Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla ve středu firma na svém webu. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek.
Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů, kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 megawattů.
Ekonomická situace je pro výrobce energie využívající hnědé uhlí velmi nepříznivá, uvedla firma. Energetiku podle ní ovlivňuje řada faktorů, jejichž vývoj není jasný. Jde například o vývoj cen emisních povolenek od ledna 2026, vývoj ceny plynu v tomto zimním období nebo tempo nástupu dalších obnovitelných zdrojů.
„Všechny tyto skutečnosti nás donutily ukončit provoz našich uhelných zdrojů – Elektrárny Počerady, Elektrárny Chvaletice a Teplárny Kladno v nejbližším možném zákonném termínu, tedy v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027,“ napsala firma ve stručném sdělení.
Mluvčí skupiny Eva Maříková ve středu řekla, že ve dvou elektrárnách a teplárně dohromady aktuálně pracuje 800 lidí a zhruba 2,5násobek v dodavatelských firmách. Celá skupina zaměstnává 2600 lidí.
Elektrárna Počerady na Mostecku má podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon 1050 megawattů, elektrárna v Chvaleticích na Pardubicku 820 megawattů a v Kladně má elektrárna výkon 524 megawattů a teplárna 966 megawattů.
Sev.en provozuje ještě teplárnu ve Zlíně s instalovaným elektrickým výkonem 64 megawattů a tepelným 373 megawattů, která je vybavená fluidními kotly schopnými vedle uhlí spalovat i biomasu a bioplyn. Firma také těží hnědé uhlí v lomu Vršany na Mostecku a pracuje na rekultivacích území po dřívější těžbě uhlí.
Společnost Sev.en Česká energie z Tykačovy skupiny Sev.en, pod kterou uhelné elektrárny a těžba uhlí patří, loni skončila v čisté ztrátě 2,1 miliardy korun. O rok dříve byla její ztráta skoro třikrát vyšší. Tržby skupiny v meziročním srovnání klesly o 26 procent na 1,06 miliardy eur (asi 26,8 miliardy korun).
Tykač a poté i šéf skupiny ČEZ Daniel Beneš začali už předloni vysílat signály, že uhelné kotle mohou vyhasnout mnohem dřív než v roce 2030.
Současná vláda v demisi v minulosti uvedla, že uhelná energetika v Česku skončí do roku 2033. Dřívější uzavírání uhelných zdrojů ale připustili také další výrobci. Skupina ČEZ ve svých aktuálních plánech uvádí rok 2030, v případě rychlé ztráty konkurenceschopnosti uhelných elektráren je možný i dřívější termín.
Problémem nejsou jen čím dál tím dražší emisní povolenky, ale také častější záporné ceny elektřiny v Evropě kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů v Německu. Laicky řečeno, když hodně fouká vítr a svítí slunce, v evropské energetické soustavě je krátkodobý přebytek elektřiny, který její cenu stlačuje do záporu.
V takových hodinách či celých dnech je provoz uhelných elektráren ztrátový. A těch hodin i dnů je stále víc.
„Téměř padesát dnů v průběhu dubna až srpna byla na denním trhu zobchodovaná elektřina za zápornou cenu, což je skoro trojnásobek případů ve stejném období minulého roku,“ uvedl loni na podzim Operátor trhu s elektřinou.
Nejvíce elektřiny nám ročně vyrobí jaderné elektrárny (42 procent) a v závěsu za nimi jsou ty uhelné (35 procent). Tuzemská energetika s nimi počítá až do roku 2033, jenže ekonomika toto období razantně zkracuje.
