Třídenní Mnichovská bezpečnostní konference dospěla ke konci. Hlavní téma: válka na Ukrajině, respektive její ukončení, o němž kromě předních evropských a světových politiků mluvily také české špičky. Co se v Bavorsku událo den po dni?
Den první
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že je ochoten setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale pouze pokud tomu bude předcházet mírový plán vyjednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a evropskými lídry.
Ukrajinský prezident bere Trumpa jako klíčovou postavu pro dosažení míru na Ukrajině. Zelenskyj se má v Mnichově ještě sejít s americkým viceprezidentem J. D. Vancem.
Mnozí analytici očekávali, že Vance ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci naznačí strategii USA pro řešení konfliktu na Ukrajině. Místo toho se však zaměřil na kritiku Evropské unie, přičemž tvrdil, že na kontinentu dochází k úpadku svobody slova.
Foto Wikimedia Commons / The Presidential Office of Ukraine (CC-BY-4.0)
„Obávám se, že svoboda slova je napříč Evropou na ústupu,“ prohlásil mimo jiné americký viceprezident a vyzval evropské politiky, aby především bojovali proti nelegální migraci. Ukrajině se Vance ve své řeči prakticky vyhnul.
Německý ministr obrany Boris Pistorius následně ostře zkritizoval postoj Washingtonu před chystanými mírovými jednáními s Moskvou. Podle něj „bylo chybou vyloučit možnost členství Ukrajiny v NATO a přistoupit na územní ústupky vůči Rusku“.
O tom, že je nereálné, aby Ukrajina získala zpět veškerá svá Ruskem obsazená území a vstoupila do NATO, mluvil v týdnu americký ministr obrany Pete Hegseth.
Podle Pistoriuse je nezbytné, aby Evropa v budoucnu nesla větší odpovědnost za obranu Ukrajiny, nicméně v příštích několika letech zůstává americká pomoc nepostradatelná. Zdůraznil, že „bez Spojených států Evropané zatím nejsou schopni zajistit věrohodné odstrašení vůči Rusku“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že případná porážka Ukrajiny by měla dalekosáhlé důsledky nejen pro Evropu, ale i pro USA.
„Porážka Ukrajiny by oslabila celou Evropu a oslabila by i Spojené státy,“ prohlásila šéfka Evropské komise. Zdůraznila, že Ukrajina si zaslouží silné bezpečnostní záruky, které jí pomohou bránit se proti ruské agresi a zajistit dlouhodobou stabilitu v regionu.
Foto Profimedia
Von der Leyen se ve svém projevu dotkla i vztahů mezi Evropskou unií a novou administrativou Donalda Trumpa. Kritizovala možnost obchodních válek, které podle ní nedávají smysl. Zároveň ale varovala, že pokud by USA uvalily nespravedlivá cla, Evropská unie na ně odpoví protiopatřeními.
Viceprezident J. D. Vance před začátkem konference varoval, že Spojené státy by mohly na Rusko uvalit nové hospodářské sankce, pokud Moskva nebude ochotná uzavřít spravedlivou mírovou dohodu s Ukrajinou.
„Máme k dispozici hospodářské páky, jsou tu samozřejmě také vojenské páky,“ řekl Vance v rozhovoru s americkým deníkem The Wall Street Journal. Dodal, že Spojeným státům záleží na tom, aby Ukrajina dosáhla „suverénní nezávislosti“.
Den druhý
Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy, míní český prezident Petr Pavel.
Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.
„Jednání o míru na Ukrajině se podle českého prezidenta ocitlo ve zlomovém okamžiku. Evropa teď musí ukázat, že dokáže převzít zodpovědnost. Aby se mohla podílet na mírových jednáních, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou poté zkoordinuje s Ukrajinou a následně i Spojenými státy,“ řekl Pavel.
Podle agentury Bloomberg se vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska příští týden setkají v Saúdské Arábii, aby připravili možný summit prezidentů obou zemí. Ten by se mohl konat už koncem února a jeho hlavním tématem má být ukončení války na Ukrajině.
Foto Profimedia
Zatímco se podle Bloombergu očekává také účast ukrajinských představitelů, ti evropští prý byli odříznuti. A zdá se, že ani Ukrajinci nejsou do probíhajících příprav plně zasvěceni.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg se podle listu The Guardian a agentury Reuters na konferenci nechal slyšet, že Evropa není součástí plánovaných rozhovorů. Ukrajinci „samozřejmě budou u stolu“, dodal.
Přesto se Kyjev i evropské státy obávají, že mírové dohody mezi Moskvou a Washingtonem budou dojednány za jejich nepřítomnosti. „Ukrajina nikdy nepřijme dohody uzavřené za našimi zády,“ řekl ukrajinský prezident Zelenskyj na bezpečnostní konferenci. „A stejné pravidlo by mělo platit pro celou Evropu,“ dodal.
Podle Zelenského také nastal čas na vytvoření evropské armády, která by byla doplňkem, nikoli náhradou Severoatlantické aliance.
Na vyjádření ukrajinského prezidenta navázal polský premiér Donald Tusk, který na síti X napsal, že Evropa naléhavě potřebuje svůj akční plán týkající se Ukrajiny a vlastní bezpečnosti, jinak o evropské budoucnosti rozhodnou jiní globální hráči.
Den třetí
Finský prezident Alexander Stubb varoval, že Ukrajina nesmí po válce s Ruskem sdílet osud Finska po druhé světové válce, kdy země ztratila část své suverenity a územní celistvosti.
Stubb zdůraznil, že členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci nesmí být součástí mírových jednání s Ruskem. O této otázce si musí rozhodnout sami Ukrajinci.
Po druhé světové válce muselo Finsko pod tlakem Moskvy v roce 1948 podepsat smlouvu, v níž se zavázalo nepřipojit se k žádnému politickému či ekonomickému bloku. Tento vynucený neutrální postoj ve prospěch Sovětského svazu dostal název finlandizace.
Finsko se po desítky let drželo mimo západní aliance. Teprve v roce 1995 vstoupilo do Evropské unie a až v roce 2023 – v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu – do NATO.
Řeč byla ze strany evropských politiků také o paralelách s předválečným Československem. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference její šéf Christoph Heusgen ostře varoval před politikou appeasementu, tedy ústupků agresorovi výměnou za dočasný mír. Připomněl, že tato strategie selhala v roce 1938 při snaze zabránit Hitlerově expanzi a nebude fungovat ani nyní ve vztahu k Rusku.
Toto varovaní během konference přitom zaznělo opakovaně. Evropští lídři nechtějí dopustit, aby byla Ukrajina obětována ve jménu rychlého kompromisu, podobně jako bylo Československo obětováno nacistickému Německu v mnichovské dohodě roku 1938.
Konference sice tímto dospěla ke svému závěru, přední tváře evropské politiky si ale příliš neoddechnou. Už na pondělí svolal francouzský prezident Emmanuel Macron další schůzi lídrů starého kontinentu, jejímž hlavním tématem bude situace na Ukrajině a evropská bezpečnost.
Macron nezmínil, které země se jednání zúčastní, podle evropských diplomatů ale půjde o Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko, Itálii, Španělsko a Dánsko, upřesnila agentura Reuters.
Grafika: Forbes Česko
