Pět měsíců od úvěru od Evropské investiční banky hlásí přepravní aplikace Bolt další příliv kapitálu. Tentokrát jde o investici ve výši 100 milionů eur, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na „rozvoj přepravních služeb, řešení v oblasti mikromobility a doručování jídla na evropských a afrických trzích“.
Investujícím je britský vehikl Naya Capital, který do Boltu nalil peníze již loni v létě, kdy se valuace mladé estonské společnosti poprvé dostala přes miliardu dolarů. Konkrétní podobu současné finanční injekce ani jedna ze stran nespecifikovala.
„Jsme rádi, že nás podporují investoři, kteří sdílejí naši dlouhodobou vizi a také dbají na to, aby se peníze vydávaly jen za rozumné věci,“ uvedl k investici zakladatel a CEO Boltu Markus Villig, jako by opět narážel na konkurenci.
Největší rival Boltu, kalifornský Uber, nedávno učinil nabídku převzít Grubhub, což je rozvozová služba bojující o stejný trh jako Uber Eats. Nad ambicí přidat k neprofitabilní rozvozové divizi dalšího neprofitabilního konkurenta (Grubhub loni prodělal 18,6 milionu dolarů) se už mnozí stihli pozastavit a nejasný je i osud rozvozu jídla třetími stranami obecně – zůstává otázkou, dokdy budou restauratéři ochotní nechávat Uberu 30 procent z ceny objednávky.
Sám Bolt začal před rokem také vozit jídlo pomocí větve Bolt Food (v Praze letos v dubnu) a podle dohledatelných údajů si z ceny objednávky nechává o polovinu méně než konkurence.
Faktem zůstává, že Uber v posledních pandemických měsících hlásí ve snaze dramaticky snížit náklady jeden škrt za druhým. Jen pár hodin před vznikem tohoto textu firma oznámila, že se v Indii rozloučí se čtvrtinou tamních zaměstnanců, čímž se celkový počet propuštěných přiblížil k sedmi tisícům. A to jen za květen.
Přepravním aplikacím klesla kvůli koronaviru poptávka o vyšší desítky procent, což pro ně nepochybně představuje černou labuť, kterou si v normálních časech nebyly schopny představit. Ani Boltu se potíže pochopitelně nevyhnuly: tržby mu spadly v jednu chvíli o 80 procent a v dubnu neúspěšně žádal estonskou vládu o půjčku 50 milionů eur.
S čerstvým kapitálem v zádech nicméně šestadvacetiletý strůjce estonského zázraku zůstává optimistický. „Navzdory tomu, že krize dočasně ovlivnila to, jak se pohybujeme po městech, dlouhodobé trendy, jako například klesající počet lidí, kteří chtějí vlastnit auto, nebo důraz na ekologičnost přepravy, zůstaly beze změny,“ konstatuje Villig.
