Ušetřené desítky miliard korun a tisíce zachráněných lidských životů ročně. Takový potenciál do českého zdravotnictví přináší umělá inteligence. Dokážou ho ale nemocnice a doktoři využít? A co se stane, když ne?
Urgentní příjem. Sanitka do nemocnice přiváží pacienta s mozkovou mrtvicí s učebnicovými příznaky: má pokleslý koutek, neovládá levou ruku, nesrozumitelně mluví. Teď se hraje o čas – na rychlé a vhodné péči závisí jeho život. A také to, jestli bude jednou moct zase mluvit, sám jíst, chodit… když přežije.
„Posíláme na CT,“ zazní nepochybně na urgentu, první krok v sérii mnoha. Střih. Počítačová tomografie je hotová a radiologický asistent odesílá snímky mozku do cloudu. V tu chvíli přichází jeden z bodů zlomu, pomyslné rozcestí v našem příběhu.
Pokud záchranka pacienta přivezla například do ostravské fakultní nemocnice – nebo do jiného ze specializovaných center v rámci Česka, která už pracují se systémem Brainomix –, začne část jeho cesty k vyléčení psát umělá inteligence (AI).
„Do minuty dvou, během toho, co pacienta teprve překládají na lehátko a vezou z CT zpátky, už lékaři mají snímky k dispozici. A zatímco se na ně dívá radiolog a neurolog, snímky už prostudovala i AI,“ popisuje ostravský neurolog Ondřej Volný. Lékaři přitom umělá inteligence pomáhá klasifikovat závažnost mozkové příhody a zvýrazní na snímku méně patrné změny, jež lze pouhým okem přehlédnout.
Zásadně asistuje i při krvácení do mozku. „V tom případě se nám snímky z cloudu rovnou vracejí i s automaticky změřeným objemem krvácení do mozku, který se dřív musel složitě ručně obkreslovat a podle toho počítat. To všechno AI vyhodnotí sama a lékař má výsledky rovnou k dispozici,“ vysvětluje Volný s tím, že to jsou informace zásadní při rozhodování o další péči, o tom, jestli pacient potřebuje neurochirurgickou operaci, nebo ne.
Umělá inteligence, v tomto případě Brainomix vyvinutý na Univerzitě v Oxfordu, pomáhá rychle a konzistentně rozlišit krvácení od ischemické mozkové příhody (tedy nedokrvení mozku), ale také kvantifikovat poškozenou tkáň, zhodnotit nezvratnost poškození, a tím pádem pomoci s rozhodováním o dalším postupu léčby.
„Konkrétně tuhle umělou inteligenci se v Česku podařilo pilotně implementovat už ve 23 z 47 iktových center, tedy nemocnic specializujících se na cévní mozkové příhody,“ vysvětluje Volný, jenž kromě toho, že je špičkový neurolog, předsedá České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně. A že jich je.
Tohle je jenom jeden z příkladů, jak umělá inteligence už teď mění české zdravotnictví. Po dvou třech letech nesmělých pokusů se před našima očima začíná odehrávat revoluce. A zároveň hra o čas. Pokud se umělou inteligenci nepodaří plošně a ve větší míře zakomponovat do českého zdravotnictví, jeho úroveň se za několik let zhorší. Že nejde jen o pesimistické výkřiky, potvrzuje i nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Čtěte dál a dozvíte se:
- Jak umělá inteligence mění už dnes české zdravotnictví?
- Jak konkrétně pomáhá nejen lékařům?
- Kolik peněz může zdravotnímu systému ušetřit?
- Co brzdí rozmach AI?
- Co s tím chce dělat nový ministr zdravotnictví?
- A proč je právě teď nejvyšší čas to řešit?
