skip to main content
Zdravotnictví

U doktora ve vlastním obýváku. Jak a proč telemedicína mění a zachraňuje životy

S Petrou Bomberovou Kánskou se jednoho večera spojil potenciální sebevrah. „Byli jsme v kontaktu přes chat, odmítal videohovor, nebral mi telefon. Zavolala jsem policii, ti ho vypátrali a odvezli na psychiatrii, kde mu pomohli. Druhý den jsem se doptávala a ten člověk byl v pořádku,“ vzpomíná vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7.

Tuto službu má v portfoliu zdravotnická skupina EUC, největší poskytovatel ambulantní služby v Česku a průkopník v oblasti telemedicíny. Popisované drama je samozřejmě extrémní a pro službu tohoto druhu velmi nestandardní, nicméně o užitečnosti distanční medicíny svědčí i běžné zkušenosti z praxe lékařů – sedm z deseti případů je podle nich vyřešeno vyšetřením na dálku.

To už jde brát jako relevantní důkaz faktu, že telemedicína není žádná internetová poradna, ale kvalifikovaná lékařská péče, která je v některých ohledech dokonce výhodnější než ta klasická. Každopádně je stále pevnější součástí českého zdravotnictví, zabírá v něm větší a větší území, a to je evidentně teprve začátek.

„V Česku celou věc urychlil covid, ale lékařské vyšetření tohoto typu dává pacientům možnost být optimálně léčen a diagnostikován nejen v době pandemie,“ tvrdí profesor Miloš Táborský, vedoucí Národního telemedicínského centra.

Reklama

Vedle nesporných pozitiv však okolo telemedicíny vystávají, jako takřka u každé nové věci, zádrhely či otázky, které dosud nejsou vyřešeny.

Jeden z problémů popisuje profesor Táborský, přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a pedagog na Lékařské fakultě Univerzity Palackého: „Řada subjektů se snaží provozovat telemedicínu poctivě a ve prospěch pacientů, ale je i spousta predátorů budících dojem telemedicíny, kteří jsou však pouhou průvodcovskou službu za peníze a pacientovi nic nepřinášejí.“

Je tu i spousta predátorů budících dojem telemedicíny, kteří za jejich peníze pacientům nic nepřinášejí.

Tento stav z velké míry souvisí s živelným rozvojem digitální medicíny – překotnost přináší mimo jiné nejednotnost dat, netransparentní systém úhrad lékařských výkonů i uživatelský diskomfort zejména pro starší a chronické pacienty.

Žádoucím stavem je podle Táborského jednotná platforma a ekosystém. Jinými slovy transparentní prostředí řešící nejen technické a bezpečnostní parametry, ale také úhradové a legislativní procesy.

Vymizení „anarchie“ a nastolení řádu by kromě zájemců o využívání systému pomohlo i institucím, které telemedicínu programově prosazují a jsou v tomto směru aktivní. „Včetně pojišťoven, které dobře vnímají ekonomickou výhodnost digitální medicíny,“ říká profesor Táborský.

Jeho slova potvrzuje i doktorka Zdeňka Salcman Kučerová, ředitelka zdravotního úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. „Úprava právního prostředí a úhrad výkonů je pro budoucnost telemedicíny naprosto nezbytná,“ zdůrazňuje.

Reklama

Pojišťovny jsou z principu konzervativními a usedlými ústavy, avšak telemedicína v kombinaci s covidem vyzkoušela jejich schopnost improvizovat.

„V seznamu úhrad zdravotních výkonů byla ohledně medicíny na dálku před pandemií prakticky jen telefonická konzultace s pacientem, ale pandemie ukázala její mnohem širší možnosti a zároveň přinesla velký tlak na úhrady těchto služeb, takže jsme je v rámci improvizace hradili nad rámec pravidel,“ líčí Salcman Kučerová.

96.8 % Tolik lidí, kteří využili službu Lékař 24/7, bylo podle průzkumu EUC spokojeno s poskytnutými informacemi.

Improvizace svým způsobem nadále pokračuje. Platby za lékařské výkony v telemedicíně nejsou ještě zakotveny v úhradové vyhlášce pojišťoven a suplují je provizorní regule. „Jak tyto výkony dostat na seznam vyhlášky je nyní velké téma,“ přiznává Salcman Kučerová. Podle jejího kvalifikovaného odhadu by mohla tyto výkony obsahovat vyhláška pro rok 2023.

Aby k tomu došlo co nejdřív, je i v zájmu samotných pojišťoven. Monitoring zdravotního stavu, životního stylu či správného užívání léků, tedy reálný potenciál telemedicíny, může eliminovat hospitalizace a pobyty v dalších zdravotnických zařízeních, a tím pádem přinést úspory do systému (nehledě na to, že může spořit čas lékaře i pacienta).

Jak přesně telemedicína funguje, lze demonstrovat právě na službě Lékař online 24/7, dnes patrně nejsofistikovanějším produktu této disciplíny v tuzemsku. Ten garantuje spojení s lékařem do třiceti minut v jakoukoli denní i noční hodinu a rovněž diskrétní zacházení a maximální zabezpečení zdravotní dokumentace a osobních údajů klienta.

K využití služby 24/7 stačí počítač, tablet nebo chytrý mobil připojený na internet. „Před spojením s lékařem vyplní pacient registraci a jednoduchý strukturovaný dotazník o zdravotním stavu,“ vysvětluje MUDr. Bomberová Klánská. „Lékař následně pacienta kontaktuje a samotné vyšetření proběhne formou chatu či videohovoru.“

Doktor na druhém konci zařízení poté navrhne vhodný postup léčby, eventuálně vypíše eRecept nebo doporučí odborné vyšetření. „Lékař z online 24/7 má také možnost konzultovat v případě potřeby zdravotní problém pacienta s dalšími kolegy ve službě,“ doplňuje Václav Vachta, generální ředitel skupiny EUC.

Situací, kdy je k pacientovi po konzultaci na dálku volána rychlá záchranná služba, není zrovna málo.

Na úvod vyprávěný příběh o zachráněném životu člověka, který si ho chtěl sám vzít, je sice výjimečným excesem, zachráněné životy díky telemedicíně ovšem až takovou výjimkou nejsou. „Situací, kdy je k pacientovi po konzultaci na dálku volána rychlá záchranná služba, není zrovna málo,“ prozrazuje Bomberová Klánská.

Nejde-li o život, jsou tu další bonusy. Respektive bonusy blízké budoucnosti. V telemedicíně bude čím dál zásadnějším aspektem umělá inteligence, jejíž přínos vyzdvihuje profesor Táborský: „Bude možné obsloužit násobně víc klientů, účinněji léčit chronické nemoci, a zvýšit tak kvalitu života pacientů.“

Reklama
Reklama