V noci ze soboty na neděli Moskva podnikla nejrozsáhlejší bombardování Kyjeva pomocí dronů od začátku války. Rusko rozmístí taktické jaderné střely v Bělorusku a oznámilo své požadavky na mír, na které Ukrajina odpověděla svými. Vypadá to, že ukrajinský protiútok by měl přijít velmi brzy.
Každé pondělí vám přinášíme týdenní souhrn událostí týkajících se Putinovy války na Ukrajině. Zde jsou ty nejdůležitější.
- Nejrozsáhlejší útok na Kyjev od začátku války. Při rozsáhlém nočním útoku na Kyjev ze soboty na neděli zahynul nejméně jeden člověk a další tři lidé utrpěli zranění. Informovala o tom agentura Ukrinform s odvoláním na vojenskou správu města, podle níž šlo o nejrozsáhlejší útok drony na Kyjev od začátku ruské invaze loni v únoru. Ukrajinská armáda sestřelila v noci dvaapadesát z Ruska vyslaných dronů, uvedla agentura Reuters, podle níž není jasné, zda všechny mířily na Kyjev. Jeho vojenská správa už dříve hovořila o nejméně čtyřiceti dronech útočících na metropoli. Letecký poplach platil v noci i v dalších regionech Ukrajiny.
- Ukrajina je připravena na ofenzivu. Ukrajina je připravena zahájit protiofenzivu proti ruským silám. V rozhovoru to britské stanici BBC řekl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Protiofenziva může začít kdykoliv, Ukrajina má podle něj teď „historickou příležitost“ a nesmí udělat chybu.
- Moskva si klade nesplnitelné podmínky. Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Žádá mimo jiné, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami, které zahrnují i vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území, vydání válečných zločinců a strůjců války a vyplacení reparací.
- Zelenskyj navštívil frontu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu navštívil vojáky na frontě, aby jim poblahopřál ke svátku námořní pěchoty. „Sláva každému a každé, kdo brání Ukrajinu!“ napsal na Facebooku, kde také zveřejnil snímky ze setkání s příslušníky a příslušnicemi ukrajinské námořní pěchoty. Šéf státu podle médií navštívil úsek fronty mezi Vuhledarem a Marjinkou na východě Ukrajiny.
- Německo zvažuje podporu dodávek stíhaček F-16. Německo zvažuje, jak podpořit skupinu zemí, která se chystá Ukrajině dodávat americké stíhačky F-16. Před jednáním s unijními kolegy v Bruselu to řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Samotné letouny však Berlín k dispozici nemá. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že některé unijní země již zahájily výcvik ukrajinských pilotů na tyto stroje. Polský ministr obrany však uvedl, že jeho země, kterou Borrell zmínil jako příklad, výcvik plánuje, ale ještě nezačala.
- Prigožin v rozhovoru pochválil ukrajinskou armádu. Ruská „speciální operace“, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu, udělala z ukrajinské armády jednu z nejsilnějších na světě, uvedl v rozhovoru majitel žoldnéřské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin. Kromě chvály na účet jednotek, proti kterým jeho žoldnéři na Ukrajině bojují, kritizoval i postup ruské armády, cíle ruského vedení a ruské elity, uvedl server Meduza. Prigožin také řekl, že jej ruská státní média na příkaz vysokých představitelů z Kremlu záměrně ignorují a neinformují o něm. Dodal, že se jim to vymstí.
- Legie Svoboda Rusku ukázala svůj výpad na ruské území. Ozbrojená skupina Legie Svoboda Rusku, která se přihlásila k pondělnímu nájezdu na ruskou Belgorodskou oblast, zveřejnila sestříhané video, které podle ní ukazuje jakési shrnutí jejího útoku. Je na něm vidět mimo jiné ničení ruské armádní techniky, přestřelky, výbuchy a pohyby obrněnců v blízkosti venkovských domů. Výpad na ruské území u hranic s Ukrajinou připisuje Moskva sabotážním skupinám z Ukrajiny, Kyjev tvrdí, že za nimi stojí skupiny Rusů, které bojují na straně ukrajinské armády.
- Velitel jedné ze skupin, které se hlásí k dřívějšímu útoku v ruské Belgorodské oblasti, avizoval další vpády na ruské území. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Denis Nikitin, známý také pod jménem Denis Kapustin, hovořil s novináři na ukrajinské straně hranice s Ruskem. Bojovníci, kteří se označují za členy uskupení, jež v pondělí proniklo na ruské území, uspořádali podle ruskojazyčného webu stanice BBC tiskovou konferenci.
- Rusko rozmístí taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Ministři obrany Běloruska a Ruska Viktar Chrenin a Sergej Šojgu v Minsku podepsali dokumenty o rozmístění nestrategických jaderných zbraní v Bělorusku, ohlásila státní agentura Belta. Až dosud Rusko své jaderné zbraně mělo jen na svém území či na svých plavidlech a letounech. Šojgu podle ruské agentury TASS uvedl, že Rusko jaderné zbraně nepředá Bělorusku, ale ponechá si nad nimi kontrolu a bude to Moskva, kdo bude rozhodovat o jejich případném použití.
- EU chce Ukrajině poskytnout zmražené ruské majetky. Evropská unie plánuje využít na pomoc Ukrajině výnosy z peněz zmrazených ruským bankám či oligarchům. Podle zdrojů listu Financial Times ve středu zástupci Evropské komise a členských zemí jednali o možnostech, jak použít zisků z téměř 200 miliard eur (asi 4,7 bilionu korun) uložených v mezinárodním vypořádávacím centru Euroclear. Evropské země však podle diplomatů a unijních činitelů nejprve chtějí prověřit, zda nehrozí případné úspěšné žaloby z ruské strany.
- Wagnerovci se stahují z Bachmutu. Žoldnéři ruské soukromé Wagnerovy skupiny se minulý týden začali stahovat z východoukrajinského Bachmutu. Oznámil to v příspěvku zveřejněném na sociální síti Telegram šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Krok avizoval už v minulých dnech poté, co město prohlásil za dobyté a pod ruskou kontrolou. Ukrajinské úřady oficiálně ztrátu Bachmutu nepotvrdily.
- Německo přesune patrioty ze Slovenska do Litvy. Německo přesune svůj obranný raketový systém Patriot, který je nyní umístěný na Slovensku, do Litvy. Tam bude systém chránit summit NATO, který se má konat v červenci ve Vilniusu, informovala agentura Reuters.
- Ukrajina požádala Německo o rakety s dlouhým doletem. Ukrajina požádala Německo o dodávku řízených střel Taurus s doletem až 500 kilometrů, informovalo německé ministerstvo obrany. Jeho mluvčí ale odmítla sdělit další podrobnosti. Není tedy jasné, o kolik střel Kyjev žádá, ani to, jak je pravděpodobné, že Berlín na žádost nakonec kývne. O požadavku Ukrajiny už předtím informoval list Frankfurter Allgemeine Zeitung.
