Zdá se, že tuzemské e-commerce došel dech a polevila v tempu. Obrat online obchodů byl sice během druhého čtvrtletí letošního roku takřka o miliardu větší než loni, jenže ho nezapříčinil větší počet objednávek, nýbrž dopad inflace na ceny zboží i služeb.
Inflace nabízené produkty zdražila a naopak přibrzdila nákupní apetit zákazníků. Češi za zmiňované časové období utratili v e-shopech 52,92 miliardy korun, zatímco za druhé čtvrtletí loňského roku 51,98 miliardy – jenže počet objednávek se propadl o šestnáct procent.
„Zákazníci jsou opatrnější, vybíravější a především vyhledávají lepší ceny,“ komentuje čísla Samuel Huba, ředitel společnosti Shoptet, přes kterou realizuje online prodeje více než polovina všech subjektů v Česku.
Další indicie navíc naznačují, že skončil boom, v němž kvůli pandemii počet e-shopů raketově rostl. V republice jich existuje přes padesát tisíc, ale těch skutečně aktivních je podstatně méně.
Na českém internetu je přibližně dvacet čtyři tisíc firem přijímajících platby kartou. Podle společnosti Comgate provozující platební brány pro třetinu e-shopů je reálných internetových obchodů dvaadvacet tisíc – zbytek tvoří divadla, cestovky, rezervační stránky hotelů, rozvozy jídla a podobně.
„Z těchto dvaadvaceti tisíc generuje třetina roční obraty do sto tisíc korun a jen zhruba sedm tisíc e-shopů poskytuje zaměstnání na plný úvazek,“ shrnuje ředitel Comgate Jakub Ouhrabka.
Jinak řečeno, z existujících padesáti tisíc e-shopů přerostlo jen okolo sedmi tisíc velikost přivýdělku. Ostatní fungují jako přilepšení k rodičovskému příspěvku nebo podnikatelský pokus při zaměstnání.
„Příležitost pro nově vznikající e-shopy vidíme v prodeji vlastních produktů nebo ve využití velmi silné kompetence v daném oboru,“ doplňuje Ouhrabka.
Analýzy ukazují, že až osmdesát procent trhu ovládá dvě stě největších hráčů a trhu tedy dominují ti nejsilnější. Avšak i s touto premisou mohou aktuální okolnosti zacloumat – největší otřesy podle Shoptetu zažívají právě velcí a zavedení prodejci.
Ti mají problémy se skladovými zásobami, protože v dobách covidu byly zpřetrhány dodavatelské řetězce, a poté přišlo skokové zdražování. Kombinace obou faktorů se negativně propsala do chodu především velkých firem.
„Menší a střední podnikatelé jsou ze své podstaty nuceni k průběžné adaptaci, a proto jsou na tom lépe,“ říká Samuel Huba a zmiňuje i další aspekt, který může dávat menším hráčům do rukou trumfy.
„Drakonický marketing a ohýbání cen, běžné u velkých e-shopů, se obrací proti nim. Lidé hledají alternativy k vybraným značkám nebo typům zboží a hlavně výhodnější ceny. Výsledky podnikatelů, které jim tyto ceny poskytují, jsou pak stabilnější a odolnější vůči otřesům na trhu,“ vysvětluje.
Turbulentní a nejistá doba má i svého vítěze: segment cestování. Po koronavirových letech vyhladovělí Češi utráceli za letenky, jízdenky, ubytování a vše spojené s dovolenými tak masivně, že meziroční růst činí více než dvě stě procent.
Ve druhém čtvrtletí byla také významně navýšena poptávka po segmentu smutně reflektujícím pohnutou dobu – oproti minulému roku stoupl o 161 procent nákup vojenského vybavení.
