roviny je třeba připomenout, že Sev.en sponzoruje stranu Motoristé, institut Václava Klause a vlastní až deset procent v ČEZ,“ přidává se Radim Dohnal, ekonom společnosti Capitalinked.
Sám Tykač by se nejspíš bránil tím, že jeho tuzemské elektrárny se pro něj stávají spíše pomyslnou koulí na noze. Ostatně aktivity v Česku už tvoří jen zlomek jeho celkového jmění, které Forbes letos odhadl na 180 miliard korun a které dnes má hlavně v zahraničí – od Spojených států přes Asii až po Austrálii.
Evropa je pro něj jako pro investora kvůli Green Dealu už déle nezajímavá. „V Evropě se nyní snažím moc neinvestovat,“ řekl sám Tykač ve velkém rozhovoru pro Forbes už před třemi lety. „V Asii a Austrálii je velký ideologický rozdíl oproti Evropě. Taky se tam sice ideologické pochody objevují, ale rozhodně nedosáhly takového šílenství, kterého jsme svědky zde na starém kontinentu,“ kritizoval už tehdy situaci v Evropě.
Konec uhlí?
Uhlí v Evropě před sebou nemá kvůli Green Dealu a splnění klimatických cílů dlouhou budoucnost, o čemž svědčí i postupné uzavírání dolů v Česku. Například hnědouhelný důl ČSA nedaleko Mostu patřící právě skupině Sev.en začíná být postupně zaplavován a rekultivován. Těžba zde pomalu končí. Otázkou teď bude, co bude s dolem Vršany, který také patří Tykačovi.
„Není řečeno, jak skupina Sev.en naloží s těžbou uhlí, zdali bude těžba pokračovat. Uhlí z Vršan není snadno zaměnitelné pro jiné elektrárny či teplárny, ale pro domácí zdroje použitelné je,“ vysvětluje Radim Dohnal.
Dotovaný provoz by Tykačovi, který je v Česku mimo jiné majitelem fotbalové Slavie, přinesl přiměřený zisk, který by však nebyl v optice jeho zisků plynoucích ze zahraničních aktivit významný. Pokud se provozy rozhodne stát dotovat, bude to zřejmě spíš kvůli občanům a zajištění jejich energetické bezpečnosti.
Pavel Tykač je ale dnes v dobré pozici. Kromě toho, že vlastní zdroje v podobě kritické infrastruktury, drží zároveň i podíl v ČEZ, který přes spřízněné firmy postupně navyšuje dle posledních informací až k deseti procentům. Tržní kapitalizace ČEZ je k dnešnímu datu dle údajů pražské burzy 686 miliard korun, Tykačovi tedy jde o vyšší desítky miliard.
ČEZ v Česku vlastní většinu uhelných zdrojů a ukončení konkurenčních provozů mu jen více roztočí turbíny v jeho uhelných blocích, což by mohlo podpořit i jeho ziskovost.
„Pokud by se nestalo nic jiného, než že se vypnou uhelné bloky Sev.en, pak by to mělo být velmi lehce pozitivní pro ziskovost ČEZ,“ myslí si Dohnal z Capitalinked s tím, že samotná zpráva u vypnutí uhelek s cenou akcií nijak významně nezahýbala, drží se kolem 1276 korun za kus.
Foto Anna Kovačič
Uhelné elektrárny v Česku v době vzniku tohoto textu zajišťují přes padesát procent výroby elektřiny. To jen dokresluje fakt, že Česko se sice rozhodlo dekarbonizovat svou energetiku, ovšem v posledních letech nepostavilo žádný nový energetický zdroj.
Roli uhelných elektráren by měly převzít nové paroplynové zdroje, zatím tu ale nebyl postaven ani jeden nový. Obnovitelné zdroje výpadek uhelných elektráren prozatím nevykryjí a nový jaderný blok v Dukovanech by země měla mít až ve druhé polovině třicátých let.
„Postavíme docela dost baterek, nemine týden, abych nekonzultoval nějaký projekt bateriového úložiště,“ vidí jednu z možných berliček české energetiky Jan Palaščák.
Samotný ČEZ přitom ekonomickou situaci uhelných elektráren nevidí tak černě jako dnes skupina Sev.en a nehodlá je po jejím vzoru v horizontu dvou let vypínat. „Naše elektrárny jsou zmodernizované, povětšinou i s dodávkou tepla pro blízké okolí, a jejich ekonomika je zatím příznivá i po roce 2027,“ uvedl ve středu na dotaz Forbesu mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
„Ceny elektřiny jsou podstatně výše než třeba loni, s nimi jsou ale vyšší i ceny povolenek. Nezdá se mi, že by se poměry ziskovostí nějak výrazněji změnily,“ přikyvuje Jiří Gavor z poradenské společnosti ENA.
Pokud by se ale situace na trhu změnila a i ČEZ oznámil odstavení uhelných bloků, už by to byl pro českou energetiku kritický problém a analytici napříč trhem očekávají, že stát by ČEZ nařídil provozovat dál uhelné bloky s tím, že by mu je dotoval.
„Tady už intuice říká, že se můžeme dostávat na hranu rizika. ČEZ je ale polostátní a možná v té době bude zcela státní, takže tam předpokládám, že bude energetická bezpečnost výlučně na prvním místě,“ vysvětluje majitel Amper Jan Palaščák.
Od uhlí tak sice odstupujeme, zároveň se ale bez něj ještě několik zim neobejdeme. A to do té doby, než se v Česku postaví nové zdroje. Problémem ovšem je, že bez veřejných podpor se v Česku žádnému soukromníkovi nevyplatí stavět novou elektrárnu – ať už jde o tu větrnou, paroplynovou a samozřejmě i jadernou.
To vše dnes hraje Tykačovi do karet a zajišťuje mu dobrou pozici pro případné vyjednávání s politiky. Pokud o něj český miliardář vůbec stojí.
