„Vždy jsme pečlivě dbali na to, aby byl provoz Ulož.to v souladu s platnou českou i evropskou legislativou,“ komentoval Jan Karabina, jednatel společnosti provozující oblíbené úložiště. Platforma známá i kvůli nelegálnímu sdílení filmů, hudby či knih nekončí zcela – její uživatelé však budou moci stahovat jen ty soubory, které sami nahrají.
Změna přichází v reakci na Evropský akt o digitálních službách (známý pod zkratkou DSA), zostřující mimo jiné dohled nad šířením nelegálního obsahu. Podle specialisty na autorské právo a ochranu osobnosti Františka Vyskočila nová úprava zpřísňuje podmínky odpovědnosti i sankce pro poskytovatele služeb.
„Ulož.to tak pravděpodobně vyhodnotilo, že se jeho byznys může stát skutečně rizikovým podnikem,“ vysvětluje Vyskočil. Změna je podle něj pro autory a umělce, jejichž obsah byl prostřednictvím serveru nelegálně šířen, bezpochybným vítězstvím.
Sám má přitom na kontě zastupování v řadě prominentních případů týkajících se ochrany osobnosti a autorských práv – bránil například dobré jméno Ferdinanda Peroutky či Dagmar Havlové, v autorskoprávních sporech zastupoval Jana i Zdeňka Svěrákovy a figuroval také ve sporu o vlastnictví Slovanské epopeje.
Proti serveru Ulož.to pak dlouhá léta stál jakožto zástupce agentury Dilia. Agentura zastupující autory server žalovala za nelegálně poskytovanou šestici českých filmů: Pelíšky, Kobry a užovky, Ostře sledované vlaky, Vesničko má středisková, S Čerty nejsou žerty a Obušku, z pytle ven.
„Dilia zastupuje větší množství filmů, tyto jsme vybrali jako exemplární případ,“ komentoval tehdy Vyskočil v rozhovoru pro Forbes.
Případ se dostal až před Ústavní soud, který letos v červenci potvrdil dřívější rozhodnutí Městského soudu v Praze, kvůli kterému už na úložišti zmiňované filmy nenajdete. Ulož.to sice podle rozsudku nenese přímou odpovědnost za porušení autorských práv některými uživateli, pokud však konkrétní případy nelegálního šíření obsahu odhalí, musí jej přestat poskytovat.
Podle právníka je však celý byznys model úložiště postavený na nelegálním šíření obsahu.
„Trochu farizejsky se tváří, že jsou standardním úložištěm, kam lidé sdílejí nanejvýš fotografie svojí rodiny. Zatímco ale na běžných úložištích logicky platí ten, kdo tam soubory sdílí, na Ulož.to platí ten, kdo je chce stahovat. Takže jsou si očividně velice dobře vědomi toho, že poskytují nelegální nabídku, ze které navíc významně profitují,“ tvrdí Vyskočil.
Změna modelu podle slov provozovatele reaguje na evropskou legislativu. Proč přesně nesmí Ulož.to dál veřejně sdílet obsah?
Těch ustanovení Evropského aktu o digitálních službách je více: ať již zpřísňují podmínky odpovědnosti poskytovatelů služby za protiprávní obsah, umožňují snadnější nahlašování závadného obsahu, zavádějí takzvaného důvěryhodného oznamovatele, jehož podnětům musejí poskytovatelé služeb dávat přednost a musí být bezodkladně vyřízeny, což je typicky právě Dilia, či zavádějí citelné sankce, které jsou spojeny s nedodržováním nařízení Evropské unie.
Dotýkají se tato ustanovení přímo Ulož.to?
Úložiště, respektive jeho provozovatel, akciová společnost Petacloud, pravděpodobně vyhodnotilo, že se jeho podnikání může stát skutečně rizikovým podnikem.
Měla v kontextu nové úpravy dlouholetá žaloba agentury Dilia nějaký smysl?
Bezesporu ano, protože navazovala na celosvětový trend, že není akceptovatelné, aby různá úložiště těžila z porušování autorských práv. Ve výsledku vítám jakoukoli aktivitu v rámci evropské legislativy, která posiluje práva autorů a omezuje možnosti osob, parazitujících na tvůrčím úsilí.
Nejvyšší soud sice potvrdil, že úložiště musí přestat poskytovat zmiňované české filmové klasiky, nakonec však letos zrušil všechny exekuce, o které Dilia žádala…
Nejednalo se o zásadní změnu původního rozhodnutí. Spíše Nejvyšší soud reagoval na snahu Ulož.to obejít pravomocné rozhodnutí soudu, které jasně konstatovalo, že poskytuje službu, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování autorských práv k dílům.
Takže to, že server nesmí filmy poskytovat, platí?
Ano. Stručně řečeno, o základu vytýkané protiprávnosti jednání neměl soud pochyb. Odmítnutím stížnosti to později potvrdil i Ústavní soud.
Co autorský obsah, který jinde než na Ulož.to nenajdete? Staré knihy či akademické práce, ke kterým by se už veřejnost jinak nedostala. Nedělá v tomto případě server dobrou službu?
Uvedená argumentace dle mého názoru neobstojí.
Z právního hlediska?
Také. Takové knihy či jiná cenná díla, i když nevím, o jaká konkrétně se může jednat, lze najít v knihovnách, archivech, muzeích a mnoha jiných nevýdělečných zařízeních, kde jsou již dnes v drtivé většině digitalizována a přístup k nim je možný buď online, nebo prostřednictvím interního zařízení dané instituce.
V minulém rozhovoru jsme se bavili o tom, že byznys model Ulož.to je postavený na porušování autorských práv. Jak si vysvětlujete, že mu tak dlouho procházel?
Právo bude vždy pokulhávat za těmi, kdo autorská práva porušují či se je pokoušejí nějak chytrácky obejít. K takovému tristnímu stavu bohužel napomáhá i zájem uživatelů, kterým bohužel v jejich omezenosti či neznalosti nedochází, že všechno něco stojí – natočit film, vydat knihu, nahrát písničku…
