Podle sociální investiční sítě eToro si na rok 2023 plánuje 41 procent Čechů dát novoroční předsevzetí spojené s penězi a rodinnými rozpočty.
Tím nejčastějším je začít si přivydělávat, a zvýšit tak svůj příjem, hned v závěsu dodržet stanovený rozpočet a pak také šetřit na velkou životní událost, jako je auto nebo dům.
Nový rok však přináší v oblasti financí několik změn, které by takovým novoročním cílům mohly jít naproti, nebo je naopak trochu zkomplikovat. Tak tady jsou.
Paušální daň bude vyšší
Všechny odvody spojené s podnikáním v jedné platbě – to je paušální daň, ke které se noví zájemci mohou hlásit do 10. ledna. Přechod na paušální daň vám může přinést hned několik výhod.
Především se vám zjednoduší administrativa, protože místo tří různých odvodů, kterými jsou daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění, zaplatíte vždycky jenom pevně danou částku a navíc nebudete muset podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
S paušální daní také máte jistotu, že nebudete doplácet ani daň, ani pojistné. Podmínkou využití této paušální daně za rok 2023 jsou roční příjmy do výše až dvou milionů korun oproti jednomu milionu v loňském roce. Dejte si ale pozor, překročení tohoto limitu můžou kontrolovat finanční úřady.
Složitější to jako podnikatel s paušální daní můžete mít v momentě, když chcete úvěr. K tomu totiž banky vyžadují nejčastěji daňové přiznání, které s paušální daní ale mít nebudete. Vaše příjmy se tak budou dokládat alternativními způsoby, které pro vás ale mohou být méně výhodné.
Po zvýšení z jednoho na dva miliony korun ročně však nebude měsíční paušál pro všechny stejný. Dosavadní systém zůstane jen pro příjmy do jednoho milionu korun, kdy paušál zahrnuje daň sto korun, minimální výši zdravotního pojištění a minimální výši důchodového pojištění navýšenou o patnáct procent. Celkem to tedy v roce 2023 bude dělat 6208 korun. Tato varianta se bude nově nazývat jako první pásmo paušální daně.
Pro podnikatele s vyššími příjmy, tedy od jednoho do dvou milionů korun ročně, pak vstupují do hry další dvě pásma paušální daně. Kromě samotného příjmu však bude záležet i na výši výdajového paušálu, který se na konkrétní příjmy vztahuje.
Což je 80 procent pro řemeslné živnosti, 80 procent pro zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodářství, 60 procent pro ostatní živnosti, 40 procent pro svobodná povolání, příjmy z autorských práv, podnikání podle zvláštních předpisů a 30 procent pro příjmy z pronájmu.
Od roku 2023 se také zdvojnásobil limit pro povinnou platbu DPH, tedy na dva miliony korun.
Povinné schránky nebudou
Datové schránky měly být od roku 2023 povinné pro každého, kdo se státem komunikuje elektronicky. Nakonec k tomu ale nedojde, jelikož změnu zarazili poslanci na návrh ministerstva vnitra.
Změnu ještě musí schválit senátoři, ale pokud to stihnou, bude účinná od 1. ledna. Kdyby se to nestalo, stát by začal automaticky zřizovat datové schránky všem, kdo by pro komunikaci s ním použili některou z forem elektronické identity, včetně bankovní identity.
Vyšší příspěvek na bydlení
Poslanci schválili novelu, která má rozšířit počet příjemců příspěvku na bydlení, některým ho dokonce i navýší a zároveň odstraní dlouholetou nerovnost mezi Prahou a zbytkem Česka. Stačí už jenom, aby novela zákona o státní sociální podpoře prošla Senátem a podepsal ji prezident. I kdyby se tuto upravenou normu nepodařilo ve sbírce zákonů publikovat ještě letos, její účinnost je stanovená k 1. lednu 2023.
A to je dobrá zpráva, jelikož příspěvek na bydlení se proplácí zpětně. Pokud tak náklady na vaše bydlení přesáhnou 30 procent příjmů vaší domácnosti, všechno nad to vám doplatí stát. Pouze v Praze musí tyto náklady na bydlení přesáhnout pětatřicet procent příjmů.
Aby se ale nedotovalo bydlení nad poměry, pro účely posuzování nároku na příspěvek se stanovují normativní náklady na bydlení. To je číslo, která říká, jak vysoké by asi měly pro domácnost o určitém počtu členů náklady na rozumné bydlení v obci o určité velikosti být.
Když se pak zkoumá nárok na příspěvek na bydlení, berou se v úvahu jak skutečné, tak právě i normativní náklady na bydlení a počítá se s těmi nižšími. Stejně se pak postupuje i při výpočtu výše případného příspěvku.
Zvýšení důchodů
Základní výměra důchodů stoupne od nového roku o 140 korun, procentní výměra o 5,1 procenta. Po řádné valorizaci od ledna 2023 tak stoupne poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě na 45,9 procenta.
Průměrný důchod se tím po pravidelné lednové valorizaci zvýší o 825 korun na úroveň kolem 19 tisíc. Tato valorizace se týká všech penzí, tedy starobních důchodů, invalidních důchodů i penzí pozůstalostních, tedy i sirotčího důchodu a vdovského či vdoveckého důchodu.
Při výpočtu novoroční valorizace se počítá s výší průměrné mzdy pro rok 2023 stanovené na 40 324 korun, základní výměra je deset procent ze zaokrouhlené průměrné mzdy. Pro rok 2023 to tedy bude 4040 korun, což je oproti roku 2022 nárůst o 140 korun.
Od ledna se některé důchody zvednou také díky novince ve výši 500 korun za vychované dítě. Penze se touto novinkou zvýší hlavně ženám, které mají dlouhodobě výrazně nižší důchody než muži. Což je krom jiného dáno právě tím, že ženy většinou pečují o děti, přicházejí tak o roky v práci a tím se jim snižuje pobíraná mzda, což se pak odráží i v nižších důchodech.
Výchovné
Jak bylo zmíněno v předchozím odstavci, starobní důchodci budou od roku 2023 dostávat také příspěvek za vychované dítě, takzvané výchovné je příspěvek ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě.
Nárok bude mít ten, kdo o dítě pečoval v největším rozsahu. Příspěvek pak automaticky dostanou ty ženy, které odešly do důchodu dříve právě díky počtu vychovaných dětí. Ostatní zájemci musí vyplnit žádost, která je k dispozici na ePortále ČSSZ.
Na toto výchovné dosáhnou i ti lidé, jejichž starobní důchod vznikl transformováním třeba z důchodu invalidního. Na nekrácené výchovné budou mít nárok také vdovy a vdovci, kteří pobírají krácený starobní důchod v souběhu s vyšším pozůstalostním důchodem.
Zvýšení přídavku na dítě
Přídavky na dítě od roku 2023 stoupnou. Vládní návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí už podpořili i poslanci. Teď ještě zamíří k senátorům, kde se komplikace nečekají. Výše přídavku na dítě se ve všech kategoriích zvýší o 200 korun. Základní částka pro děti do šesti let tak stoupne ze 630 na 830 korun, pro děti od šesti do 15 let stoupne ze 770 na 970 korun a pro děti od 15 do 26 let stoupne z 880 na 1080 korun.
Na dětské přídavky mají nárok domácnosti s příjmem do 3,4násobku životního minima, s tím, že se počítají lidé ve společné domácnosti. Díky tomu, že vláda plánuje od ledna zvýšit také životní minimum zhruba o inflaci, může na přídavky dosáhnout teoreticky více lidí.
Teď dostávají přídavek rodiny s příjmem do 43 554 korun, po plánovaném zvýšení životního minima má tento limit stoupnout na 45 798 korun. Zvýšení životního minima však bude vláda teprve schvalovat, zatím jde jen o návrh ministerstva sociálních věcí.
