„Tak málo je, tak málo zakázky,“ mohli by letní odrhovačku bratří Nedvědů přezpívat čeští prodejci na festivalech. Obchůdky, lemující tradičně cesty po festivalových areálech, začínají řídnout. Ať už jde o gastro, oblečení, služby, nebo zábavu, všichni si stěžují na totéž: jezdit na festivaly se jim už nevyplácí.
Stánky jsou stálice maloobchodního prodeje. Své místo mají tradičně na slavnostech, trzích a v létě hlavně na hudebních festivalech. Někteří živnostníci využívají stánkový prodej jen sezonně, pro jiné je celoročně hlavním zdrojem příjmů. Jenže právě příjmy teď začaly skomírat.
Důvodů je hned několik. Návštěvníci vlivem ekonomické krize více šetří, pořadatelé zvyšují ceny vstupenek i pronájmů a úměrně s tím musejí zdražovat i samotní stánkaři, takže zájem o zboží klesá.
„Chápeme, že pořádat akce není jednoduché ani levné, jenže v posledních letech dochází k situaci, že zodpovědnost za to, jak akce dopadne, přehazují organizátoři na nás stánkaře. Kvůli vysokým nájmům zabezpečují své přežití a stánkařům tvrdí, že nízká návštěvnost je souhrou nešťastných náhod,“ popisuje Nikola Adamovská, majitelka wine trucku Lavina.
Zejména pro menší prodejce, jejichž živnost závisí primárně na stánkovém prodeji na akcích, byly poslední roky fatální. „Během posledních tří let to některé party i položilo, zatímco organizátoři vesele sázejí na event lokálního dosahu stánků jak na Glastonbury.,“ tvrdí Nikola Adamovská.
Trend nepřiměřeného růstu pronájmů potvrzuje také Česká Food Truck Asociace. „Když je nájem neadekvátní k návštěvnosti a potenciálu prodeje, negativně dopadá právě na stánkaře,“ vysvětluje zakladatelka asociace Monika Kaňáková.
Velké festivaly nicméně propady příjmů nepozorují. Například na Colours of Ostrava, kam jezdí každoročně až padesát tisíc lidí, výrazný úbytek prodejů nezaznamenali.
„Sice registrujeme, že někteří stánkaři si stěžují, ale my žádný markantní propad potvrdit nemůžeme. Ti kvalitní stánkaři, kteří nejsou závislí jen na sezonních tržbách, zůstávají. Potvrzují to i čísla. Letos jsme měli přes tři stovky prodejců, což znamená asi čtyři sta prodejních míst, která rozhodně neměla o návštěvníky nouzi,“ kontruje výkonná ředitelka festivalu Petra Řezníčková.
Podle maloprodejců byly však podmínky dříve přívětivější. „Někteří kolegové si na provoz museli půjčovat a pak byli rádi, když skončili na nule. Teď jsme byli na akci, kde se očekávalo šest tisíc návštěvníků a dorazila tak půlka. Myslím, že na lidi doléhá krize,“ je přesvědčený Zdeněk Havrda z CannaRoomz.
Roli v odlivu prodejců může hrát i častější trend bezhotovostních plateb, vyžadující přesnou evidenci všech tržeb, což některé stánkaře odrazuje. Změnou je i čím dál častější přechod z fixního nájmu na obratový.
„Dříve prodejci platili jen fixní nájem, což pro ně bylo riskantní. Dnes, když se akce nepovede, tak na obratovém nájemném odvedou minimum. To činí od pěti procent pro nezisk až po nejčastějších dvacet, v některých případech i třicet procent pro komerční stánky. Nějaký fixní nájem ale musí zůstat, abychom měli jistotu, že přijedou, i když bude třeba pršet,“ uzavírá Řezníčková z Colours.
