skip to main content

Uhlí končí, Sokolovská uhelná jede dál. Majitelé založili paralelní firmu

9 minut čtení

Uhlí končí. Nikoli však Sokolovská uhelná. Její spolumajitel a 70. nejbohatší Čech Jaroslav Rokos s kolegy představuje plán obří restrukturalizace – vzali to z gruntu, postavili úplně novou firmu. Těžba už v ní nemá místo.

Jaroslav Rokos

Voda sokolovského jezera Medard šplouchá jako moře. Když zavřete oči, iluze je dokonalá. Jen kdyby nebyla na konci dubna taková zima. Pětisethektarová vodní plocha bývala povrchovým dolem. Teď potkáte okolo cyklisty, rybáře a na hladině vyznavače kitingu.

Podobný osud čeká za několik let nedaleký dvojnásobně rozlehlý důl Jiří. Ještě před pár lety těžila společnost šest milionů tun uhlí ročně, letos to bude o polovinu méně. Do roku 2038 by mělo skončit hornictví v celém Česku, ale v Sokolově chtějí zavřít doly dřív, už na konci tohoto desetiletí. Emisní povolenka za tunu vypuštěných emisí CO2 dnes stojí čtyřicet eur, ještě před čtyřmi lety byla osmkrát levnější.

Reklama

Její cena výrazně zasahuje do hospodářských výsledků firmy, na nákladech se povolenky podílely bezmála 24 procenty – za posledních šest let jich nakoupili za osm miliard. Sokolovská uhelná totiž není jen těžař, ale i zpracovatel uhlí. A podobně to mají i další zpracovatelé, takže nebude komu prodávat.

Sešup uhelného byznysu odstartoval, tržby Sokolovské uhelné ve srovnání s loňským rokem spadnou, není na co čekat.

V Sokolově sice dál chtějí stavět podnikání na energetice, ale elektřina a teplo, kterým zásobují třetinu obyvatel Karlovarského kraje, budou vznikat z jiných zdrojů. K tomu společnost plánuje mimo jiné zpracovávat odpady, stavět rodinné domy, továrny nebo hotely, ale i pěstovat zeleninu.

Majitelé se rozhodli pro trochu netradiční cestu. Vedle stávající společnosti založili ještě jednu, dostala název SUAS Group, zní stejně jako zkratka té první, přibylo jen anglické slovo skupina. Ale U prý už neznamená uhelná…

Není to dcera původní firmy, nýbrž její sestra, která už s uhlím nemá nic společného. Měla by však postupně vytvořit dva a půl tisíce pracovních míst, tedy stejný počet, který nabízí dnešní Sokolovská uhelná.

Rozlehlé jezero Medard, se kterým firma zamýšlí velké věci, může posloužit jako symbol přerodu – jeho původní účel, povrchovou těžbu uhlí, vystřídala čistá voda, z mrtvé průmyslové krajiny okolo se stává kout, kam se bude jezdit na dovolenou. Nový projekt dá lidem novou práci a taky chuť zůstat v kraji, který někteří ještě nedávno považovali za ztracený.

Reklama

Největší zaměstnavatel Karlovarského kraje se rozhodně nehodlá kvůli útlumu těžby uhlí utopit ve vlastní minulosti.

Kdy se začal rodit plán transformace?

Bavíme se o něm dva tři roky. Nebylo to jen interní přání, ale objektivní nutnost. Zhruba tři roky zpátky se začaly v souvislosti s nárůstem cen emisních povolenek objevovat tlaky vůči těžbě a uhelné energetice.

Před rokem jste říkal, že cena třicet eur za tunu emisí je problém, teď se ale pohybuje okolo čtyřiceti.

Povolenky nakupujeme s předstihem, pro letošní rok jsme je pořídili v průměru za dvacet eur. Vysoká cena nás ale dožene, pokud nenastane nějaký zvrat, zhruba za dva roky. Dnes provozujeme dvě kapacity, které stojí na uhlí, tepelnou elektrárnu ve Vřesové a v Tisové, a musíme velmi hlídat rozpětí mezi cenou emisní povolenky a cenou elektřiny.

Kdy hodláte s uhlím nadobro skončit?

Původně to mělo být okolo roku 2040, uhelná komise rozhodla o termínu o dva roky kratším. My ale nakonec zvolili ofenzivní řešení a počítáme s útlumem už okolo roku 2030, možná i dřív. Už máme naštěstí vybudované kapacity na výrobu elektrické energie na bázi zemního plynu, takže přechod není tak dramatický. I pro plyn jsou emisní povolenky nutné, ale zhruba na úrovni čtyřiceti procent v porovnání s uhlím.

Co bude dál?

Vytvořili jsme novou skupinu, SUAS Group, do které postupně přesuneme svoji činnost a která nemá s uhlím nic společného.

Co se stane s původní Sokolovskou uhelnou?

Ještě chvíli bude těžit uhlí a vyrábět s jeho pomocí elektřinu a teplo. Dožije, když skončí těžba. Jestli to bude přesně za pět, nebo deset let, je předčasné říkat. Osobně si myslím, že přes rok 2030 už nepůjde.

Reklama
Reklama